Will Smith má za sebou skoro půl století. Jaké filmy byly zlomové pro jeho úspěch?

1995 - Mizerové (režie Michael Bay)

Pro Smithe coby bývalou seriálovou hvězdu z Fresh Prince zatraceně důležitý krok ve filmové kariéře. Michael Bay sice teprve začínal, měl ale chuť točit a dokázal z relativně tradiční látky vykřesat zábavný buddy-movie, v němž se Smith poměrně nečekaně vyprofiloval jako schopná akční hvězda.

1996 - Den nezávislosti (režie Roland Emmerich)

Smith měl od úspěšných Mizerů velké štěstí na projekty a flák Rolanda Emmericha, v němž lidstvo nakope zadky šmejdům z vesmíru, je toho důkazem. Ani po téměř dvaceti letech nenašla tahle zábavná mimozemská jízda pokořitele. A ano, do jisté míry je to zásluha i charismatické Smithe.

1997 - Muži v černém (režie Barry Sonnenfeld)

Hodně nečekaná trefa do černého! Komedie Muži v černém od počátku nevypadala jako něco, co by mělo drtit žebříčky návštěvnosti, neboť vycházela z neznámého komiksu (ano, tohle je komiksová adaptace). 589 milionů dolarů na celosvětových tržbách předčilo veškerá očekávání.

1998 - Nepřítel státu (režie Tony Scott)

Smith si uměl v devadesátých letech nejen vybírat scénáře, ale i režiséry. U Nepřítele státu se sešel s klasikem Tonym Scottem a společně natočili akční hit, který již před 15 lety poukazoval na to, jak nás má "velký bratr" pod palcem. Ironií je, že dle odborníků film již tehdy využíval zastaralou techniku.

2001 - Ali (režie Michael Mann)

Na přelomu tisíciletí byl již Smith oficiální megastar. Jak už to tak ale bývá, zaškatulkoval se (do rolí hláškujících akčních sympaťáků) a chtěl víc. Přijal proto roli v životopisném snímku Ali, kde si zahrál samotného Muhammada Aliho. Komerční hit z toho sice nebyl, zato první nominace na Oscara ano.

2004 - Já, robot (režie Alex Proyas)

Smithovo ujištění, že se po Alim nebude vyhýbat drahým akčním projektům. V případě Já, robot jsme nicméně jako přidanou hodnotu dostali opravdu vymazlený sci-fi kabát a k tomu na akční blockbuster nečekaně chytrý scénář, který v sobě kombinoval několik povídek klasika Isaaca Asimova.

2005 - Hitch: Lék pro moderního muže (režie Andy Tennant)

Smith začínal jako komediální herec a v roce 2005 se rozhodl světu tuhle svojí stránku připomenout. Že komerčně válel v drahých trikových filmech, to se dalo chápat. Ani Hitch se ale nenechal zahanbit. I když v něm Smith nikoho nezastřelí, vydělal film celosvětově solidních 368 milionů.

2006 - Štěstí na dosah (režie Gabriele Muccino)

Další Smithův výrazný krok směrem k charakterním rolím. Tenhle si navíc pohlídal z pozice producenta a do role svého filmového syna dosadil skutečného syna Jadena. Zní to nebezpečně sebestředně, ale výsledkem byl úspěch, kterým si oblíbený herec došel pro druhou oscarovou nominaci.

2007 - Já, legenda (režie Francis Lawrence)

Já, legenda má významné místo ve Smithově filmografii. Jde o projekt, v němž se herec rozhodl spojit své akční já s charakternější rolí. Celý film stojí de facto na něm a nebýt konce, který se příčí předloze i logice, nebylo by proč remcat. Z Já, legendy byl každopádně obrovský hit. A to se počítá.

2008 - Hancock (Peter Berg)

Hancock zdaleka není to nejlepší, s čím Smith přišel do kontaktu. Ostatně, film původně vznikal jako eRko a pak musel být po zásahu studia násilně předělán na podívanou po celou rodinu. Ale to charisma! Smith si dal chlastajícího superhrdinu jako král! A diváci to v kinech ve velkém ocenili.

A pokud jde o diváky opravdu špatně hodnocené filmy, tak těch má Smith ve filmografii minimum. Zdaleka nejhůře si v naší databázi vede sci-fi Po zániku Země s 54%. Což je pořád docela slušné číslo (na "nejhorší film kariéry").