Své herecké kvality definitivně stvrdil rolí sebedestruktivního alkoholika v dramatu Leaving Las Vegas. Za svůj výkon byl tehdy oceněn Oscarem. V následujících letech se mu díky hitům jako Skála či Con-Air podařilo stát se velkou akční hvězdou. V roce 2002 byl podruhé (a dosud naposledy) nominován na Oscara za ústřední dvojroli ve snímku Adaptace.
Od té doby se však stále častěji objevuje ve velmi podivných (Mandy – Kult pomsty), popřípadě značně nepovedených filmech (Rituál, Drive Angry apod.) a jeho herecké výkony se pro svou nezaměnitelnou výstřednost začaly stávat terčem posměchu.
Před pár dny kontroverzní herec prohlásil, že dává přednost tomu, aby byl nazýván spíše tzv. thespianem než hercem. Současně ale přiznal, že tím riskuje, že bude znít jako domýšlivý idiot. Dané slovo pochází z řečtiny a původně označovalo občana antického řeckého města Thespiae. Pojem rovněž souvisí s Thespisem z Ikarie, starověkým řeckým hercem, jenž je považovaný za zakladatele prvních divadelních forem. Později se termín thespian začal používat především jako označení pro herce či herečku.
Hvězda filmů Tváří v tvář či série Lovci pokladů diskutovala o své kariéře a pověsti svých bizarních výkonů v podcastu Variety’s Awards Circuit. Svůj tvůrčí proces přirovnal k šamanismu a k „cestě do představivosti“. „Opravdu nemám rád slovo herec, protože pro mě to vždy znamená: ‚Ach, je to skvělý herec, proto je skvělý lhář a výborně lže,‘“ řekl Cage.
„Takže s rizikem, že budu znít jako domýšlivý idiot, mám rád slovo thespian, protože to znamená, že jdete do svého srdce, představivosti, vzpomínek nebo snů a něco z toho použijete ke komunikaci s publikem. Myslím, že je to něco jako získávání představivosti. Troufám si proto říct, že je to spíš šamanismus,“ dodal.
Nezaměnitelného hereckého svéráze letos uvidíme v několika nových filmech. V hororové komedii Renfield ztvární hraběte Drákulu a ve snímku The Unbearable Weight of Massive Talent si zahraje dokonce sám sebe. Jeho fanoušci se tedy mají i v budoucnu na co těšit.