Kdy je to znásilnění? Minisérie Anatomie skandálu na Netflixu klade znepokojivé otázky

Jedná se o adaptací stejnojmenného románu Sarah Vaughan z roku 2018. Režie se chopila S. J. Clarkson, která má na svém kontě například seriály Orange is the New Black, Jessica Jones, The Defenders či Polda z Marsu. Příběh ze současnosti začíná odhalením skandálu populárního britského ministra Jamese Whitehouse (Rupert Friend), blízkého přítele premiéra, který nejenže měl aféru se svou podřízenou Olivií Lytton (Naomi Scott), ale navíc musí čelit obvinění ze znásilnění. Prakticky celý děj seriálu se pak odehrává jako soudní drama s veškerými jeho nuancemi, vedlejší linií je retrospektivní vyprávění o události z vysokoškolských studií Jamese a jeho spolužáka, nynějšího premiéra, která utužila nejen jejich přátelství, ale především pracovní vazby.

Podstatná není ani odpověď na otázku, zda James Olivii znásilnil, ale spíš, jak jsme přesvědčováni o jednotlivých charakterech a přiznáváme si pocit, komu a proč jsme ochotní uvěřit. Sophia Whitehouse (Sienna Miller) se vzdala vlastní kariéry, aby se věnovala rodině a podpoře svého úspěšného manžela. Obvinění Jamese zprvu odmítá brát vážně, ale ocelová jistota státní žalobkyně Kate Woodcroft (Michelle Dockery) ji spolu s některými důkazy začíná nahlodávat. Přemýšlí o manželově perspektivě a strategiích, které v životě využívá k tomu, aby vyhrál. Je skutečně tak nevinný, jak si o sobě myslí?

Síla seriálu spočívá právě v tom, že ukazuje odlišné pohledy na to, co je kdo ochotný považovat za znásilnění. Úvodní scéna, která se v minisérii několikrát částečně zopakuje, nabízí zpomalené a rozostřené záběry dvou postav při sexu ve výtahu. Její interpretace můžou být různé. To, co sledujeme, může být jak ukázka vášnivého sexu ve veřejném prostoru, tak sexuálního násilí. Otázkou ale není, jestli ke znásilnění došlo, protože tvrzení oběti bychom měli brát jako bernou minci. Ostatně je na obviněném, aby prokázal svou nevinu, případně zpochybnil výpověď Olivie natolik, aby porota vynesla osvobozující verdikt.

A tady se naplno projevuje způsob, jak můžou téma souhlasu se sexuálním stykem chápat odlišně muži a ženy. James je privilegovaný bohatý bílý čtyřicátník, zvyklý na to, že růže nemají trny. Neváhá švindlovat a ohýbat realitu takovým způsobem, aby vždy mluvila v jeho prospěch. To ukazuje scéna, kdy podvádí při karetní hře se svými dětmi, k čemuž se nakonec přizná. Nicméně to, co při trávení volného času s potomky působí úsměvně, mrazí při výpovědi v soudní síni, kde je v sázce spravedlnost.

Ukazuje se, že James si při tomto způsobu švindlování v životě může mnohé reakce ostatních vykládat nesprávně. A ne proto, že by nerozuměl tomu, co ve skutečnosti znamenají, ale protože k nim přistupuje s narcistním zaujetím pro svůj vlastní prospěch. Ženy, které Jamese obklopují, takhle „hrát“ neumí, a i kdyby chtěly, systém fungování společnosti jim to neumožní. Za Olivií nestojí prakticky nikdo, protože se ukazuje, že dřív měla s Jamesem konsensuální styk a byla do něj zamilovaná. Minisérie tak prezentuje neochotu lidí uvěřit ve znásilnění, pokud za ním nestojí křik, pláč, fyzická obrana či cokoli, co by ženě dosvědčilo požadovanou cudnost a ostýchavost.

Sophie a Kate představují dva póly jedné úsečky, která se postupně ohýbá v kruh a kde se k sobě obě ženy přibližují. Zatímco Sophie si zprvu nechce připustit, že by její manžel dělal něco špatně, soudní proces jí víc a víc otvírá oči. Uvědomuje si i to, že možná podřídila celý svůj život důvěře v člověka, kterého vlastně pořádně nezná. A také to, že činy jejího manžela budou mít důsledky pro ni a pro jejich děti, což pozná z odmítavých reakcí ostatních rodičů a některých přátel.

Pro Kate, která usilovně pracuje na své kariéře a snaží se brát případy, v nichž vidí smysl, je požadované vítězství dost osobní, protože se neumí oprostit od události, která ji kdysi traumatizovala. Podvědomě navazuje vztahy s muži, s nimiž si nemůže vybudovat normální život, protože nejsou dostupní. Práce se propisuje i do jejího soukromí, Kate v ní nalézá útočiště, z něhož pozoruje každodennost ostatních. Takže byť jsou nejdřív obě ženy dost rozdílné, hledající naplnění v jiných oblastech života, právě triumfálně vystupující a chladně kalkulující James je nakonec katalyzátorem jejich symbolického vnitřního přiblížení se stejné perspektivě.

Byť by kniha i seriál mohly zdánlivě vycházet ze skandálu ve Westminsteru, kdy v roce 2017 došlo k sérii odhalení sexuálního obtěžování a zneužívání v britském parlamentu, těmito událostmi se spíše inspirovaly. Minisérie rovněž vcelku exkluzivně sleduje pouze uvedené tři hlavní postavy. Všechny ostatní jim spíše sekundují, aby dokreslily prostředí domova, soudního dvora či zmíněného parlamentu nebo rodiny, ale pozornost se primárně soustředí na Sophii, Kate a Jamese. To jim jde o všechno, u nich je podstatné, na čí stranu se kdo přikloní. Děj se tak soustředí na pouhých několik týdnů, když odhlédneme od retrospektivní linky. Není ale nepříjemně pomalý nebo nudný, důležité je sledovat budování psychologie postav.

Právě přemýšlivé pozorování odvíjejícího se děje a konání postav s ohledem na dané téma může připomenout další britský seriál Broadchurch, zejména jeho poslední řadu. Ani zde nebylo důležité zjistit, kdo znásilnil jednu z postav, ale jakým způsobem se k ní chovali instutice, přátelé a rodinní příslušníci. Podobný je i tři roky starý americký seriál Neuvěřitelná o vyšetřování případu znásilnění, které hlavní hrdince nikdo nechtěl věřit. Tématem, byť ne tempem a formálním zpracováním, se Anatomie skandálu blíží i seriál Michaely Coel Můžu tě zničit.

Protože se jedná o britskou minisérii, je snadné předpokládat, jak soudní pře skončí. Ostatně důležitý není výsledek, ale cesta, kterou k němu musíme ujít. Minisérie je obohacující také tím, jak dvojznačně může takový konec vypadat, protože i tady si musíme zvolit, kdo vlastně z celého procesu vyšel vítězně a jakou cenu za to zaplatí. A byť se mnozí diváci bouří, že je Anatomie skandálu jen dalším dílkem do skládačky strašáka MeToo, je zapotřebí přiznat, že vidět něco takového není zbytečné. Právě naopak.