Nejhorší filmy podle mistra strachu Stephena Kinga, autora Řbitovu zviřátek

Jeden z těch filmů, u kterých je téměř až nepochopitelné, jak špatný je výsledek. V hlavních rolích Cell se sešli John Cusack a Samuel L. Jackson, kteří zaváleli v adaptaci Kingova díla Pokoj 1408 a režie připadla Todu Williamsovi (vynikající drama Dveře v podlaze, hororový hit Paranormal Activity 2). Něco se ale během produkce ošklivě pokazilo, filmaři dlouho neměli peníze na post-produkci a film hledal distributora dva roky po dokončení. Upřímně, možná by bylo i lepší, kdyby ho nakonec nenašel.

Ok, tohle je trošku sporný kousek. Děs v prádelně režíroval Tobe Hooper (Texaský masakr motorovou pilou), majitele pekelné prádelny hraje žánrový guru Robert Englund (aka Freddy Krueger) a filmu nelze upřít některé atmosférické momenty. Ale zkuste ho dnes někomu pustit s vážnou tváří. Vysměje se vám. Pro ty z nás, co jsme v devadesátkách vyrostli, bude mít každopádně tohle béčko vždy své místo v našich hororových srdcích.

Nápad vynikající - co kdybyste po x letech zjistili, že jste si vzali sériového vraha? Kvality téhle podívané mělo pojistit, že si scénář napsal King sám, ale režisér Peter Askin dodal místo napínavé atmosféry nudné vakuum. Škoda.

V osmdesátých a devadesátých letech měl filmový King Franka Darabonta, Roba Reinera, Stanleyho Kubricka nebo Bryana Singera. Nové tisíciletí mu dalo Micka Garrise, jehož největším životním úspěchem je scénář Critters 2. Garris to během kariéry zkoušel s Kingem několikrát. Nadšení mu nechybí, ale to je asi tak všechno. V jeho podání je King extrémně nezáživný a platí u něj to, co pro většinu špatných adaptaci - atmosféra nikde a herci k pláči.

A znovu ta rovnice, kdy dostali Kinga do ruky tvůrci, kteří nikdy předtím (a většinou ani potom) nic slušného nenatočili. A k tomu herci druhé cenové. Když už návštěvu u pošahané babičky, raději tu ze Shyamalanova The Visit.

Tohle mohla být velká lahůdka - jednoduchá, ale úderná Kingova předloha, kulisa rozpadající se továrny a monstrum, které je křížencem netopýra a krysy. Jenže to by Ralph S. Singleton musel umět režírovat. Noční směna měla být jeho velkým debutem a nakonec jde i o jediný film, který kdy natočil. Jediné, co stojí za zmínku, je ďábelský deratizátor v podání Brada Dourifa. Kdyby film natočil původně angažovaný Tom Savini, mohlo to být jiné kafe.

Jeden z největších komerčních průšvihů, pokud mluvíme o Kingových adaptacích (a dost možná i důvod, proč na filmy podle jeho knih nedávají studia v posledních letech tolik peněz). Snímek napsal a režíroval zkušený Lawrence Kasdan (Wyatt Earp, Francouzský polibek, scénáře k několika dílům Star Wars), k ruce měl zajímavé obsazení (Morgan Freeman, Thomas Jane, Damian Lewis, Timothy Olyphant) a rozpočet štědrých 68 milionů dolarů. Výsledku se diváci i kritici vysmáli a film nevydělal. Co mělo být napínavé se nakonec zvrhlo v nechtěnou komedii se zubatým lejnem.

Mick Garris podruhé v našem článku, i když tentokrát (ať mu nekřivdíme) o něco lépe. Sleepwakers přeci jen vznikli v době, kdy ještě byla hororovému žánru věnována trochu jiná péče. Ale pořád to má daleko k něčemu, co by se dalo nazvat dobrým filmem. Za pozornost tady stojí akorát zábavná malá rolička samotného Kinga coby lehce zaostalého správce hřbitova.

Tady je třeba trocha vysvětlování. Film Trávníkář se jmenuje v originále The Lawnmower Man, což je i název jedné z Kingových povídek. Studio mělo na povídku práva, vzalo úplně jiný scénář, nalepilo na něj název The Lawnmower Man a vydávalo ho za adaptaci (obě díla přitom spojovala jen fráze, v níž policista říká, že chybějící kus mrtvoly je v ptačí vaničce). King si to nedal líbit, studio zažaloval a nakonec své jméno z titulků filmu odstranil. I přesto občas Trávníkář ve výpisu jeho adaptací straší. Takže ne, tohle skutečně nemá s Kingem nic společného a nikdy vlastně ani nemělo.

Unikátní zářez - tenhle si totiž mistr strachu zrežíroval sám! A dokázal světu, že převést jeho dílo do kin opravdu není legrace. Masakrování obyvatel městečka všemožnými stroji má sice Kingovu vynalézavost, zpracování je ale často na hraně parodie. První část filmu nicméně ještě docela funguje. Jakmile se ale děj přesune na benzínku, kterou obklopí "nas*ané kamiony", i ta laciná béčková zábava končí. Kingova režijní premiéra byla i derniérou.