40 let s Osvícením. Co možná nevíte o legendárním hororu
Všichni asi víme, že Osvícení (někdy rovněž Záření) je filmovou adaptací
stejnojmenného bestselleru Stephena Kinga, kterou neobstaral nikdo jiný než legendární Stanley Kubrick. A všem, kdo snímek viděli a současně mají zkušenosti také s knihou, nemusí být vysvětlováno, že spíše než volnou adaptací je filmové Osvícení velmi osobní interpretací a možná dokonce reinterpretací konceptu a myšlenek, které mistr hororu ve své knize vzkřísil. Ačkoli jde o chladně nepoddajný zážitek, který boří veškerá očekávání a opakovaně nevyhovuje libovolným žánrovým standardům, kvůli čemuž také nebyl v době uvedení příliš doceněn, tak 40 let po premiéře patří Osvícení k absolutní smetánce filmových děl, jež lze směle ocejchovat tituly Klasika či Kult. Jeho celkové poselství i způsob inscenace většiny scén nepřestává vyvolávat otázky a úžas, jeho vliv na popkulturu je enormní, a jelikož neexistuje v podstatě žádný jiný snímek, k němuž lze tenhle psychologický masterpeace plnohodnotně vztáhnout a připodobnit, jde dodnes o velmi nadčasový a unikátní počin. Počin, o kterém bylo napsáno první i poslední, a tak se společně s povinným heslem ‚Vše nejlepší!‘ a ve stručnosti podíváme na 10 zajímavých faktů, které vás možná dosud míjely – nikoli ‚Stephen King film nenávidí‘, což je informace všeobecně známější než jméno současného Papeže.
Inspirací pro film byla jedna epizoda televizního seriálu z padesátých let
Seriál Omnibus, který se v USA vysílal v letech 1952 až 1961, u nás asi nezná vůbec nikdo. Právě na něm ale mladý Stanley Kubrick roku 1952 pracoval jako jeden z asistentů režie, přičemž jedna z epizod, pojednávající o vyostřených vztazích mezi hráči pokeru, posloužila podle slov režiséra jako inspirační zdroj pro Osvícení. „Myslíte si, že ten příběh byl o tom, že smrt je nevyhnutelná, protože paranoidní hráč pokeru se zaplete do osudové přestřelky. Ale v závěru zjistíte, že muž, kterého obvinil, ho ve skutečnosti podváděl. Řekl bych, že Osvícení užívá podobný druh psychologického zmatení, aby se zabránilo zjištění, že se opravdu dějí nadpřirozené věci.“
Kubrick měl již dlouhou dobu zájem o hororový příběh
Ačkoli Kubrick po nevalném úspěchu Barryho Lyndona dlouho hledal vhodný psaný materiál pro jeho následující film a přečetl desítky různých knížek, volba Osvícení zřejmě nebyla náhodná. Slavný filmař toužil natočit horor již delší dobu a údajně chtěl vytvořit ‚nejděsivější snímek v dějinách, který skrze sérii epizod zabrnká na struny největších nočních můr publika.‘ A mohlo se mu to ostatně povést už roku 1973, kdy byl zvažován pro režii Vymítače ďábla, ovšem dohoda se neuskutečnila. Jestli bohužel, to je otázka – jednak William Friedkin odvedl skvělou práci, jednak by Osvícení vůbec nemuselo vzniknout, kdyby měl Kubrick tento toužebný žánrový zářez už za sebou.
Kubrick se neúčastnil výběru a natáčení lokací
Měl totiž velký strach z létaní. Přestože se to zdá vhledem k tematickému rozsahu jeho filmografie neuvěřitelné, Kubrick jen velmi zřídka opouštěl v posledních 40 letech života území Anglie a veškeré své filmy točil výhradně v tamních studiích či na venkově. Osvícení bylo kompletně natočeno ve studiích Elstree, přičemž úvodní exteriérové záběry z národního parku v Montaně, pořízené z vrtulníku, musely vzniknout bez účasti zatvrzelého filmaře.
Stephen King napsal scénář, který Kubrick zcela ignoroval
Není divu, že King filmem víceméně pohrdá. Nejenže se Kubrick zcela odklonil od jeho vize, on se dokonce ani nenamáhal, aby kompletní draft scénáře přečetl. Jakkoli se režisérovi zřejmě zamlouvala premisa knihy a její myšlenkový základ, samotné psaní nejúspěšnějšího spisovatele posledních padesáti let považoval podle vlastních slov za ‚slabé‘. Scénář si tak Kubrick raději napsal sám společně s Diane Johnson. Zabralo jim to celých 11 týdnů.
Svou vlastní scénu si však mohl napsat Jack Nicholson
Samotný Stephen King sice nesouhlasil s tím, aby postavu Jacka Torrance, která se postupně propadá do šílenství, hrál Jack Nicholson, jenž vizáž bláznivého chlápka nezapře již od úvodní scény, ale jeho obsazení bylo pro Kubricka přesto správným a výhodným tahem. Nejenže Jack předvedl své obdivuhodné herecké schopnosti, ale díky jeho improvizaci rovněž vznikla nejslavnější hláška filmu ‚Heeeere’s Johny!‘ a herec měl pro svou náročnou postavu údajně velké pochopení. Obzvláště ve scéně, kdy ho vyruší jeho žena, zatímco on se snaží psát. Tu napsal sám Nicholson na základě vlastních zkušeností s rozvodem, kdy kromě hraní psal zároveň po nocích scénář. A Kubrick s jeho návrhy souhlasil a dostaly se až do finální verze filmu.
Z prostorové perspektivy nedávají interiéry smysl. Záměrně.
Možná jste si toho všimli i sami, ale ze zevrubné prostorové analýzy jednoho všímavého fanouška zřetelně vyplývá, že uspořádání hotelových pokojů a míst nedává úplně smysl. Podle výkonného producenta Jana Harlana byl však takový koncept záměrem, který měl posílit dojem z nadpřirozeného a tajemného místa. „Interiéry nedávají smysl. Ty obrovské koridory a sály by se nemohli vtěsnat dovnitř. Faktem je, že nic nedává smysl.“ Kancelář ředitele hotelu Ullmana tak například může být vybavena oknem, přestože ji evidentně obklopují další místnosti.
Ve filmu neshořel, ve studiích však hotel poničil masivní požár
Jako by natáčení nebylo už tak dost náročné díky Kubrickovu perfekcionismu, který ho vedl k opakování jediné scény klidně i 148 krát a kvůli němuž nechal Jacka Nicholsona zničit sekerou více než 60 dveří, produkci se dost možná vysmála karma za to, že knižní završení bylo zcela pozměněno. Ke konci natáčení (které navíc probíhalo chronologicky) došlo ve studiu z neznámých příčin k požáru, který zničil značnou část kulis a způsobil škodu za více než 2 miliony dolarů. Jak můžete vidět na přiložené fotografii, Stanley Kubrick si z této tragické a lehce symbolické události těžkou hlavu nedělal.
Film má originální alternativní konec
Jde tedy spíše o epilog, který Kubrick odstranil až poté, co Osvícení putovalo kiny celý první víkend. Zfilmované kopie jsou podle všeho odstraněny, ale stránky scénáře se zachovaly. V této verzi navštíví Ullman Wendy v nemocnici, kde se zotavuje z prožitých traumat, a tvrdí jí, že policie nenašla v hotelu absolutně nic, co by se vymykalo z normálu. Film pak měl končit nápisem ‚Hotel Overlook tuto tragédii přežil, stejně jako mnoho jiných. Je stále otevřen každý rok od 20. května do 20. září. Na zimu je zavřen.‘
Slavná věta na papírech má různé překlady a obklopují ji zajímavé zvěsti.
Na mysli mám samozřejmě větu ‚All work and no play makes Jack a dull boy‘, která se opakuje v různě tvarovaných odstavcích a vzorech na nespočtu stránek, jež najde Wendy ležet u Jackova psacího stroje. Zatímco v češtině jsme se mohli setkat s překladem ‚Kdo jen pracuje a nebaví se, zhloupne‘, v německé verzi se například uvádí ‚Neodkládej na zítřek, co můžeš udělat dnes‘. Ve Španělsku je to pro změnu ‚Ačkoli vstaneš brzy, nesetmí se dříve‘ a v Itálii ‚Kdo vstane brzy, toho čeká zlatý den‘. Zajímavý je také drb, podle něhož Stanley Kubrick napsal všech bezmála 500 stran s tímto textem na stroji vlastnoručně – rozhodně by to pasovalo k jeho zodpovědné režisérské nátuře a zvláštním nárokům.
Největší fanouškovský server věnovaný filmu řídí úspěšný tvůrce Pixarovek
Také Osvícení má jakožto jeden z nejrespektovanějších filmů své fanouškovské internetové stránky, přičemž tu zřejmě nejrozsáhlejší s názvem The Overlook Hotel má na starosti režisér Lee Unkrich, který režíroval úspěšné animáky jako Hledá se Nemo nebo Toy Story 3. Ten prý stránku rozjel pro vlastní účely, aby měl kam skladovat veškeré informace a zajímavosti o svém oblíbeném filmu. A chcete-li se o Osvícení i vy dozvědět co nejvíce, nemohu než vám doporučit, abyste tak učinili právě v bohaté Unkrichově sbírce. Nechce-li se vám ale dále hledat, můžete samozřejmě zamířit do naší přilehlé galerie a podívat se na některé vzácné a méně známé fotografie z natáčení, popřípadě na obrázky z jiných děl, které se slavným filmem Stanleyho Kubricka evidentně inspirovaly.