Vážně se dnes točí tolik komiksových filmů, nebo se nám to jen zdá?

Je bez debat, že komiksovými filmy je dnes trh doslova přesycený. A nejde jen o filmové adaptace jako takové. Komiksy se staly součástí mainstreamu a těží z nich prakticky všechna možná obchodní odvětví. Své místo navíc zabírají nejen v kinech, ale i v televizi/na streamovacích platformách.

Divák tak lehce může dojít pocitu, že se prakticky 1) nic jiného netočí, o 2) ničem jiném se nemluví a 3) nic jiného nevydělává. S body 2 a 3 se nemá smysl přít. Komiksové filmy patří momentálně k těm nejvýdělečnějším vůbec. Jen za rok 2017 se do TOP10 nejúspěšnějších titulů dostaly hned čtyři komiksové filmy (Thor: Ragnarok, Wonder Woman, Strážci galaxie 2, Spider-Man: Homecoming). Nejinak tomu byl rok předchozí (Captain America: Občanská válka, Batman v Superman, Deadpool a Sebevražedný oddíl). A pokud vezmeme seznam filmů, kterým se povedlo pokořit na celosvětových tržbách miliardu, máme tu hned šest komiksů, přičemž všechny vznikly v posledních deseti letech. Takže ano, o komiksech je nyní hodně slyšet a dostává se jim opravdu velká pozornost. Ale točí se jich opravdu více?

Odpovíme si srovnáním dvou různých období - současné vlny (konkrétně se zaměříme na roky 2015 až 2017) a dobu, kdy se ještě adaptacím komiksových filmů příliš nedařilo a žánr byl v plenkách (2002 až 2004).

Nebudu vás nudit konkrétním výpisem (filmy z poslední doby jsou dobře známé tituly a většinu z nich jste pravděpodobně sami viděli v kině). V letech 2015 až 2017 každopádně vzniklo 21 adaptací komiksových děl. V průměru to dělá 7 filmů na rok. Což není úplně málo. De facto to znamená, že každé dva měsíce do kin doputuje nějaký ten komiksem inspirovaný příběh. Jde o přesycení trhu? Možná. Osobně mi to číslo nepřijde nijak drastické. Co je horší, to je malá rozmanitost. Komiksové sešity nejsou jen o superhrdinech, v Hollywoodu se ale na nic jiného nyní (až na vzácné výjimky) nezaměřují. Je jich nicméně opravdu o tolik víc? Čísla mluví o opaku.

Začneme rokem 2002. Tehdy jsme mohli do kin vyrazit na gangsterku Road to Perdition a pokračování Muži v černém 2, Spider-Man 2 a Blade 2. To jsou ve výsledku čtyři adaptace. Následující rok byl o něco bohatší. Kiny se prohnaly adaptace Můj svět, Hulk, X-Men 2, Neprůstřelný mnich, Liga výjimečných a Daredevil (tedy šest filmů). A rok 2004? Ten přinesl filmy Hellboy, Kat, Spider-Man 2, Catwoman a Blade: Trinity. Sečtením nám vychází, že v letech 2002 až 2004 vzniklo 15 adaptací, tedy v průměru pět filmů na rok. Což oproti dnešní vlně není velký rozdíl. Kdybychom navíc pokračovali v detailním výpisu, do roku 2010 vznikalo v průměru 6 adaptací ročně (výjimku tvoří ročníky 2006 a 2009, kdy přišly do kin jen 3 adaptace).

Tvrzení, že dnešní trh je oproti minulosti přesycen adaptacemi komiksových titulů, je tedy minimálně zkreslující. Jde spíše o to, že dříve nebyla komiksovým filmům mediálně věnována taková pozornost, případně se vůbec nemluvilo o tom, že jde o adaptaci. Viz třeba trilogie Muži v černém, o které řada fanoušků ani neví, že nějaký komiksový předobraz existuje. To samé platí pro Road to Perdition, kde neměl distributor důvod, aby propagaci postavil na předloze, když se mohl opřít o jména jako Tom Hanks, Paul Newman a Sam Mendes. Nemluvě o tom, že před 15 lety byl komiks vnímám spíše jako pokleslá zábava a propagaci, která by cílila čistě na fanoušky obrázkových knih, se studia spíše vyvarovala, aby si neodradila diváky.

Takže až zase někoho uslyšíte naříkat "teď už se nic jiného než komiksy netočí", můžete ho "uklidnit" faktem, že v téhle míře už se točí cca 15 let.