Téma: Nikdy nerealizované filmy o Indiana Jonesovi

Postava Indiana Jonese v nenapodobitelném hereckém ztvárnění Harrisona Forda pochází z hlavy Gerorge Lucase a v jejích dobrodružstvích se snoubí legendární mytologické prvky se skutečnými historickými podklady a především s tradičními žánrovými vzorci hollywoodské kinematografie - jelikož se například nejdiskutabilněji přijímané Království křišťálové lebky odehrávalo v padesátých letech minulého století, muselo být do kolonky žánrů zákonitě zařazeno také sci-fi a jedním z motivů byli mimozemšťané, neboť padesátá léta v americké kultuře byla těmito tématy přeplněna. Takový sebeuvědomělý tvůrčí proces je potřeba brát v úvahu také při pohledu na nástin potenciálních filmů o ikonickém archeologovi, jejichž scénáře se skutečně ocitly ve fázi vývoje, ale ve finále jim vždy někdo vystavil stopku (nejčastěji samozřejmě samotní Lucas a Steven Spielberg). A ačkoli jsem jako velký fanoušek všech čtyř dílů rád, že došlo ke zpracování právě jejich námětů, i některé nerealizované alternativy bych na velkém plátně moc rád viděl. Pojďme si je představit.

S nápadem na třetí film, v němž by měl Indiana Jones čelit strašidelnému domu, údajně přišel George Lucas. Scénář dokonce dostala na starost talentovaná Diane Thomas, která dříve sama napsala Honbu za diamantem, zatímco pracovala jako servírka. Thomas však stačila napsat jen první draft, než předčasně zemřela roku 1985 v pouhých 39 letech, a další rozvíjení její práce a Lucasovy vize zavrhl sám Steven Spielberg, jenž navzdory nesporným hororovým prvkům v Dobyvatelích ztracené archy a Chrámu zkázy nechtěl vstupovat do stejné řeky jako v případě Poltergeistu, kterého natočil společně s Tobem Hooperem roku 1982.

Další alternativa Poslední křížové výpravy vzešla opět z iniciativy George Lucase a měla se točit kolem motivů jako strašidelný dům, duchové, nacista s mechanickou paží, piráti, trpaslíci, mluvící opice, armády nemrtvých a broskve, které mohou přivést mrtvé zpět k životu. Napsáním scénáře byl pověřen Chris Columbus, pozdější tvůrce Harryho Pottera a Sám doma, který už měl v té době za sebou hity jako Gremlins či Rošťáci.

Příběh měl odstartovat roku 1937 ve Skotsku a vyšetřováním vražd spáchaných duchem, s nímž svede Indy souboj v důvtipu (čímž by se sfoukl Lucasův vysněný duchařský koncept na nějakých deseti stranách scénáře), načež Marcus Brody pošle hlavního hrdinu do Afriky, kde potkává zoologa Clare Clarke a společně s jeho studentkou Betsy pátrá po ztraceném městě s bájnou Fontánou mládí. Pomáhá jim v tom prastarý trpaslík Tiky, který zná polohu ztraceného města, zatímco jim situaci komplikují nacisté a Indy má být při střetu dokonce zabit, jen aby byl přiveden zpět k životu v Zahradě nesmrtelných broskví. Ve hře pak měla být také šachová partie s Opičím králem, v níž se místo figurek používají skuteční lidé, či třípatrový a více jak sto metrů dlouhý nacistický tank.

Přestože se v tomto případě dokonce začalo s výběrem lokací, Spielberg s Lucasem nakonec scénář zavrhli pro extrémní nerealističnost a pro stereotypní zachycení některých kultur, za což čelili kritice už v případě Chrámu zkázy. Část scénáře se dostala na veřejnost a byla oceněna za množství typických Indyho motivů, ale současně bylo zřejmé, že by šlo o nesmírně nákladný a rozmáchlý snímek. Spielberg dokonce přiznal, že když scénář četl, připadal si náhle velmi starý na to, aby ho zrežíroval.

Jeden draft scénáře si můžete v angličtině prohlédnout zde.

Zatímco projekt o Opičím králi se rýsoval více než zřetelně, v tomto případě jde spíše o sérii nepodložených zvěstí, které odstartoval především velký úspěch videohry Indiana Jones and the Fate of Atlantis z roku 1992, jejíž příběh je považován za to vůbec nejlepší nezfilmované dobrodružství slavného archeologa. Vzkřísit pátrání po bájné Atlantidě na velkém plátně údajně opravdu ve hře bylo, jenže Indiana Jones a Ztracený kontinent zřejmě doplatil na tvůrčí neshody mezi Spielbergem a Harrisonem Fordem na jedné a Georgem Lucasem na druhé straně. Objevují se rovněž zvěsti o tom, že Indy měl v tomto filmu odhalit svého bratra a že Sandra Bullock si měla zahrát jednu z jeho studentek. Více bohužel nevíme.

Mnohem pravděpodobnějším se v devadesátých letech jevilo natočení Indyho setkání s mimozemšťany, na němž začal George Lucas pracovat roku 1993. Scénář měl původně napsat Jeb Stuart (Uprchlík), kterého později nahradil Jeffrey Boam, podílející se již na Poslední křížové výpravě. A ve filmu se měly dít vskutku zajímavé a logikou nesvázané věci - v úvodu se měl Indy ženit s doktorkou Elaine McGregor za přítomnosti všech známých tváří jako Marion, Marcus, Sallah, Willie a Henry Jones, ovšem místo vytouženého polibku nevěsta mizí. Indy ji vypátrá na vojenské základně v Novém Mexiku, kde probíhaly testy jaderných zbraní, a je mu povoleno účastnit se přísně tajného projektu, který prozkoumává pozůstatky po pádu létajícího talíře. Jsou objeveny mimozemská těla a tajemný kamenný válec posetý starými symboly, které se ukážou být jednak souřadnicemi, jednak odtikávající bombou. Ve zbytku scénáře dochází k příletu UFO včetně gigantické mateřské lodi, která čelí drtivému odporu armády a nakonec mizí po získání mocného válce.

Spielberg s Fordem neměli o podobné téma valný zájem, ale koncept Jeffreyho Boama je prý nakonec přesvědčil. Hlavním důvodem, proč k natáčení ve finále vůbec nedošlo, tak byla premiéra Dne nezávislosti, který coby obrovský komerční hit nesl příliš mnoho příběhových podobností. Některé motivy se ovšem zachovaly a byly použity v Království křišťálové lebky - v ní Indy skutečně zmíní titul 'Saucermen from Mars?' v jednom dialogu a před jaderným výbuchem se zachrání v ledničce, což byl prý také nápad již z poloviny devadesátých let.

Scénář, který měl k realizaci zřejmě nejblíže a který se nakonec vyvinul v Království křišťálové lebky, pochází z dílny proslaveného Franka Darabonta. Ten kromě Vykoupení z věznice Shawshank a Zelené míle již od počátku devadesátých let pracoval také na sérii filmů o Mladém Indiana Jonesovi a byl favoritem Stevena Spielberga pro napsání čtvrtého filmu. Práce na scénáři zabraly Darabontovi takřka tři roky, a zatímco Spielberg i Ford byli z výsledku nadšení a natáčení mělo odstartovat v červnu 2004, George Lucas ve scénáři zalíbení nenašel - projekt tak šel k ledu a došlo k dalším přepisováním, která vyústila až roku 2008 do Království křišťálové lebky.

Darabontova verze situovala děj do roku 1954, jako záporné aktéry představila tentokráte Sověty a MacGuffinem bylo 13 křišťálových lebek, které po vsazení do příslušné kostry ve Městě Bohů probudí k životu mimozemské vetřelce. Ti posvětí Indyho a jeho čtyři společníky jako 'pětici vyvolených' a každému jsou ochotni splnit jedno přání. Někteří volí sobecky a jsou zabiti, zatímco Indy přeje vše nejlepší pro Marion a přežije. Mohutný létající talíř a následná exploze pak celé město zničí.

Celkový koncept je tedy podobný finální verzi, která se dostala pod novým názvem do kin, ale v jednotlivostech a v úvodu je Darabontův scénář odlišný, nevyskytuje se v něm žádný Indyho potomek a dle většiny fanoušků, kteří četli jeden ze zveřejněných draftů, se mu podařilo vzkřísit mimozemské motivy celistvějším způsobem. George Lucas však evidentně nadšený nebyl a můžeme si jen představovat, co kdyby...

Očekávaný pátý díl by měl poprvé vznikat bez režisérského vedení Stevena Spielberga, ale jinak je jeho dosavadní vývoj velmi podobný neustálému odkládání a přepisování, kterých se dočkali takřka všichni předchůdci. A jak jsme se mohli přesvědčit v souvislosti se všemi zmíněnými a nakonec nerealizovanými koncepty, možností pro další příběh je v podstatě neomezeno - nahlas se mluvilo například o Bermudském trojúhelníku nebo o síti tunelů pod Polskem, kde se skrývá velký nacistický poklad. Vzhledem k časté výměně scénáristů (momentálně film oficiálně píše David Koepp) je možné, že za pár let se archiv nikdy nerealizovaných filmů o Indiana Jonesovi zase o nějaký ten draft scénáře rozroste.

Jakou nikdy nerealizovanou verzi byste bývali rádi v kinech viděli a o čem by podle vás mohl býtIndiana Jones 5?