Legendární sci-fi Stanleyho Kubricka se zaměřuje na vícero hlubokých vědeckých a filosofických témat, jedním z nich je ale právě i možnost budoucí dominance umělé inteligence. Tu zde představuje supermoderní počítač HAL 9000, jenž má být nápomocen pětičlenné posádce vesmírné lodi Discovery, která se vydává k Jupiteru, aby zjistila, proč na něj záhadný monolit vysílá z Měsíce radiomagnetické vlny. Během náročné a nebezpečné výpravy vesmírem se však HAL vymkne kontrole a stane se pro astronauty hrozbou...
ScottůvVetřelec je samozřejmě primárně o tajemné mimozemské hrozbě, potenciálnímu nebezpečí umělé inteligence se ale velmi působivě věnuje také. Lidská posádka vesmírné nákladní lodi Nostromo musí čelit děsivému a nebezpečnému tvoru, jehož neúmyslně přivedou s sebou na palubu. Posádka však netuší, že jeden z jejích členů není člověk, ale android, jenž má naprogramovány rozkazy, pro jejichž splnění je schopen ohrozit i své lidské kolegy...
I ve svém druhém nejvýznamnějším snímku se Ridley Scott zabýval neposlušnými androidy. V kultovním Blade Runnerovi už se jim ale věnuje naplno. Ve své vizi budoucnosti (nyní už minulosti) Scott představil svět, v němž jsou androidi (zde tzv. replikanti) už v podstatě samozřejmostí. Jsou však využíváni bez přehánění jako otroci (na těžké a nelidsky náročné práce ve vesmíru). Po krvavé vzpouře replikantů v jedné z mimozemských kolonií jim však byl pod trestem smrti zakázán pobyt na Zemi. Nyní se však čtveřice uprchlých replikantů pod vedením charismatického Roye Battyho (Rutger Hauer) kdesi na Zemi ukrývá. Lovem a likvidací vzbouřených replikantů jsou pověřování tzv. Blade Runneři. Úkolem dopadnout Battyho a jeho nohsledy je pověřen Rick Deckard (Harrison Ford), bývalý člen této jednotky, který je povolán zpět do akce. Na replikantech je znepokojivé, že se od lidí liší prakticky jen tím, že jejich životnost činí pouhé čtyři roky. Právě tato nejistota (kdo je a kdo není replikant) a filosofické otázky s tím spjaté (může být replikant stejně lidský jako člověk?) jsou zásadní součástí kouzla tohoto nadčasového mistrovského díla.
Na fatálním konfliktu lidstva a umělé inteligence (Skynetem) postavil oscarový James Cameron jednu z nejslavnějších a nejoblíbenějších filmových sci-fi sérií. Zatímco v prvním díle, který je primárně hororem o útěku před nezastavitelným monstrem, ve výrazně epičtějším a velkolepějším pokračování se Cameron jakožto duchovní otec této ságy věnuje kromě řetězení trikových akčních atrakcí také stěžejní myšlence, zda může stroj pochopit cenu lidského života. Vzhledem k závěru snímku pak dává autor svůj názor jasně najevo - a ten navzdory pochmurnému námětu rozhodně není technofóbní. Což se o mnoha tematicky spřízněných filmech tvrdit tak úplně nedá...
Osudovým bojem lidí se stroji, které si uvědomily samy sebe, se zabývá i Matrix, další přelomová triková akční sci-fi z konce tisíciletí. Podobně jako v Terminátorech je zde lidstvo v budoucnosti na pokraji totální prohry. Stroje v Matrixu však nechtějí lidstvo vyhladit, ale "pouze" ho zotročit, neboť ho využívají jako zdroj energie. Hlavní boj se zde neodehrává v temné a děsivé realitě, ale ve virtuálním světě, který vypadá jako náš skutečný a kvůli němuž si 99 % všech lidí vůbec neuvědomuje, že jediným skutečným smyslem jejich života je plnit funkci biologické "baterie". Matrix svým výtečným námětem a ve své době exkluzivní a nesmírně atraktivní celkovou stylizací dává jasně najevo své cyberpunkové kořeny a silnou inspiraci kultovními japonskými anime (viz Ghost in the Shell).