Slavní herci, kteří zemřeli v 21. století

Prvního výrazného úspěchu dosáhl ve snímku Tramvaj do stanice Touha (1951), za což byl nominován na Oscara v hlavní herecké kategorii. Sošku slavného "plešouna" si vysloužil za roli Terryho Malloye ve filmu V přístavu (1954). V 60. letech zakusil méně úspěšné období (režíroval například western Křivák). Vše se změnilo spolu s rokem 1972, kdy si zahrál Vita Corleoneho v legendárním Kmotrovi a obdržel druhého Oscara. Tato role bývá kritiky považována za jeho nejlepší.

Společně s další nominací na Cenu Akademie za Poslední tango v Paříži (1972) se Brando znovu dostal na vrchol své slávy a v letech 1972 a 1973 se umístil na šestém a desátém místě na seznamu nejvýdělečnějších hvězd. Účastnil se též různých aktivistických akcí, například afroamerického hnutí za občanská práva, jehož závěrem bylo zrovnoprávnění Afroameričanů a bělochů.

Společně s dalšími herci Charliem Chaplinem a Marilyn Monroe byl roku 1999 magazínem Time označen za jednu ze sta nejdůležitějších osobností 20. století. V červenci 2004 Marlon Brando zemřel na respirační selhání.

Vystudoval drama na Boston College a Antioch College v Ohiu. Po vojenské službě pracoval jako taxikář, prodavač v obchodě s domácím zvířectvem nebo výrobce sodovky.

Po většinu své kariéry byl spjat se svojí nejznámější rolí, postavou Spocka ze sci-fi série Star Trek. Člověka/Vulkánce ztvárnil již v pilotní epizodě původního Star Treku s názvem „Klec“. Jako hlavní postava poté hrál v seriálu až do jeho konce v roce 1969. V letech 1979–1991 se Nimoy představil v šesti celovečerních startrekovských filmech. Naposledy se objevil ve snímcích Star Trek (2009) a Star Trek: Do temnoty (2013).

V roce 2014 byla Nimoyovi diagnostikována chronická obstrukční plicní nemoc, následek kouření, se kterým herec asi před 30 lety přestal. Leonard Nimoy zemřel ve svém domově v losangeleské čtvrti Bel Air 27. února 2015. Nimoy má hvězdu na hollywoodském chodníku slávy. Na jeho počest byla v roce 2015 pojmenována planetka 4864 Nimoy.

Vyrůstal v horské krajině kanadského Saskatchewanu. Za 2. světové války sloužil u Kanadského královského letectva. Uměleckou dráhu začal jako rozhlasový hlasatel a diskžokej.

Zlom v jeho kariéře nastal v 80. letech, kdy se seznámil s režiséry a scenáristy Jimem Abrahamsem a bratry Davidem a Jerrym Zuckerovými, kteří z něho učinili komickou hvězdu v postavách potrhlých bělovlasých chlapíků. Nejprve mu svěřili menší roli doktora Rumacka v parodii na katastrofické filmy Připoutejte se, prosím! (1980). Popularitu mu přinesla teprve úloha nebezpečně nešikovného poručíka Franka Drebina, kterého ztělesnil v seriálu Policejní oddíl (1982) a v úspěšné filmové sérii parodických komedií Bláznivá střela.

Za své komediální umění byl Nielsen vyznamenán Cenou Jacka Bennyho (1995), udělenou Kalifornskou univerzitou UCLA. Leslie Nielsen zemřel 28. listopadu roku 2010 na komplikace při zápalu plic.

Tento italský - hlavně komediální - herec se do řemesla dvakrát nehrnul. V mládí vystudoval práva, věnoval se však zejména sportu – byl špičkovým plavcem a hráčem vodního póla (startoval na Olympijských hrách 1952, 1956). Zlom v jeho kariéře nastal teprve poté, co se setkal s Mariem Girottim, známým více jako Terence Hill. Spolu natočili řadu italských westernů (tzv. spaghetti western) a komedií (napříkladTrumfové eso, Pravá a levá ruka ďábla, Jestli se rozzlobíme, budeme zlí).

Dvojice si získala obrovskou popularitu zejména v Evropě, ačkoliv kritici psali o laciných komediích, pokleslé grotesce a bezduchém fackování. Bud Spencer hrál i ve filmech bez Terence Hilla (například Šerif a mimozemšťan), ale jejich popularita je trochu nižší. Oblíbený herec zemřel 27. června roku 2016 v Římě ve věku 86 let. S nejbližšími členy rodiny se rozloučil dojemným "Děkuji".

Slavný britský představitel hororových postav, Sarumana ze série Pán prstenů nebo hrabě Dooku z Hvězdných válek se nejprve věnoval armádní profesi. V roce 1939 se přihlásil jako britský dobrovolník do finských jednotek bojujících proti Rudé armádě v takzvané Zimní válce. Jeho kariéra ve druhé světové válce pokračovala v královském letectvu a zpravodajských službách, účastnil se bojů v Africe a Itálii.

Teprve roku 1957 pronikl do mezinárodního povědomí rolí Frankensteina v hororu Frankensteinova kletba. Svou téměř dvoumetrovou štíhlou postavou a tajuplnou, zasmušilou tváří s pichlavým pohledem a hlubokým hlasem byl předurčen pro ďábelské, démonické typy a hrdiny temných charakterů. Draculu, Fu Manchu, Mumii, Fausta a Rasputina hrál v nejrůznějších variacích, včetně parodií. Nejikoničtější je zřejmě Hrabě Dracula z roku 1970.

Od poloviny 70. let se Lee rolím v hororových filmech vyhýbal. Lee zazářil zejména jako Saruman ve filmové trilogii Pán prstenů. Jako jediný z celého štábu se se spisovatelem J.R.R. Tolkienem setkal osobně. Pán prstenů zároveň znamenal nový impuls pro jeho kariéru - objevil se ve filmech ze série Hvězdných válek Epizoda II: Klony útočí (2002) a Epizoda III: Pomsta Sithů (2005) v roli hraběte Dooku.

Christopher Lee zemřel 7. června roku 2015 ve věku 93 let v nemocnici. Zde byl několik týdnů hospitalizován pro respirační potíže a selhání srdce.