V karanténě s režisérem Tomášem Vorlem. Nejen o skvělém detoxu, klidu a rouškách
"Já jsem využil coronaviru a uzavřel jsem se do svého studia v Braníku, kde dokončujeme film Cesta Domů. Takže tu střiháme, zvučíme, colorujeme a jde nám to od ruky, protože nás nikdo neruší, nikdo neotravuje, celý svět okolo jakoby utichl, konečně mám klid a soustředění na práci. A když se nedávno zavřely i mé oblíbené restaurace, tak jsem přestal i večeřet a chodit na pivo, což mě nejdříve trápilo, ale nyní to vítám jako skvělý detox a půst. A ještě člověk ušetří.
V rodině všichni kypíme zdravím, přestože před sebou nenosíme doma roušky. Moje dcera Julča odmítá nosit roušku i na ulicích. Když chodíme na procházky a někdo proti nám jde, tak vykřikne: "De pán, dám roušku…!" a nasadí si na pusu šálu, aby nás třeba ten pán neudal...
Moje Bára a Julča už celý týden barví vajíčka, takže já budu muset v pondělí zaběhnout k Vltavě, ke staré vrbě, nařežu proutí a sešlehám je. Chtěli jsme samozřejmě na velikonoce do přírody na Rabštejn, ale tam nás v těchto pohnutých dnech nikdo nevítá. Všude jsou nápisy "Pražáci, děte do píči".
Národní Filmový Archiv spolu s Karlovarským Filmovým Festivalem začali letos digitalizovat film KOUŘ 4K. Sláva! Takže budu docházet do UPP na colorgrading a celý proces budu hlídat. A v létě chystáme obnovenou premiéru a film do letních kin. Tak to budu asi jezdit s Kouřem po besedách..."