Filmy, které by si zasloužily speciální režisérský sestřih

Soudce Dredd patří k těm raným komiksovým adaptacím, které víceméně jen sloužily k tomu, aby si velká hvězda mohla do filmografie přidat položku, která bude mít nějakou historii (a tedy i potenciální základnu diváků, kteří by běžně na onu hvězdu do kina nešli). A protože v devadesátkách se s respektováním předlohy extra nemazali, měli fanoušci dopředu o průšvihu jasno, jakmile si Dredd hned v traileru sundal helmu. NICMÉNĚ pokud se přeneseme před předlohu, jde o v základu o solidní sci-fi blbinu s nepřehlédnutelnými produkčními kvalitami, která byla do kin prokrácena o desítky minut, aby mohl mít film nižší rating a zacílil tak na teenagery (což stejně studiu nevyšlo, neboť dostal od MPAA rating R). Z toho, co víme, vypadla mimo jiné akční scéna z konce, kde měl Dredd postřílet další klony. Režisér Danny Cannon chtěl, aby byl film podobně krvavý jako předloha a i když by to výsledek asi nezachránilo, stejně bych rád drsnější verzi viděl.

No a když už jsme u drsnějších verzí, je třeba okamžitě přejít na palubu Horizontu události. "Hellraiser ve vesmíru" chtěl svým divákům vyjma fantastických kulis vesmírné lodi nabídnout i intenzivní pohled na absolutní zlo. Režisér Paul W.S. Anderson natočil desítky minut scén, které by s přehledem rozhodily i ty největší kliďase, ale studio cuklo a dovolilo mu ve výsledném sestřihu nechat pouhý minutový fragment. A jak byl působivý! Fanoušci jsou od té doby lační po původní (o cca 40 minut delší) režisérské verzi a nikdo nemá problém s tím, aby vyšla. V čem je tedy háček? Sám Anderson chtěl tento sestřih uvést, ale bohužel zjistil, že vystřižené scény (z velké míry zahrnující děsivé scény z Pekla) byly nedopatřením zničeny. Existuje prý verze na VHS, ale v tak mizerné kvalitě, že to nikam nevede. Nově ohlášené Blu-ray má přesto ambice nějaké uvést. Tak uvidíme...

Tenhle kousek je fascinující hlavě proto, jak podivně studio zvládlo takzvaný damage control (volně přelože - jak zkoušelo zachránit, co se dalo). Že je něco v nepořádku s natáčením poslední Fantastické čtyřky se tušilo už před uveřejněním prvního traileru, protože se do médií nedostalo VŮBEC NIC. Žádné fotky ani videa z placu. Jedna jediná selfie po finální klapce, tím to haslo. Pozdější trailery sice navnadily, ale pak vyšlo najevo, že se režisér extrémně rozhádal se studiem, to mu film vzalo a vystřihlo (např.) nejlákavější akční scénu z traileru. Což... se opravdu často nevidí. Trank nejednou od té doby řekl, že mu studio film zmrzačilo a podpořil ho i představitel záporáka. Už pro silný casting bych rád posoudil, jestli Trank opravdu tak nezvládl svou první velkou produkci, jak se Foxové tvářili, nebo jen studio zazmatkovalo a vytvořilo ve střižně zmetek. Zjistíme to někdy? Pravděpodobně ne. Foxové už nejsou a u Disneyho nemají důvod, aby tohohle kostlivce, kterého si koupili, vytahovali ze skříně kvůli druhé šanci.

Druhý Iron Man má společně s druhým Thorem pověst nejslabší marvelovky (v rámci MCU). A oba filmy shodou okolností měly produkční problémy. Nicméně zatímco Thor měl "jen" přetáčky, Iron Man 2 vznikal v dost chaotických podmínkách, které byly mimo jiné dány tím, že do série vstoupil Disney, tlačilo se na budování MCU a začalo se točit s nedokončeným scénářem. Výsledek se skládal za pochodu a hodně scén pak skončilo na podlaze střižny, přičemž nejhlasitěji si stěžoval Mickey Rourke, který uvedl, že jeho postava Ivana Vanka to odnesla nejvíce. Nikdo neříká, že by v alternativním sestřihu náhle nešlo o nejnudnější marvelovku, přesto by se určitě nikdo nezlobil, kdyby režisér Jon Favreau zkusil film nějak vyladit (ostatně, z natáčení dvojky byl natolik otrávený, že odmítl režii třetího dílu).

První pokus o restart Spider-Mana měl talentovaný cast, velké ambice na propojený filmový vesmír a vyprávění nového originu. Velké zásahy studia Sony ale vedly k tomu, že z obou filmů zmizelo ohromné množství scén a nakonec se (už zase) vyprávěla jen klasika o pavoučím kousnutí a strýčku Benovi. U jedničky se můžeme o důležitosti vystřižených scén jen dohadovat, zato dvojka, tam už jsou obrysy změn jasnější. Nejenže z filmu úplně vypadla Mary Jane v podání Shailene Woodley, ale do výsledného sestřihu se nedostala i scéna ze hřbitova, která by ukázala, že Peterův otec je ve skutečnosti stále naživu! Už pro skvělého Andrewa Garfielda v hlavní roli bych byl rád, kdyby někdo tenhle ohromný dramaturgický bordel opravil.

U Světové války Z jsou hned dvě výrazné změny. Za prvé se přetáčela celá finální třetina, protože ta původní (krvavý masakr na Rudém náměstí v Moskvě) by nedosáhla na rating PG-13 a studio se navíc obávalo, že by působila jako politický komentář. Co je ale zajímavější - ve filmu hrál jednu z hlavních rolí i Matthew Fox (Jack ze Ztracených). Jeho postava se měla zaplést s manželkou hlavního hrdiny a na konci filmu by se z něj vyklubal záporák. Což se i natočilo. Po změnách už ale Foxův charakter do celku nepasoval a tak byl vyškrtnut. Ve filmu sice herec zůstal, ale tvůrci jeho přítomnost maskují rychlým střihem, aby postava splynula s ostatními mariňáky (i tak jde párkrát jde poznat). Světová válka Z nedopadla nijak tragicky, ale původní vize má natolik odlišný nádech, že by stála za hřích.

Tahle verze je nepravděpodobná už proto, že původní režiséři nejspíš neměli šanci svůj projekt dotočit (respektive se přesně neví, co všechno stihli, než dostali padáka). Původní angažovaná dvojice Phil Lord a Chris Miller (21 a 22 Jump Street, LEGO® příběh) byla každopádně v průběhu natáčení nahrazena oscarovým režisérem Ronem Howardem, který přetočil nějakých 80% materiálu. Proč Lord a Millerem z rovnice vypadli? Byli údajně příliš komediální a moc improvizovali (kdo by to do nich řekl). A je třeba říct, že ani přetočená verze není špatná. Ale pořád mě nepřestává lákat vize autorů, jejichž filmy disponují šílenou energií. Vzhledem k tomu, jak Solo v kinech vybouchl, je šance na alternativní sestřih mizivá. Ale tak snít můžeme, ne?

V pořadí třetí remake uznávané klasiky měl k dispozici hvězdný casting a opravdu zajímavého vypravěče - režii dostal na starost tvůrce Pádu Třetí říše Oliver Hirschbiegel. Německý režisér pojal příběh údajně velmi komorně a psychologicky, což po skočení natáčení nešlo pod nos producentovi Joelu Silverovi. Ten proto najal autory Matrixu, aby se pohrabali ve scénáři a jejich kamaráda Jamese McTeigueho (V jako Vendeta), aby filmu dodal nějaké ty akčnější pasáže. A šlo prý o masivní přetáčky. Výsledkem je nekompaktní celek, kde každý snaživější psychologický moment zanikne lacinou snahou o zrychlení děje. Film díky tomu ihned zapadl a nejspíš to tak již zůstane.

Tenhle zářez mě bolí asi nejvíc, protože Shane Black (Poslední skaut, Správní chlapi) nikdy předtím nenatočil tak slabý film. Jsou tu dozvuky jeho obvyklých silných stránek (hláškující postavy, nezvyklé řešení situací), ale je toho málo a většinu času jako kdyby Black úplně nevěděl, co dělá. Což nejspíš nevěděl od chvíle, kdy si studio vynutilo změny. Přitom o původním scénáři všichni říkali, jak je fantastický. Pak se ale přetočila celá finální třetina, díky které vypadlo například to, že se na konci filmu měli lidští hrdinové spojit s několika predátory, kteří byli drženi v Oblasti 51, aby společně porazili ultimátního predátora (tedy tu velkou bestii, co zůstala). Z filmu díky tomu úplně vypadl Edward James Olmos jako generál, který se na sestavení nezvyklého týmu podílí. Stejně tak se měnily motivace postav, jejich smrti, existuje několik variant finální scény... prostě všechno špatně (minimálně pro fanoušky, když vezmeme v potaz, jak je uvedený film slabý).

Do téhle chvíle bylo všechno od zbožných přání po nulovou šanci na vznik. To Sebevražedný oddíl má reálnou nový sestřug šanci se prosadit, protože Warneři evidentně chtějí vylepšit pověst svého universa. Podle všeho se jen čeká, jestli Snyder Cut opravdu tak zaválí, jak si všichni myslí. A pak možná konečně zjistíme, co všechno s Jokerem skončilo na podlaze střižny, jestli byl Jared Leto opravdu tak dobrý, jak režisér ve všech rozhovorech tvrdí a dost možná se dočkáme i zajímavější finále (to se tu totiž taky předělávalo).