Plakáty k českým filmům, které by u americké cenzury narazily

Plakát k filmu Věry Chytilové z roku 2001 by letěl do cenzorního koše, který by pak byl patrně rituálně spálen, aby bylo jasno, že takový feministický hnus v žádném citylightu v Americe zářit nebude. Pokud by ovšem Věra Chytilová v roce 2001 natáčela film v Hollywoodu (to je hned několik nemyslitelných spojení, ale jsme na půdě hypotetické situace), dost možná by bylo až do Evropy slyšet její typické „A prroč? Proč vám to vadí? Vy máte něco proti nahotě? A co?!“. Pochopili by, že tahle ženská bude větší problém, než župánek Evy Green. Ostatně s cenzurou si Chytilová užila u nás svoje.

Animovaný film je v Hollywoodu prakticky bezvýhradně určený dětem. Už vidíme režiséra Baleje, jak jde na kobereček a snaží se vysvětlit význam slova nadsázka a faktu, že animovaný film může být i dílem pro dospělé. Patrně by se na něj dívala rada moudrých jako na muže, který hovoří zaniklým meroitským jazykem pradávné civilizace Kuš. Ta bába na plakátu přece šňupá koks! Zmizte Balej i s tou provokací. Ještě to budete chtít dělat ve 3D a děcka se nám virtuálně zfetujou.

Vzhledem k tomu, co dokázala MPAA vidět za nevhodného na krásné ženě, jejíž elegance a přitažlivost je vedle lascivních či krutých motivů mnoha necenzurovaných plakátů doslova balzámem pro oko diváka, pak český film Artuš, Merlin a Prchlíci by vyvolal možná v zasedačce stejnou reakci, jako když Ben Stiller ve filmu Něco na té Mary je ukáže, co se mu na záchodě povedlo skřípnout do zipu u kalhot. Dvojice režisérek by byla hnána před soud z propagace zoofilie a Pavel Nový by byl „ten s tím dalamatinem… jo ten…“.

Nepochybujme o tom, že MPAA by v plakátu na úspěšnou Vejdělkovu komedii viděla poněkud umírněný vizuál filmu vzešlého z pornoprůmyslu. Už sám titul by je jistě naváděl tam, kam by se jejich myšlenky samy od sebe úchylovaly. Možná by je napadlo, že jde o plakát k českému remaku Andersonova filmu Hříšné noci (1997), kde Mark Wahlberg hraje mladého pornohřebce, jemuž příroda štědře nadělila a zatočili by s ním stejně jako s Andersonovým filmem (oficiální plakát je přitažlivý asi jako konzerva lunchmeatu bez etikety).

A na závěr si nechme dva plakáty k českým filmům, kde se jde s dobou a trendem, tedy nenarazit a tudíž to udělat tak, jak už to někdo udělal a prošlo mu to. Ve světě se takové věci dějí běžně, tak proč nebýt světoví. Stačí si otevřít internetový prohlížeč a člověk je hned plný invence.

Pařba na třetí (r.Todd Phillips) – 2013 Příběh kmotra (r. Petr Nikolaev) – 2013