Mělo jít o novou Hru o trůny, nakonec seriál končí předčasně a fanoušci se pořádného rozuzlení nedočkají

Westworld začínal s jednoduchou premisou –⁠ lidé si užívají nezvyklé chvíle ve speciálním zábavním parku situovaném do westernového období, kde si mohou k vystupujícím v parku dovolit všechno, neboť jde o roboty. Románovou předlohu Michaela Crichtona, která v roce 1973 posloužila jako základ filmové verzi s Yulem Brynnerem, se povedlo první sérii Westworldu vytěžit takřka dokonale. Sice si možná až příliš pohrávala se symboly a náznaky, obecný rámec byl ale srozumitelný, fungoval, příjemným překvapením bylo dlouho dobu nepřiznané vyprávění ve dvou časových liniích a i obsazení se povedlo na výbornou.

Navzdory výborným ohlasům druhá série změnila výchozí mustr. Namísto aby byl nadále středobodem zábavní park a hříšné lidské myšlenky přetavené v realitu, tvůrci show Lisa Joy a Jonathan Nolan se raději zaměřili na snahu robotů vymanit se z okovů vlastní reality. Dvojka působila odlišně, téměř jako jiná show, stále ještě ale obsahovala dostatek známých kulis a motivů, aby publikum udržela v napětí. A to vedlo i ke slušným hodnocením jednotlivých epizod. Kritické hlasy se přesto ozývaly a týkaly se hlavně toho, že show již staví čistě na dialogových hádankách, neustálém bádání nad smyslem bytí a vytratila se čitelná hlavní linka.

Třetí série se tak rozhodla přijít s velmi jasnou linií, v níž roboti bojují proti lidstvu (a sami sobě), přičemž za tím účelem přinesla i úplně novou postavu Caleba v podání Aarona Paula. Bylo znát zlepšení, pokud se bavíme o nějaké jasné motivaci jednotlivých postav (ve druhé sérii se něco takového opravdu složitě rozklíčovávalo), ale současně byla třetí řada nejméně nápaditá. A paradoxně postava Paula byla v celém ději nejzbytečnější. Jeho příběh by se dal říci v pěti minutách, pro samotný děj neměl větší význam (kdyby ve většině scén nebyl, nic by se nestalo), a přesto jeho postavě série věnovala třetinu času.

Důsledkem toho, že se Westworld po ztrátě kulis zábavního parku obtížně hledal, začala klesat sledovanost i hodnocení jednotlivých epizod. Joy s Nolanem se nicméně rozhodli nejít většinovému divákovi na ruku. Ve čtvrté řadě se vrátili k dialogům, které nám často říkají méně než více, začali variovat již známé linky a obecně se snažili Westworld přetavit v jakousi novou verzi první série (ve čtyřce se karta lidí a robotů obrací), ovšem s tím rozdílem, že westernové kulisy vystřídalo město budoucnosti.

A k tomu na chvíli nový park ve stylu třicátých let minulého století. Řada myšlenek byla dobrá, ale obecně se málokterou povedlo využít. Zmíněná třicátá léta například do puntíku opisovala příběhy z parku Westworld (tedy z parku v první sérii) a nepřidala nic vlastního, čím by známý děj nějak ozvláštnila.

A protože se navíc ve velkém začaly nejen opakovat, ale rovnou vykrádat motivy, setkala se čtvrtá série s nejslabšími ohlasy. Nejlépe to prezentují samotná čísla. Finále první série sledovalo 2,2 milionu divaček a diváků. Finále čtvrté 391 tisíc. Do jisté míry lze uvadající zájem přičíst i tomu, že tvůrci postupně zabili a oživili veškeré postavy, takže nebyl důvod se o ně bát.

S takovým sešupem se nelze divit, že plánovaná pátá série nebude. Není to tak, že by čtvrtá neměla konec, který nelze akceptovat coby pomyslné uzavření celého příběh. Protože ale Joy s Nolanem počítali s dalším kolem, neodpustili si ve finále několik květnatých dialogů o novém zítřku, kde se teprve ukáže, jak se věci mají. Inu, neukáže. Westworld zůstane nedokončený a bude jedním z nejvíce ambiciózních projektů HBO, který nakonec neustál vlastní fenomén. Možná, kdyby tvůrci nikdy neopustili koncept zábavního parku, psala by se historie seriálu jinak. Ale to už nezjistíme… Minimálně do chvíle, než někdo ohlásí restart.

Hlavními hvězdami seriálu byli Jeffrey Wright, Evan Rachel Wood, James Marsden, Thandie Newton, Ed Harris, Tessa Thompson, Luke Hemsworth, Angela Sarafyan, již zmíněný Aaron Paul a v prvních dvou sériích také Anthony Hopkins. Show si vysloužila na dvě stě nominací na nejrůznější ceny a čtvrtinu i proměnila. Dařilo se jí především na cenách Emmy, kde si za první a druhou sérii odnesla mimo jiné sošku pro nejlepší herečku (Newton). Na druhou stranu byl seriál nominovaný pouze na čtyři Zlaté glóby, z toho tři za první sérii. Ani jednu z kategorií však neproměnil.

Snímek Blonde má dlouhých 160 minut. Většina diváků a divaček ho prý vypíná po 10 až 20 minutách. Je opravdu tak hrozný? To, že vadí „běžnému publiku“, se dalo předpokládat. Proč ho ale odmítají i ti náročnější a kultivovanější?