Od první dubnové neděle bude ČT vysílat retro minisérii Volha

Seriál Volha zavede publikum do 70. a 80. let dvacátého století v Československu. Hlavním hrdinou příběhu je řidič Československé televize Standa Pekárek (Kryštof Hádek), omezený egocentrik, který vyniká ve vymýšlení drobných podvodů a triků – jak nakrást benzin, zfalšovat počet ujetých kilometrů, podvést manželku, zbavit se konkurence atd. Logicky se pak stává spolupracovníkem StB s krycím jménem Volha, který bez jakýchkoli výčitek svědomí donáší na všechny své spolupracovníky a pasažéry.

„Ten příběh je fikce. Říkáme, že je to minisérie podle zaručeně skutečných událostí. Slovo zaručeně má divákům naznačit, že to nemyslíme až tak doslova. Paradoxně to, co se bude v ději jevit jako největší pitomost, je pravdivé. Třeba kontroly u vstupu do Československé televize, zdali nosí ženy do práce podprsenku. Už v románu je ale hodně fabulace, která ovšem staví na reálných základech. Hlavní postava Volhy, řidič Standa Pekárek, má předobraz ve třech šoférech, které během své kariéry v Československé televizi Karel Hynie poznal. Tři charaktery zkrátka zkomprimoval do jednoho. Podobné je to i s dalšími postavami,“ uvedl na adresu svého nového projektu producent Josef Viewegh.

Velkou popularitu by seriálu mohla přinést nejen doba, ale i atraktivní prostředí Československé televize a hvězdné herecké obsazení. „Casting pro nás dělala Zuzana Povýšilová a zaslouží si velký dík. Ve výrazných rolích se objeví například Klára Melíšková, Eliška Křenková, Jiří Dvořák, Stanislav Majer, Jiří Lábus a mnoho dalších. Všichni byli výborní. Tomáš Jeřábek odehrál opravdu excelentní party. Bohumila Klepla jsem ještě neviděl hrát v seriálu tak jako zde.

Aňa Geislerová v přípravě na svoji roli zašla tak daleko, že si ve spolupráci s maskéry nechala vyrobit umělé zuby a několik měsíců před začátkem natáčení si je nasazovala, aby se v nich naučila srozumitelně vyslovovat a zvykla si na ně. Dokonce v nich chodila i mezi lidi po pražských ulicích. Všichni byli výborní. Bohužel Otmar Brancuzský se premiéry nedožil, a tak ho ve Volze uvidíme v jeho poslední roli,“ pokračuje Viewegh.

Vznik seriálu se samozřejmě neobešel bez znalosti historie. Tvůrci v nich totiž museli najít odpovídající dobové záběry. Proto dramaturg Petr Pauer strávil v archivech ČT téměř dva roky. „Vybral hodiny a hodiny dobových záběrů. Například pro scény, do kterých jsme potřebovali naklíčovat Prahu v normalizačních letech,“ vysvětluje Viewegh. „Pak jsme hledali scény ze starých televizních pořadů, do kterých se v postprodukci vkládali naši herci. Ideálně tak, aby divákům to naše vkrádání se do archivních záběrů nepřipadalo ani trochu divné. Trikem se ttedy herci dostanou do doby, kdy mnozí z nich ještě nebyli na světě,“ dodal.

Aby bylo vše provázanější a některé z pořadů, které filmaři ve Volze použijí, si divačky a diváci mohli připomenout nebo je vidět poprvé, bude této situaci přizpůsobený i obsah iVysílání. Od dubna na něm najdou archivní pořady jako Taková normální rodinka, Sejdeme se na Vlachovce, Zpívá Karel Gott, Když se řekne Jitex Písek z cyklu Filmový zpravodaj a Koncert sedmi armád z cyklu Kompas. Ke zhlédnutí budou také dobové pořady o Československé televizi a její výstavbě, automobilismu nebo o revoluci v roce 1989. Chybět nebudou ani tematické pořady o životě v normalizaci – Příběhy 20. století, Retro, Historie CS nebo Archiv 24.

A na závěr několik zajímavostí. Jenom pro Kryštofa Hádka maskéři vytvořili tři paruky. Výroba jedné trvala zhruba sto padesát hodin. Celkově bylo vyhotoveno třicet kotlet, sedm paruk, dvacet knírů, dva plnovousy a dvě brady. Pro menší role a komparzisty pak dalších asi sto dvacet masek. A podobné to bylo i s dobovými vozy, kterých bylo potřeba více než sto. S kostýmy pomohli i lidé, protože pro minisérii Volha probíhal výkup dobového oblečení. Sešlo se ho tolik, že vyšlo zhruba na pět set kostýmů. Celkově jich bylo použito asi dva a půl tisíce. A občas přispěli samotní herci, například Stanislav Majer hrál v seriálu v bundě po svém otci.

Hospoda U Klokoně i všechny bytové interiéry byly postaveny v ateliérech České televize. Jinak se však natáčelo asi ve sto padesáti lokacích. Například některé záběry z Prahy filmaři pořídili ve Slaném.

zdroj: Česká televize

Čtyřdílná série Bastardi líčí katastrofální stav českého školství a problematické soužití bílých Čechů s Romy. Filmy samotné mají ale především katastrofální uměleckou kvalitu. Problematické je nejvíc to, že ukazují spoustu nesmyslů, které se nemohou stát.