Sci-fi nerváky, ve kterých se ve vesmíru bojuje o život
Protože na Netflixu právě vyšel The Cloverfield Paradox, nabízí se ohlédnutí za tím, co nám zatím "vesmírný teror" ve filmovém světě přinesl. Jaké jsou společné body? Nekonečný vesmír, loď nebo vesmírná stanice, hrdinové s nějakým tím nevděčným úkolem a postupná vybíjená (za kterou většinou může buď agresivní mimozemská potvora nebo si lidé vystačí sami).
Začneme těžkým kalibrem. 2001: Vesmírná odysea od Stanleyho Kubricka rozhodně není klasickým zástupcem vesmírného teroru. Většinu času jde o filosofickou filmovou operu, která se až na svém konci, díky nevypočitatelnému počítači jménem HAL, jehož vnitřní logické pochody se rozejdou s posádkou, změní ve vybíjenou. Vzhledem k tomu, co obvykle podobné filmy přináší, jde o neuvěřitelně zajímavou alternativu.
Série Critters slavila u diváků úspěch a čtvrtý díl chtěl odvážně posunout děj do vesmíru. Jenže už trojka pohořela a tak šel vesmírný výlet příšerek přímo na video. Bylo to navíc zasloužené. Čtyřka je s přehledem ze všech dílů nejhorší a má jen dvě potvůrky (ty ke všemu nemohou střílet ostny). Zkušené ale film pobaví svým okatým vykrádáním slavnějších kolegů (hlavně Vetřelce, Terminátora a Star Wars) a docela obstojnými kulisami vesmírné lodi.
Společně s Vetřelcem nejlepší ukázka vesmírného hororu. Na lodi Horizontu události vám příjemně rozhodně nebude. Právě se vrátila z toho nejstrašnějšího koutu vesmíru vůbec - samotného Pekla! A kdokoli nastoupí na její palubu, toho čeká velmi nepříjemná smrt. Horizont události byl v kinech svého času ohromný propadák, což je jednoznačná škoda. Režisér Paul W.S. Anderson se totiž vybičoval k opravdu působivému výsledku.
Strašně ujetá věc. Když se Critters podívali do vesmíru, vzali to formou vykrádaní slavnějších kolegů. Jason X naproti tomu šel cestou "velké sci-fi akce". Akorát na ní tvůrci neměli peníze, takže jejich vesmírný slasher, v němž rozmražený Jason kosí vše, co dýchá, působí vyloženě úsměvně. Současně ale filmu nelze upřít nápaditá úmrtí a jednu opravdu geniální scénu. Pro fanoušky sci-fi hororových bizarností jednoznačná povinnost.
Vetřelec byl ohromný fenomén. Tak velký, že na něj žádná filmové série nedokázala navázat. To v herním světě úspěšný následovník vznikl. Nese jméno Dead Space a jde o excelentní hororovou záležitost. Série se stala natolik populární, že si vysloužila i filmový doplněk, na který hra navazuje. Filmový Dead Space (u nás uveden jako Mrtvý vesmír) nedosahuje kvalit herní předlohy, své kouzlo ale bezpochyby má. Obsahuje velkou děsivou vesmírnou loď, tunu vražedných monster, hektolitry krve a dostatek masa na porážku. I když jde "jen" o animák, je to jeden z těch lepších kousků.
Outland původně nevznikal jako sci-fi. Mělo jít o western a i když se režisér Peter Hyams hodně snažil, přepsání scénáře z prašných plání do vesmírné stanice úplně hladce nevyšlo. Technicky se ale Outland více povést nemohl. Vizuál je pětihvězdičkový a srdce každého scifisty musí radostí zaplesat při pohledu na všechny ty chodby a ubikace (nebál bych se říct, že je to stejně dobré a nadčasové jako v prvním Vetřelci). I počet úmrtí splňuje žánrové parametry, i když nejsou tak drsná (ostatně, tentokrát nejde o žádné vesmírné potvory, ale lidskou chamtivost). Škoda, že v Outlandu není silnější dějový základ. Investovaná energie je bez debat vidět každou minutu.
Sci-fi Sunshine působila z traileru velkolepě. Velké věci slibovalo i jméno režiséra, jímž je v tomhle případě Danny Boyle. Výsledek proto některé zklamal tím, že je to vlastně jen vizuálně vymazlená variace na Horizont události. Boyle naštěstí znovu dokázal, že pokud jde o spojení obrazu a zvuku, má ve filmové branži pramalou konkurenci. I když je tak film (pokud jde o děj) poněkud hloupější, z audiovizuálního hlediska je to žrádlo.
Další výlet do vesmíru, kde cosi (respektive v tomhle případě kdosi) začne zabíjet posádku lodi. A znovu propadák. Tenhle má ale neuvěřitelné kořeny. Snímek ve stylu Vetřelce původně natáčel Walter Hill, který ke zmíněné klasice Ridleyho Scotta napsal scénář. Poté, co práce dokončil, se studio rozhodlo k razantním změnám a podle mnohých zdrojů zůstalo z Hillova natočeného materiálu v konečném sestřihu minimum záběrů. Situaci se poté snažil ve střižně zachránit Francis Ford Coppola (Kmotr). Marně. Výsledek je neskutečně matný, současně ale nezapře, že nebyl levný. A také má nejzábavnější trailer v historii trailerů. Takhle snaživě studio lže málokdy.
Šílený Max na vesmírné lodi? S trochou nadsázky to pro Symptom Pandorum platí. Našlapaná vesmírná jízda, která měla být prvním dílem trilogie (ale tradičně z toho pro slabé tržby sešlo) si vzala za cíl nabídnout divákům za málo peněz co nejvíce muziky. Se scénářem si nikdo hlavu nelámal, akce je občas zbytečně frenetická, ale výsledek je vyvražďovačka ve vesmírných kulisách jak má být. Jen ve filmu nehledejte příběh.
Samozřejmě v tomhle žebříčku nemůže chybět Vetřelec, který to celé odstartoval a který paradoxně sci-fi horory současně i pohřbil, neboť podobné dokonalosti se nejen těžko vyrovnává, ale i přibližuji. Vetřelec již příští rok oslaví neskutečných 40 let a nezestárl ani o den. Tak by to mělo fungovat.
Nebudu lhát, od "pocty Vetřelce od tvůrců Deadpoola"jsem čekal podstatně víc, než co Život nakonec přinesl. Jako příspěvek do specifického žánru to není špatné, dokonce má pár silných momentů a památných hlášek. Ale výsledek je pořád pouhým odleskem velikánů, jimiž se inspiruje. Nemluvě o tom, že průhledná hvězdice není zrovna soupeř, který by vzbuzoval strach nebo respekt. Ale minimálně kvůli té finální tečce stojí film za pozornost.