Krušné začátky slavného tvůrce. Třetí Vetřelec málem zničil kariéru Davida Finchera
Vetřelec ³ to neměl věru jednoduché již od samého začátku. Již roku 1987, tedy jen krátce po premiéře nesmírně úspěšných Vetřelců, byl sepsáním prvního draftu scénáře pověřen známý kyberpunkový autor William Gibson, o jehož verzi se dodnes potichu hovoří jako o nadřazené finálnímu snímku. Hlavním hrdinou měl být původně desátník Hicks v podání Michaela Biehna, jenž společně s Bishopem (Lance Henriksen) čelí invazi parazitů na vědecky progresivní planetě, jejíž obyvatelé chtějí vetřelce rozmnožit a zkoumat. Režie se měl ujmout tehdy nepříliš známý finský tvůrce Renny Harlin, jenž později natočil akční hity jako Smrtonosná past 2 nebo Cliffhanger, ovšem producenti v čele s Davidem Gillerem nakonec nebyli se scénářem spokojeni a Gibsona poslali k šípku.
Dalšími v pořadí byli scénáristé Eric Red a David Twohy, jejichž úpravy nasměrovaly snímek na vězeňskou planetu, kde probíhají tajné experimenty s biologickými zbraněmi. Také jejich práce však byly postupně vetovány a oba byli od projektu vyhozeni, načež odešel také Renny Harlin, kterého už nebavilo produkční peklo a nelíbilo se mu, že scénář se dostává do podoby, která není oproti předchůdcům nikterak invenční. Na řadu přišel režisér Vincent Ward s jeho legendární vizí dřevěné planety plné mnichů, s níž nejprve okouzlil producenty i samotnou Sigourney Weaver, které v té době již opět figurovala jako hlavní hrdinka. Začala masivní výstavba kulis a vše se zdálo konečně být na dobré cestě, jenže mnoho aspektů tohoto originálního světa se ukázalo býti až příliš náročnými na realizaci a Ward nakonec dostal padáka. Scénář začali ve finále upravovat samotní producenti Walter Hill a David Giller a na základě jeho práce na hudebních videoklipech a reklamách byl najat mladý David Fincher, jenž tehdy nemohl tušit, do jakého chaosu dobrovolně vstupuje.
Jen považte - jste-li režisér, tak první věc, na kterou se musíte spolehnout, je scénář. David Fincher však při svém nástupu žádný neměl a vzhledem k nekonečným dohadům a přepisování ho nedostal do rukou v podstatě nikdy. Rozhodně nebyla náhoda, že studio nakonec najalo neznámého začínajícího filmaře - přestože se v raných fázích pomýšlelo na návrat Ridleyho Scotta a přestože Fincher rychle prokázal, jakým filmařským talentem disponuje, byli to především studioví hlavouni, kteří natáčení řídili a kteří nedopustili, aby režisér převzal úplnou kreativní kontrolu.
Nejenže neměl kompletní scénář, ale navíc byl Fincher v časovém a rozpočtovém skluzu od prvního dne, kdy nastoupil na plac. U Foxů totiž místo hotového psaného materiálu raději vymysleli datum premiéry, které muselo být dodrženo, a odhaduje se, že na výstavbu Wardem navržených kulis a modelů padlo nějakých 7 milionů dolarů (plus dalších pět pro Sigourney Weaver). Výdaje a komplikace se samozřejmě navyšovaly s tím, že příběh od archaického a architektonicky specifického nádechu kolem komunity mnichů opět odbočil k depresivnímu a mechanickému prostředí věznice, tudíž muselo dojít k náročnému předělávání kulis a ve scénáři se objevovaly podivné oslí můstky mezi oběma rozdílnými verzemi - a mezi nimi byl chycený snaživý Fincher, jemuž nebylo souzeno snímek zachránit, ačkoli do něj stačil vnést svůj charakteristický filozofický rukopis a především díky jeho práci lze hovořit minimálně o důstojném pokračovateli žánrových legend a nikoli o úplném propadáku.
Dnes nekonečně respektovaný tvůrce Sedm nebo Klubu rváčů měl v té době zkušenosti také z prestižní Industrial Light & Magic, kde se podílel na výrobě blockbusterů jako Návrat Jediho nebo Indiana Jones a chrám zkázy, ovšem pro studio představoval jen snadno kontrolovatelnou loutku a byl mu trnem v oku pro svůj perfekcionismus, kvůli němuž byl schopen nesčetněkrát opakovat jeden prostý záběr. Přestože se tento přístup bezesporu pozitivně otiskl do výsledné vizuální a temné podoby díla, na trojku Vetřelce přesto nelze nahlížet jako na snímek Davida Finchera - jeho původní tříhodinový sestřih totiž studio rázně zamítlo a do kin putovala ani ne dvouhodinová verze, od níž se sám Fincher distancoval a projekt opustil hned v postprodukci.
Být po jeho, snímek by rozhodně vypadal úplně jinak - jak ostatně naznačila rozšířená, takřka dvouapůlhodinová verze z roku 2003, která vznikla při příležitosti vydání kompletní tetralogie a vycházela z režisérových poznámek, přičemž řadu dějových mezer úspěšně smazává a mnoha motivům dodává větší srozumitelnosti a relevance. Sám Fincher se však odmítl tohoto editu účastnit a nijak se neproměnila jeho pozice člověka, který podle vlastních slov nenávidí třetího Vetřelce více než kdokoli jiný. Jeho náročná práce pod tvrdým časovým deadlinem a bez scénáře, během níž musel znovu navrhovat celé sety i design samotného vetřelce a během níž mu nikdo 'shora' neoplácel odpovídající důvěrou a nepovolil mu realizovat svou režisérskou vizi (která byla přitom dle vzpomínek herce Charlese Dance velmi výrazná), ho málem odradila od pokračování v mainstreamové filmové tvorbě. Po této zkušenosti se sotva vracel k natáčení videoklipů (roku 1994 oživil slavný klip k písni Love Is Strong od Rolling Stones), až se mu naštěstí dostal do rukou scénář ke krimithrilleru Sedm, čímž se nastartovala jeho hvězdná hollywoodská éra.
Ale David Fincher není přeci jen jediný, kdo Vetřelce 3 upřímně nenávidí. James Cameron ho kvůli naprosto neetickému odstranění ikonických hrdinů 'dvojky' nazval 'Políčkem do obličeje' a podobný názor zastává také představitel Hickse Michael Biehn, jenž byl v šoku, když se dozvěděl o tom, jaký osud má jeho postavu nakonec potkat. Na truc tedy zakázal produkci, aby použila jeho figurínu s otevřeným hrudníkem, a nakonec svolil jen k použití jeho fotografie - samozřejmě prý za podobný peněžní obnos, jaký obdržel za celé natáčení Vetřelců.
A co vy? Považujete třetí díl Vetřelce za povedený, nebo v něm vidíte kopání hrobu kdysi skvělé série, v němž se beze zbytku odráží produkční problémy?