Se7en: Troufalá teorie vás přiměje uvěřit, že legendární thriller je ve skutečnosti nejtemnější komiksovou adaptací historie

Sedm si odbylo premiéru roku 1995 a pro mnoho diváků dnes představuje vrchol kriminální thrilleru a vůbec nejlepší snímek o pátrání po sériovém vrahovi. Svou zásluhu na tom jistě mají herecké výkony Brada Pitta a Morgana Freemana, kteří ztvárnili dva zcela odlišné detektivy, postavené před čiré zlo v deštivých ulicích depresivní chaotické metropole. Vynikající je rovněž scénář z pera Andrewa Kevina Walkera, který modeluje charaktery do uvěřitelných tvarů a napínavé vyšetřování uzavírá šokujícím depresivním zvratem, jenž onu šedivou mozaiku beznaděje jen zvýrazňuje.

Opomínat by se však neměl přínos režiséra Davida Finchera. Ten si tímto

úspěchem konečně nakopnul kariéru u filmu, kterou mu o tři roky dříve spíše znechutila zkušenost se třetím Vetřelcem. A je to právě on, kdo už tak temnému příběhu diktuje nenapodobitelnou atmosféru a diváka noří do semeniště lidských hříchů, z něhož není šance na vyproštění. Deštivá kulisa, tlumené osvětlení a všudypřítomný zločin v ulicích blíže neidentifikovaného města vytváří vtahující rámec a podněcují jednu velmi zajímavou fanouškovskou teorii, podle níž se Sedm odehrává v komiksovém Gothamu v době před temným rytířem Batmanem.

Definitivní potvrzení takové konspirace ve Fincherově filmu sice nenajdete a musí se brát s potřebným nadhledem, ale po hlubším zamyšlení lze skutečně vypátrat několik zřejmých vodítek a podobností. A tou nejnápadnější paralelou s vesmírem Bruce Waynea je již zmíněné město, do něhož je Sedm zasazeno. Mnoho kritiků ve své době tvrdilo, že se snímek odehrává v New Yorku, což není pravda - Fincher ho natáčel v diametrálně odlišném Los Angeles a skrze mazaný střih, selektivní výběr lokací a zabarvení v postprodukci docílil toho, že dějiště opravdu evokuje chladnou pulzující metropoli ve stylu New Yorku. Samotné postavy se o městu opakovaně baví, ale na jméno nikdy nedojde a z nátury dialogů je zřejmé, že pro Finchera představovala anonymita prostředí důležitý prostředek ke zvýraznění přesahujících myšlenek o lidské společnosti. Za celou dobu není k dispozici ani detail detektivních odznaků, které by informace o městě či okrsku měly obsahovat, a jediným indikátorem zůstává pouliční nápis, podle nějž má záhadné město 8,3 milionu obyvatel - tedy skoro stejně jako Gotham City, u něhož se obvykle udává 10 milionů.

Můžeme si tedy jednoduše představit, že vyšetřovatelé Mills (Pitt) a Somerset (Freeman) obývají neutěšené prostředí Gothamu, kde se to jen hemží korupcí a morální zkažeností. Hlavní antagonista John Doe ostatně není jediným zprostředkovatelem zla a hříchu - za ně on sám považuje i své oběti, které žili v souladu s jedním ze sedmi smrtelných hříchů: obžerství, chamtivost, lenost, pýcha, závist, smilstvo a hněv. Taková interpretace souvisí i s tím, jak Fincher důmyslně buduje depresivní svět kolem aktérů i mimo hlavní dějovou linii. Jako životem a daným městem ošlehaný průvodce přitom funguje starší Somerset, jemuž zbývá jen týden do důchodu. Když například ve svém bytě usíná, zvenčí se ozývá nepřetržitý a hlasitý zvuk naprostého chaosu, nepořádku a zločinu. Později si bere taxíka a projíždí kolem mrtvého těla, nad nímž se sklání skupinka přihlížejících. V jiné fázi příběhu zase vypráví děsivou historku o vraždě, která se odehrála jen kousek od policejní stanice a při níž útočník bezdůvodně vypíchl kolemjdoucímu obě oči.

Ve světě Sedm je zločin všudypřítomný stejně jako v Gothamu a dotýká se i samotných zkorumpovaných policistů - Somerset v jedné chvíli Millsovi vysvětluje, že novináři pravidelně získávají tajné informace tím, že štědře podplácejí muže zákona. A právě tímto způsobem se John Doe pravděpodobně dopátral adresy, na které Mills se svou ženou Tracy (Gwyneth Paltrow) pobývají. Sám Somerset pak využívá ilegálního způsobu kontroly knihovních záznamů a za tímto účelem podplácí agenta FBI. Dějiště Sedm má ve vší své špinavosti a vybledlosti opravdu nejblíže k úvodním větám Batmana od Tima Burtona, které popisují Gotham jako peklo, jež prorazilo chodníkem a postavilo město. A současně je více 'batmanovské' než jinak skvělá trilogie Christophera Nolena, jejíž kulisy jsou podobné spíše gangsterským opusům typu Nelítostný souboj - především pak druhý a třetí díl. Příkladem budiž jen vzrušující sekvence, v jejímž závěru se Mills a John Doe střetávají v bezútěšné postranní uličce - přesně v takových kulisách si řada lidí jistě představuje poslední chvilky rodičů malého Bruce Waynea.

Kromě korupce a vysoké kriminality je Gotham pochopitelně charakterizován také šílenými zloduchy. A je tak složité přiřknout trpělivě plánujícímu Johnu Doeovi pozici klasického komiksového padoucha? Podle všeho nikoli. Doe vykonává odpudivé a chladnokrevné vraždy s hravou důmyslností, která opravdu koresponduje s různými Batmanovými nemesis. Podobně jako Riddler nechává na místech činu nejasná a často skrytá vodítka, jimiž policii navádí na svoji stopu - stejně jako Joker totiž plánuje dopředu a ve výsledku mu jde o to, aby ve zkažené metropoli inspiroval ostatní a aby hlavnímu hrdinovi způsobil co největší psychickou újmu. Zlo páchá beze strachu z vlastní smrti a je evidentně nevyrovnanou osobností, která ke komiksovým záporákům zkrátka nemá vůbec daleko. A co víc, jeho činy mohou v podobná individua obracet i nešťastné přeživší oběti - za všechny lze zmínit charakter v podání herce Lelanda Orsera. Ten je v těžkém šoku vyslýchán Somersetem poté, co ho Doe přinutil zabít prostitutku, dopouštějící se smilstva. V jeho případě si lze představit, že by se v Gothamu proměnil v nového padoucha s posttraumatickou stresovou poruchou.

Poslední zajímavou paralelou mezi světy Gothamu a Sedm pak není nikdo jiný než Morgan Freeman. Jeho Somerset je hluboce lidskou figurou s pohnutou minulostí, kterou nejvíce poznamenalo samotné nepřátelské město. A v tomto ohledu si je v mnohém podobný s Brucem Waynem a popřípadě s komisařem Gordonem, který například v komiksu Batman: Year One obýval podobně neútulné apartmá. A jak fanoušci samozřejmě ví, o více jak dekádu později Freeman ztvárnil charakter Luciuse Foxe v Nolanově trilogii. Tedy postavu, která Somerseta opravdu v mnohém připomíná - ani jeden není obklopen rodinou a oba zastávají podobné kodexy. Somerset se velmi nerad uchyluje ke zmíněnému úplatku a získávání tajných informací o čtenářích, zatímco Fox souhlasí s užitím sledovací technologie jen pod podmínkou, že bude následně zrušena. Oba také v podstatě sledují a komentují okolní všudypřítomné zlo - Fox vše sleduje na obrovském monitoru, když vypomáhá k dopadení Jokera, Somerset pak popisuje okolí coby jakýsi vedlejší vypravěč, jehož monologem Sedm končí. A je tedy možné představit si oba hrdiny jako jeden provázaný charakter, který onu konspirační spojitost mezi oběma filmovými vesmíry podtrhává.

Vše jsou samozřejmě pouhé dohady, jejichž relevanci mohou přiživit či vyvrátit asi jen David Fincher a Andrew Kevin Walker. Jednotlivé paralely do sebe ovšem až nebezpečně hladce zapadají, a pokud cílem tvůrců Sedm nebylo přímo tajné situování děje do Gothamu, pak lze stále minimálně hovořit o značné a důmyslné inspiraci. Jaký máte na takovou teorii pohled vy?