Hvězda Strážců Galaxie je na seznamu smrti. Mohou za to konspirační teorie, nebo mu jde opravdu po krku vláda?
Kvůli roli Star Lorda ve Strážcích Galaxie proměnil Pratt nadbytečná kila ve svaly a už to jelo. Stal se tváří série Jurský svět, zazářil v remaku Sedm statečných a byl hlavní hvězdou Války zítřka, pravděpodobně nejvýraznějšího filmového zářezu, který vyšel exkluzivně na streamovací službě Prime Video. Ta v rámci celovečerní hrané tvorby tápe ještě víc než Netflix, pokud jde ale o seriály, začíná nacházet pevnou půdu pod nohama.
Komiksová Banda (The Boys) patří k nejlépe hodnoceným pořadům svého druhu, Jack Ryan se již brzy dočká čtvrté série a k tomu navíc spin-offu, Jack Reacher se v hodnocení první řady zapsal mezi nejlepší knižní adaptace vůbec a jakkoli všichni brblají nad seriálovým Pánem prstenů, přestože Prsteny moci ještě nikdo neviděl, bezpochyby půjde o sledovanou show.
Novým želízkem ve streamovacím ohni, který nese značku Amazonu, je osmidílný akční thriller Na seznamu smrti. Jde o adaptaci stejnojmenného románu, který je prvotinou v nyní již pětidílné sérii Jacka Carra, bývalého elitního snipera amerického námořnictva.
Hlavním hrdinou knižní předlohy (a tedy i seriálu) je poručík jednotek Navy SEAL Jamese Reece (Pratt). Ten je na jedné z tajných misí se svým týmem přepadený a jako jediný útok přežije. Po návratu domů je plný protichůdných vzpomínek a otázek, jak k něčemu takovému mohlo dojít. Brzy nabyde přesvědčení, že za vším stojí vyšší síly. Nikdo z nadřízených mu sice nevěří, on je ale rozhodnutý viníky odhalit a pomstít se jim za vše, co způsobili.
Z popisu se může zápletka filmu Na seznamu smrti jevit jako drama člověka, jehož pohlcuje posttraumatická stresová porucha, případně jako osmdesátkový revenge thriller, v němž hrdina zkorumpované chobotnici usekává chapadla, než se konečně dostane k hlavě. V tomhle případě platí paradoxně oboje. Seriál vychází ze zkušeností někoho, kdo byl sám členem Navy SEAL, má své silnější ozvěny v úsporném, byť velmi jasném vykreslení vojenského prostředí a charakterů. Základní šablona i s postupnou gradací má ale tu úplně nejjednodušší strukturu. Více než moderní thrillery, které se snaží hrát s fakty a perspektivou, připomíná zdejší vývoj takové ty spotřební akční politické jednohubky z devadesátých let, v nichž hrdina omylem přišel k nějaké informaci a najednou se kolem něj začaly kupit mrtvoly a problémy (Temné spiknutí, Síť, Případ Pelikán, seriálový Odpadlík).
Není to nutně špatně. Odpočinkový thriller podobného ražení čas od času nezaškodí. Jenže Na seznamu smrti až příliš neobratně osciluje mezi přímočarým oldschoolovým thrillerem, psychologickým dramatem, v němž hrdina podle potřeby zapomíná smutnit nad svou motivací, a brutálním akčním módem, kdy se najednou z Jacka Reece stává Jack Bauer. Nic z toho nenabízí nic neviděného a jednotlivé položky se navzájem jen tlučou.
Jakmile totiž pochopíme, že přes snaživě rozdané karty v úvodu jde hlavně o pomstu klasického střihu (což se ukáže brzy), psychologické hrátky začnou postrádat smysl, napětí, jak se věci skutečně mají, vymizí úplně a řeči o konspiračních teoriích zůstanou čistě proto, aby měly postavy o čem mluvit.
Reece navíc není extra zajímavou postavou. Nejsem si jistý, zda je to tím, jak málo se o něm vlastně během osmi dílů dozvíme, nebo jestli za to může skutečnost, že si Pratt tradičně „jede svoje“ a už v té poloze trochu nudí. Herecky zajímavější jsou každopádně Taylor Kitsch jako Reeceův nejlepší kamarád, Constance Wu v roli vytrvalé novinářky nebo Nick Chinlund coby arogantní admirál. Bohužel ale hrají v příběhu jen podružné role.
Nechápejte to tak, že je Na seznamu smrti špatný seriál. To vůbec. V rámci kvalit jde ale o naprosto zaměnitelný produkt, který fanoušky podobných podívaných neurazí, ale neuvidí v něm nic, co by nebylo mnohokrát (a často nápaditěji) zpracováno jinde. S tím je zkrátka třeba dopředu počítat.
hodnocení: 60 %
Kinobox: Král rokenrolu Elvis čerpal z černošské kultury a měl nebezpečně smyslné pohyby pánve
Nový životopis o zpěváku Elvisovi Presleym má 160 minut, ale trvat by mohl klidně i déle. Je to film o rychlém vzestupu a pomalém pádu. Formálně je mnohem nápaditější než nedávná úspěšná, ale nudná Bohemian Rhapsody.