Pohlreichův souboj restaurací upozorňuje na skvělé podniky, šéfovi však nenechává prostor pro jeho největší zbraň

Fenomén Ano, šéfe! vznikl v roce 2009 a postupem času přinesl Zdeňku Pohlreichovi nejen image předního českého šéfkuchaře a odborníka na gastronomii, ale i řadu méně povedených spin-offů. Zřejmě nejhorším z nich byla předloňská seznamková reality show První večeře, a tak je jedině dobře, že se Pohlreich vrátil do sféry hodnocení jídel a restaurací, kde mu to jde o poznání lépe.

Neděje se tak ovšem pod vlajkou televize Prima, jejíž výraznou tváří pětašedesátiletý gastronom a podnikatel dlouhé roky byl. Pohlreichův souboj restaurací je totiž od středy 8. března k vidění na Nově, potažmo na její platformě Voyo, kde lze nový díl přehrát s několikadenním předstihem. Jedná se o českou licenci původně britského pořadu Ramsay’s Best Restaurant (2010), který pochopitelně zaštiťoval Gordon Ramsay.

Svižně sestříhaný úvod prvního dílu v krátkosti vysvětlí pravidla. Celkem se v pořadu objeví dvanáct restaurací a v každé epizodě se utkají dvě s podobným zaměřením. První volba padla na tradiční českou kuchyni, jejímiž zástupci jsou v tomto pořadu strakonický Zájezdní hostinec U Jiskrů a kutnohorská Restaurace Na Pašince. V dalších dílech se dostane na dvojici italských restaurací, následovat budou podniky orientované na moderní českou kuchyni, americká jídla, asijské pokrmy a nakonec na zážitkovou gastronomii.

Podniky mezi sebou soupeří nejprve v zátěžovém testu, v němž je třeba během dvou hodin zajistit několikachodový oběd pro třicet hostů, dále se mohou (ne)těšit na návštěvu se skrytou kamerou a nakonec jsou oba kuchařské týmy pozvány do Pohlreichovy restaurace Next Door by Imperial, kde se definitivně ukáže, kdo dokáže hladové Pražáky uspokojit lépe.

Vítězný tým postupuje do semifinále a poslední, devátá epizoda bude obsahovat finále mezi dvěma nejlepšími restauracemi. Už výběr prvních dvou podniků ze Strakonic a Kutné Hory dává najevo, že produkce pod vedením Radovana Síbrta (Souboj na talíři, Masterchef Česko) nechtěla do pořadu zahrnout dobře známé pražské podniky, ale že se spíš zaměřila na regionálně vyhlášené provozovny, pro které se jedná o velmi vítanou reklamu. Na výběru se navíc podíleli i diváci a divačky televize Nova, kteří produkčnímu týmu posílali tipy na méně známé, leč přesto kvalitní podniky.

Na rozdíl od Pohlreichova nejpopulárnějšího formátu Ano, šéfe! tedy nemůžeme očekávat výskyt nefunkčních restaurací potýkajících se s personálními i finančními problémy. „Doba katastrofální úrovně pohostinství je pryč,“ odkazuje Zdeněk Pohlreich hned v úvodu nového pořadu na své dřívější zájezdy. Absence gastropekla se však přece jen projevuje i menším množstvím zábavy – sledování šikovných kuchařů, osvícených provozních a kultivovaných majitelů je sice příjemné, ne však strhující.

V souladu s tím Zdeněk Pohlreich nemá dostatek prostoru na svůj jízlivý ostrovtip. Když jeden pokrm okomentuje větou: „Tohle je český až do prdele,“ jedná se o jeden z nemnoha výraznějších momentů. Obvykle totiž produkce musí dosazovat dramatickou hudbu do okamžiků, kdy hosté objeví v rybím filetu několik drobných kostí. Ó hrůzo! Oproti rozmanitým paskvilům v Ano, šéfe! se samozřejmě jedná jen o drobnosti, což je jasné už z konceptu; ten se však nedaří posunout nikam dál.

Vedle rychle se měnícího hudebního podkresu zaujmou i detailní záběry na výtvory špičkových kuchařů, občas umocněné zpomalenými záběry. Formální profesionalita se však snaží zakrýt fakt, že v jádru se jedná pouze o stylovou reklamu na dané podniky. Jednotlivá kola nejsou jasně vyhodnocována, a tak výsledek závisí na zcela arbitrárním Pohlreichově pohledu, který se samozřejmě dozvíme na samém konci epizody.

Ani pro poraženou restauraci se však nejedná o pošramocení reputace, spíš naopak. Fandové gastronomie na vyšší úrovni se tak svižnou a atraktivní formou dozvědí o sympatických podnicích i příbězích, jež za nimi stojí. Jako komerční produkt tedy Pohlreichův souboj restaurací dává rozhodně smysl, ale čekat od něj další fenomén ve stylu Ano, šéfe! by bylo přehnané. Nechte si zkrátka zajít chuť.

Třetí díl série Creed, která navazuje na šestidílnou ságu Rocky, se už musí obejít bez Sylvestera Stalloneho. Důvodem ale není hercův věk. Třetí díl Creeda nicméně odkazuje silně k Rockymu III.