Nejhorší epizoda Simpsonových i po letech budí vášně. Nastavuje nám výmluvné zrcadlo

Jestliže se vrchol satirického seriálu, který přelomově nastavoval zrcadlo nejen americké společnosti a jejím nepřiznaným pokleskům, obecně umisťuje někam mezi čtvrtou a osmou sérii, devátá sklízí nevděk. A zatímco její první díl Město New York versus Homer Simpson ještě spadá do nápadité zlaté éry, Ředitel Skinner a seržant Skinner zasadil první a pořádně úrodná semínka pochybností. Samolibý, ale oblíbený ředitel springfieldské základky se totiž vybarví jako podvodník jménem Armin Tamzarian, jenž si nynější identitu přivlastnil po svém zesnulém vietnamském seržantovi Seymouru Skinnerovi (v originále nadabovaném Martinem Sheenem).

Skinner ovšem přežil a po letech se vrací do Springfieldu ke své matce Agnes, přičemž se hodlá chopit vysněného zaměstnání, které jeho podvodný dvojník zastával místo něj. Absurdnost takové situace, již Tamzarian i Agnes bez větších námitek připouští, leží fanouškům a fanynkám dlouho v žaludku. Dokonce i hlavní tvůrce seriálu Matt Groening v mluveném úvodu k DVD edici deváté řady přiznal, že tato epizoda patří k jeho nejméně oblíbeným.

S tím však nesouhlasí její scenárista Ken Keeler, jenž ji spolu s tehdejšími showrunnery Billem Oakleym a Joshem Weinsteinem vždy bránili. Podle nich jde o vydařenou experimentální epizodu a Keeler, jenž napsal celkem šest simpsonovských dílů ze zlaté éry, ji považuje za své vůbec nejsilnější televizní dílo. Zmínil přitom, že její největší klad vidí právě ve společenské reakci. Ta totiž ukazuje, jak lidé naštvaně reagují na cokoli, co se nějak vymyká jejich vidění světa nebo, jako v tomto případě, pravidlům populárního uměleckého díla.

Simpsonovi měli od prvních sérií relativně volnou formu vyprávění a výstavby svého světa. Zápletky byly uzavřené na úrovni jednotlivých dílů (s výjimkou slavné dvouepizody Kdo postřelil pana Burnse), postavy v procesu brzkého vývoje měnily image a také charakterní rysy, což se v průběhu let znatelně dotklo i hlavního tahouna Homera. Proměna Barneyho z opilecké trosky ve střízlivého ňoumu však nepřitáhla tolik pozornosti jako zvrat, který z ředitele Skinnera udělal lenivého výtržníka s vtipným východním jménem.

Z toho Skinnera, jenž poslouchá na slovo svou matku, staví se do pozice ublíženého veterána, podlézá inspektoru Chalmersovi a Bartovy klukoviny stíhá se zatvrzelostí Hugova Valerta. Zvláštní přitom je, jak epizoda maskuje svou až recesní experimentálnost za velmi tradiční simpsonovský mustr. Vypráví klasický sevřený příběh, dojde na vydařené situační gagy a v závěru se obnoví původní stav věcí, aniž by šílené odhalení jakkoli dále ovlivnilo vývoj seriálu nebo Skinnerův zavedený charakter.

Přestože byl však internet ještě v plenkách, lidé už po premiéře rozčarovaně reagovali na zápletku, která populární pořad a jeho postavy vytvarovala ve zcela novém světle. Dnes už je běžné, že internetoví uživatelé dotčeně a nekompromisně komentují jakékoli byť jen naznačené teoretické změny, jaké se vážou na kanonická kulturní díla či figury. Zvlášť na taková, která jako by dospěla do stádia veřejného vlastnictví, kdy se libovolný autorský zákrok odporující tradicím podrobně rozpitvává a kritizuje. A to i přesto, že jde o díla fantaskní či mytologická jako Sněhurka, Malá mořská víla nebo Star Wars.

Epizoda Ředitel Skinner a seržant Skinner se těmto hnidopichům nadčasově vysmívá a podrobuje je zkoušce, jíž mnozí ani nechtějí projít. Epizoda přitom na jednu stranu polidštila šíleně karikaturního Skinnera, jehož osobnost se často formovala ve vlně filmových odkazů (Psycho k jeho vztahu s matkou a válečné filmy nebo Volný den Ferrise Buellera k jeho lehce zamindrákovanému autoritářskému postoji). I přísný ředitel školy může být v duši obyčejný přerostlý puberťák, i když na konci dne se vrací ke svému formálnímu já.

Pošetilost zápletky je tak nevyvratitelná, ale současně jasně cílená. Pověst „nejhorší epizody Simpsonových“ si navíc epizoda nezaslouží už proto, že v tomto ohledu ji na hlavu poráží skoro každý díl po dvacáté sérii. Až tehdy Simpsonovi ve snaze vyrovnat se politické nekorektnosti South Parku nebo fyzičtějším gagům Griffinových ztratili dřívější osobnost a epizodní soudržnost a stali se tak trochu karikaturou sebe sama. Že se Skinner také jen vydává za někoho jiného (a všichni si ho během toho stačili oblíbit), je opravdu ten nejmenší problém.

zdroj: Collider

Podívejte se, jak vysoko Simpsonovi stojí v žebříčku nejlépe hodnocených seriálů dle uživatelů a uživatelek Kinoboxu.