Rozhovory 16. 2. 2020
"Téměř všichni čučí do mobilů a děti spolu žijí jen na internetu," říká herec Jaromír HanzlíkKdyž jdu do kina na nějaký film, osobně mi vůbec nedělá problém během celé stopáže prostě jen sedět a koukat. Občas si přehodím nohu přes druhou nohu, pak zase naopak, ale jinak sedím úplně v klidu. Nesahám po mobilu, nekomentuji dění na plátně, protože respektuji ostatní lidi kolem mě, kteří si přišli užít film stejně jako já. Velká škoda, že něco podobného nemohou dělat všichni diváci. Vyrušování v kinech je poměrně časté a otravné, mnohdy může člověku i zcela zruinovat filmový zážitek. Jaké jsou nejčastější případy vyrušování a jak s nimi naložit?
1) Popcorn
Nechci vyloženě říct, aby si lidi přestali kupovat popcorn, na to mají svaté právo. Uvítal bych ale, aby s ním zacházeli ohleduplněji kvůli cizím lidem. Nekonečné hlasité chrastění a žvýkání opravdu není něco, co by lidé kolem chtěli poslouchat celou třetinu filmu. Popcorn se dá jíst i potichu. Samozřejmě se to bohužel bez nějakého toho šustění neobejde, ale přehrabovat se v tom několik dlouhých sekund je častokrát na zabití. Chvála bohu za reklamy a trailery, díky kterým značná část popcornu před začátkem filmu zmizí.
2) Mobily
Stále nechápu, kde lidé berou tu domněnku, že když si přidrží mobil s oním prudkým bílým světlem blízko u těla, nikdo to neuvidí. Asi jako kdyby zapomněli, že sedí ve zcela tmavém sále, kde většinou jediný zdroj světla pochází z filmového plátna. Ano, možná, že když sedíte v úplně poslední řadě, prošlo by vám to, ale jinak se můžete spolehnout, že mnoho lidí za vámi ten svítící mobil prostě uvidí. A věřte, že to je nadmíru otravné. Soustředit se na plátno, zatímco někde vespodu vám problikává nějaké malé bílé světlo od šestnáctileté "nány", která si na messengeru dopisuje s kámoškou, zda ten blonďák ze včerejší párty byl nezadaný, opravdu není úplně nejpříjemnější. Je opravdu takový problém onen mobil na ty dvě hoďky vypnout a vůbec na něj nesahat?
3) Hluční diváci
Možná se vám to už stalo – sedíte v sálu na zadních místech, film má už za pár minut začít, když tu najednou vstoupí skupina lidí, přičemž hned podle jejich chování vám dojde, že budou určitě problematičtí. A pak už se jen v duchu modlíte, aby si sedli co možná nejdále od vás. Ale s každým dalším překročeným schodem ty naděje postupně opadají. Nakonec si sednou hned za vás. Nebo i před vás, obojí je stejně hrozné. Během jejich hlasitého povídání u reklam a trailerů se snažíte zůstat optimističtí a ujišťujete se, že až začne film, určitě přestanou. Film už začal. Povídání pokračuje. Komentování událostí na plátně, laciné vtípky, občas i téma, které s filmem vůbec nesouvisí. Pak jeden z nich dokonce vytáhne mobil a začne si přímo v sále během filmu s někým telefonovat. Voilà, váš zážitek z filmu bude na prd.
Vždy kroutím hlavou, když se těsně před filmem na plátně objeví upozornění, aby lidé v kině nenahrávali snímek na žádné zařízení. Pokaždé mi tam totiž chybí ono zásadní upozornění, aby diváci respektovali ostatní kolem a během filmu nevyrušovali. Proto chci silně doporučit všem milovníkům filmů, kina a slušného chování následující: Nenechte si těmito lidmi pokazit váš divácký zážitek. Pokud vás během filmu nějaký divák jakkoliv vyrušuje, řekněte mu to. Z vlastní zkušenosti vím, že když se k tomu člověk odhodlá, většinou to zafunguje. Ony vyrušující individua jsou mnohokrát zaskočeny, že je někdo cizí náhle vyčítavě osloví, díky čemuž se častokrát opravdu zklidní. A pokud ani to nevyjde, nebojte se zvednout a jít si stěžovat k uvaděčům. Za ten film jste zaplatili nějaké peníze. Přece je nenecháte kvůli nějakým pobudům, co chodí do kina jen tak ze srandy, promarnit. A pokud ani to nevyjde, pak už se jen můžete modlit, že někdo postaví kino, kde během každého promítání bude někde schovaný odstřelovač, který každého hlučného pobudu odstřelí.
Máte nějaké nepříjemné zážitky z kina?