Herci Vojta Dyk a Jiří Bartoška vyzývají k občanskému neklidu. Bude výzva vyslyšena?

Celý text výzvy se pak objevil i v tištěné podobě na internetových stránkách www.petice24.com a dnes již pod tuto výzvu připojila podpis celá řada osobností kulturního a politického života. Pamětníci konce minulého režimu mají jistě živě v paměti, že právě kulturní sféra hrála v listopadu 1989 i následujících měsících významnou roli (jednou z vůdčích osobností Občanského fóra byl právě Jiří Bartoška). Herci a herečky v divadlech stávkovali a objížděli různé kouty země, aby přesvědčili váhavce, že už nastala ta pravá chvíle zvednout zadky a něco udělat. Hybatelem výzvy není ovšem potřeba změny režimu. Jak už bývá v Čechách zvykem, veškeré významnější změny jsou provázeny, nebo dokonce vyvolány ději, které mají velmi blízko k absurditě, k tzv. českému bizáru. V tomto případě šlo o třešinku na dortu hradních nechutností a poklonkování politické reprezentace Rusku a Číně – přesněji – o návštěvu tibetského duchovního vůdce Dalajlámy na pražské konferenci pořádané institucí Forum2000.

Celý svět ví, že tento vitální buddhista je na indexu čínské politické reprezentace, nicméně to neznamená, že se s ním nikdo nesetkává. Spíše naopak. Z hollywoodských hvězd má k Jeho Svátosti asi nejblíže Richard Gere, ze světa showbyznysu naposledy vyjádřila otevřeně své sympatie tibetskému vůdci zpěvačka Lady Gaga, ale řada dalších hvězd. Z politických špiček je asi nejvýraznější červnové setkání amerického prezidenta Baracka Obamy na půdě Bílého domu. U nás se s tibetským vůdcem setkal koncem října ministr kultury Daniel Herman a rázem byl oheň na střeše, premiérovi se orosily brýle, prezidentovi rozklepala hněvem hůlka a a honem se namastilo prohlášení, že Česká republika s tímto politováníhodným faux pas nemá nic společného a že náš strategický partner (Čína) se nemusí cítit nijak ohrožen.

A právě tyto události zvedly mandle mnoha občanům země. Vzhledem k tomu, že herci jsou také občany této země a mají navíc známé tváře, tak se rozhodli toho využít a apelovat na občanské postoje. Zůstává otázkou, jakou výzva vyvolá odezvu. Možná nás čeká velmi dramatický 17. listopad, kde, jak předpokládám, dojde k řadě manifestací, a to nejen v Praze. A kdoví, třeba se to celé zúročí nejen probuzením občanského aktivismu, hlasitým NE politické servilitě (rozuměj připosranosti), ale i nějakým filmem. Hořké komedie nám ostatně jdou nejlépe, a to je přesně žánr tohoto případu.