Ghost of Tsushima Director's Cut – Jedna z nejlepších her loňského roku je v režisérské verzi téměř dokonalost sama

Už z logiky věci (víte snad, na jakém jste webu) mám rád silně příběhové hry. Jakmile si mě získá hlavní postava a chci s ní prožít její dobrodružství, je vyhráno. V rámci otevřených světů (pravděpodobně nepřekvapivě) u mě tímhle směrem vítězí Zaklínač 3. Není to rozhodně dokonalá hra, ale pokud jde o storytelling (a to i vedlejších linií), jen těžko se hledá podobně silný a dobře napsaný přemožitel (leč samozřejmě vím, že všichni teď křičíte Red Dead Redemption II, ale já zůstanu věrný Geraltovi). Hra Ghost of Tsushima, vyprávějící příběh Jina Sakaie, vyšla exkluzivně na PlayStation 4 v polovině loňského roku a okamžitě se stala hitem. Silně napsaná, krásně provedená a s velmi intuitivním ovládáním. Vesměs jsem měl k původní hře jen dvě výtky – expozice mi přišla uspěchaná a japonský dabing, který jednoznačně přidává na atmosféře (a každý by si dle mého měl hru s ním zahrát), byl mírně otupělý tím, že lip-sinc postav byl bohužel šitý na míru angličtině.

Nyní zde máme Director’s Cut edici, která přináší (v rámci herního obsahu) především nové rozšíření Iki Island. Příběh ostrovu Cušima se nám rozrůstá o vzdálenou destinaci, která naštěstí není jen nějakým narychlo spíchnutým dovětkem, ale plnohodnotnou (leč kratší) hrou, nabízející nový příběh, jenž současně rozvíjí ten původní a dokonce nabízí i nějaké ty extra aktivity.

Hlavní úkol je následující: během invaze na Cušimu Mongolové napadli také menší sousední ostrov Iki, kde mají k dispozici nebezpečné šamany. Ti by mohli zvrátit výsledek války, kterou Jin svedl. Pokud nechce, aby jeho práce přišla vniveč, musí se na ostrov vydat a sjednat tam krvavý pořádek.

Předně je třeba ocenit, jak dobré herní mechaniky původní hra má. Protože jsem v červenci minulého roku projel ostrov Cušima křížem krážem a vyzobal, co se prakticky dalo, neměl jsem důvod se do tamních končin vracet. Bál jsem se proto, jak dlouho mi bude trvat oživit si všechno, co jsem se naučil (především pak o něco náročnější soubojový systém, který od hráče vyžaduje přepínání bojových stylů, pokud má uspět proti konkrétním protivníkům). Obava z očistce se nenaplnila. Do hry jsem naskočil prakticky okamžitě a ihned si znovu mohl užívat dobrou práci, kterou u téhle nové značky v Sucker Punch odvedli. Iki Island se mimochodem odemkne na začátku druhého aktu původního příběhu, přesto – pro ty, co hru pojedou poprvé – bych s výletem na vzdálený ostrov počkal až po odehrání původní hry. Iki Island totiž počítá s tím, že už máte něco odehráno a rozhodně dokáže potrápit i zkušenější. Nemluvě o některých možných spoilerech.

Mezi novinky patří i několik menších přídavků, animací a hlavně byla přidána možnost uzamknout kameru na specifického nepřítele, po čemž fanoušci od vydání původní hry volali (je fajn vidět, že jim vývojáři naslouchají). Grafika doznala také drobných zlepšení, ale ne že by to potřebovala. Ika Island je sám o sobě nádherný, v některých momentech mi přišel i působivější než Cušima. Ale tím nechci nijak shazovat původní hru. Jde spíše o obdivné pozvednutí obočí nad tím, že se autorům povedlo laťku ještě pozvednout.

Vzhledem k tomu, že Director’s Cut vylepšuje titul pro PS5, mohou se fanoušci těšit na dynamické 4K rozlišení v šedesáti snímcích za sekundu, takřka nulové načítání (ale to platilo i pro původní hru), 3D audio, v cut scénách konečně funguje japonský lip-sync (filmečky se díky výkonu konzole mohou tentokrát renderovat v reálném čase), podpora adaptivních spouští a samozřejmě haptická odezva. Práci s ovladačem DualSense (respektive s jeho unikátními možnostmi) je pak třeba vypíchnout samostatně, protože nejde o pouhý kosmetický doplněk, ale hra ho skutečně naplno využívá.

Jak už jste nejspíš z předchozích řádek pochopili, Director’s Cut je naprostá pecka a povinnost jak pro milovníky příběhových her, tak otevřených světů. Jde o vylepšení něčeho, co vylepšovat vesměs nepotřebovalo, a přesto borci ze Sucker Punch dokázali vlastní klenot ještě o něco více vyšperkovat. Kdyby se podobné péče dostalo přídavku každé hry, vůbec bychom se nezlobili.

Hodnocení: 95 %