Tvář vody: Teorie ohledně konce nejlepšího filmu loňského roku

Guillermo del Toro je režisér mexického původu. Jako autor je proslulý svými někdy až násilnými a velmi krvavými scénáři. Je tvůrcem slavného snímku Faunův labyrint, obou dílů Hellboye (z roku 2004 a 2008), ale podílel se například i na scénáři filmové trilogie Hobit. Abychom ale neutekli od tématu, který jsem vám plánovala představit, vraťme se k jeho nejnovějšímu snímku.

Od Tváře vody se od počátku očekávalo, že vzbudí velký zájem diváků i filmových kritiků. Guillermo se totiž držel stejnojmenné povídky, kterou napsal a ta již byla úspěšným literárním kouskem. Na mnoha internetových stránkách získala Tvář vody velmi vysoké hodnocení. Například na známé stránce Rotten Tomatoes drží od amerických kritiků hodnocení "čerstvosti" 92%, přičemž tahle stránka spoustu filmů dokázala i velmi úspěšně potopit. Například Sebevražedný oddíl z roku 2016 si vysloužil pouhých 26%, dá se tedy podle recenzentů na tamější stránce považovat za "prohnilý" (=rotten).

Kritikové označili Tvář vody za "dech beroucí romantický příběh, který byl ještě více oživen výkonem Sally Hawkins,“ která hraje hlavní hrdinku.

Samotný děj filmu je zasazen do 60. let 20. století, neboli do období tzv. Studené války. Tehdy velmi napjaté vztahy mezi Spojenými státy americkými a Sovětským svazem jsou také důležitým motivem ve filmu. Příběh se odehrává v prostředí amerických laboratoří v Baltimoru, kam přijíždí vládní agent jménem Richard Strickland (Michael Shannon) ze svých cest po Jižní Americe s ne zrovna obvyklým "úlovkem". O něm nikdo neví prakticky nic, jen to, že jej domorodci uctívali jako boha. Strickland se nijak netají svými sadistickými choutky a zachází s tvorem spíše jen jako s laboratorním, testovacím subjektem. Do laboratoře, ve které je záhadné stvoření umístěno, chodí pracovat němá uklízečka Elisa (Sally Hawkins), která se s tvorem začne sbližovat a jejich vztah vyústí až v přímo hlubokou lásku.

Během celého děje se však o tajemné nelidské postavě moc nedovíme, pouze to, že má jakési léčivé schopnosti, díky kterým se může zotavit z jakkoli vážného zranění. Jeho schopnosti dokážou uzdravit oslabené buňky, díky kterým nastává vypadávání vlasů nebo také umí buňky přetvořit v něco zcela nového. Své jedinečné schopnosti může používat na všechny kolem sebe. Má to však malý (ale logický) háček. Poněvadž je to vodní tvor, tak dokáže tohle všechno jen v případě, že je v bezprostřední blízkosti vody. Pokud tomu tak není, značně slábne a na suchu dlouho nepřežije.

Následující odstavce obsahují spoilery!!!

Otázka, která pálí většinou fanoušků, je následující: kdo vlastně byla Elisa? Během filmu se dovídáme zajímavé, ale přitom poměrně stroze podané informace o lidské hlavní hrdince. Ne jejím krku se vyskytují tři jizvy, které, jak je nám řečeno, má již od narození. Právě tyto jizvy nejspíš nesou podíl viny na tom, proč je němá. Elisa nemá rodinu ani neví, odkud se vzala. Našli ji jako miminko na břehu řeky. Na konci filmu, kdy je smrtelně zraněná a následně vhozena do řeky, k ní připlouvá tvor, který ji svými kouzly z jizev na jejím krku udělá žábry. Mohou tak tedy spolu žít po zbytek jejich života.

Co byly ale její jizvy ve skutečnosti? Jedna z teorií zní takto: Elisa byla původně jakýmsi vodním stvořením, které se dostalo na břeh. Poté, co byla nalezena a vychovávána lidmi a bylo s ní jako s člověkem i zacházeno, se z ní člověk také stal. Jizvy by tedy měly představovat nevyvinuté žábry, které díky odebrání Elisy z vody zakrněly. Na konci, tedy podlé této teorie, není použita magická moc a nejsou žábry přičarována. Tvor jim pouze připomněl jejich funkci, a tak Elisa mohla zůstat navždy pod vodou se svým milým.