Film „Skleněný“ by mohl být klidně i realitou

Na konci se ale všechno zvrtne a my se dozvídáme, že superhrdinové z komiksů existují. Ovšem mohla by to být všechno pravda…

Kevin Wendell Crumb (James McAvoy) trpí disociativní poruchou identity (DID) a jak ve filmu Rozpolcený, tak ve Skleněném je dost věrně podchycená. A hlavně skutečně existuje, i když je velmi vzácná a ještě značně neprozkoumaná. S výjimkou toho, že lidé s DID nejsou žádní zabijáci a mnohdy nemusí být vůbec nebezpeční. Je to duševní porucha, při které v jednom těle kolujevíce osobností, které se od sebe mohou diametrálně lišit. Každá osobnost může mít například jiný rukopis, jiné nemoci a jinou historii. Dokonce i jiné charakterové vlastnosti. Příčinou propuknutí nemoci může být sexuální zneužívání v dětství nebo emoční odmítání ze strany rodičů. Mozek si usmyslí, že je třeba se chránit, a tak vytvoří další, mnohdy silnější osobnosti, které nebudou trpět jako ta původní.

To všechno krásně sedí, Kevin z filmu je skoro učebnicový příklad. Z Rozpolceného už víme, že Kevin byl v dětství zneužíván a že jeho matka ho psychicky týrala – a tak se zrodily jeho další osobnosti, které mají za úkol slabého Kevina ochránit. Jednotlivé identity se střídají v ovládnutí chování daného člověka, ve filmu osobnosti čekají v jakési pomyslné místnosti na židli až se budou moci dostat ke světlu (myšleno k moci) a jednat. Každá z nich má vlastní jméno, funkci i vlastnosti, v Kevinově těle se střídá celkem 23 postav, zatímco on nemá páru, co se děje. A tak je tomu i ve skutečnosti, ztráta paměti je pro DID běžná. Někdy má některá z osobností dokonce ještě další duševní poruchu, což ve filmu není opomenuto; Kevinova identita jménem Denis trpí obsedantně kompulzivní poruchou (OCD).

Body navíc mají scenáristé a režisér M. Night Shyamalan za to, že DID nezaměňují za schizofrenii, jak tomu často bývá. Schizofrenie je úplně jiná porucha osobnosti, projevuje se poškozeným vnímáním a myšlením. Schizofrenici proto nedokáží odlišit skutečnost od iluze, trpí halucinacemi a vytváří si svou vlastní realitu, nikoliv však jiné osobnosti. Filmaře možná může plést, že schizofrenie se dá přeložit jako rozdělení myšlení.

Ale co Kevinova proměna v tak zvané zvíře, tedy 24. identitu s nadpřirozenou silou a touhou po lidském mase? I to by se vlastně dalo logicky vysvětlit. Nebylo by zas tak těžké věřit, že Kevin trpí i bludy – konkrétně metamorfózou, což je pocit změny v jinou bytost, například zvíře.

Stejně tak chování Davida Dunna (Bruce Willis) může být vysvětleno tím, že prostě trpí bludy. V jeho případě by to byla kombinace více druhů bludů. 1) Extrapotenční bludy vyvolávají představu o nadpřirozených schopnostech a nadání. David má pocit, že je skoro nepřemožitelný, má nadměrnou sílu a dokáže v člověku rozpoznat zlo pouhým dotekem. Přitom má možná jen skvělé dedukční schopnosti, jimiž se chlubí většina podvodníků vydávající se za médium. 2) Mesiášské bludy přesvědčí jedince, že je spasitel, proto se David snaží všechny chránit. To proto se mu Elijah Price (Samuel L. Jackson) snažil dodat víru v to, kdo je, protože kdyby přestal ve své bludy věřit, vytratily by se.

Dokonce i přehnané Davidovy reakce na vodu je snadné vysvětlit. Ve filmu si můžeme všimnout jeho vzpomínky, kdy se jako dítě topí, což je dost traumatizující zážitek na to, aby ho voda psychicky oslabovala. A to, že jeho zvláštním schopnostem věří i jeho syn, je také teoreticky možné. Porucha se nazývá Folie à deux a říká se tak tomu, když dva lidé trpí stejnými bludy třeba proto, že jeden toho druhého (zdravého) přesvědčil. No a přesvědčit malé dítě, kterým Dunnův syn ve Vyvoleném byl, není tak náročné.

Elijah Price (Samuel L. Jackson) je na tom velmi podobně, také nejspíš trpí bludy. Typickým projevem bludů je, že si daná osoba nenechá svou představu nijak vyvrátit ani žádnými logickými důkazy. Elijah si tedy klidně může myslet, že postavy z komiksů existují a že právě jeho dva „spolupacienti“ i on sám jsou superhrdinové. Nikdo v historii údajně sám nepřišel na to, že trpí bludy, bezmezně jim věří a jsou pro ně realitou. Elijahovo onemocnění kostí je sice vzácné, ale lékařsky podložené. Nejedná se o žádný výmysl, nemoc se jmenuje Osteogenesis imperfecta a pojmenovává křehkost kostí.

Mimo to by se dal Elijahovi přišít megalomanický blud, kdy si člověk myslí, že jeho existence má nějaký zvláštní význam, v našem případě třeba ukázat lidstvu, že superhrdinové jsou skuteční. Změnit lidské vnímání není úplně jednoduchý úkol, ale protože Elijah je přeci nadprůměrně inteligentní, proč by to nemohl dokázat?

A na konci filmu se opět dostáváme k Folie à deux, kdy mistrovský plán spočívá v tom stáhnout na svou stranu už tak narušeného Kevina, tedy přesněji jeho osobnosti, které ukážou celému světu, čeho jsou schopny.

Je to všechno až moc nepravděpodobné, proto je Skleněný označován jako psychologický, ale také mysteriózní film. Nicméně, co kdyby? S trochou fantazie by se podobný příběh opravdu mohl odehrát.