Úplně cizí lidé – Nicole Kidman se znovu spojila s tvůrci Sedmilhářek a výsledkem je pozoruhodná emocionální jízda
Vede ho tajemná Masha (Nicole Kidman), která používá k nalezení vnitřního klidu a očištění duše poněkud svérázné metody. Každý z návštěvníků má jinou motivaci, proč se do resortu vydal, a byla by škoda jejich jednotlivé příběhy prozrazovat. Kouzlo seriálu mimo jiné spočívá v postupném odkrývání karet.
Trailer
Navzdory nezpochybnitelné tenzi, která se jako červená nit táhne všemi díly (a pocit blížícího se nebezpečí postupně sílí), bych se nicméně zdráhal označit Úplně cizí lidi za žánrově spřízněnou duši Sedmilhářek, ač se tu sešel stejný tvůrčí tým a jde také o adaptaci knihy od Liane Moriarty. Tam, kde jejich novinka opravdu exceluje, je vykreslení všech postav. Dlouho jsem v nějakém seriálu (a vlastně i filmu) neviděl tak lidské postavy. Do jedné jde o skvěle napsané, procítěné a současně fantasticky zahrané figury.
Rolí návštěvníků speciálního wellnessu se mimo jiné ujali Melissa McCarthy, Luke Evans, Bobby Cannavale, Regina Hall nebo Michael Shannon. A všichni jsou ohromní. Je to jednak dáno tím, že se každý dočká nějaké vlastní silné scény, ale jde i o drobnosti. Myslím, že jsem nikde neviděl, aby nějaká nesourodá skupina tak nenuceně a přirozeně začala fungovat jako celek. Nově vzniklá přátelství jsou roztomilá a působí skutečně. Hlavně (tento malý spoiler si dovolím) McCarthy a Cannavale by si zasloužili vlastní film, přičemž McCarthy jednoznačně předvádí svůj životní výkon.
Za jediný slabší moment v obsazení vidím paradoxně Kidman, přičemž můj malý problém nicméně nemá co dělat s tím, jak hraje. Podobně jako v Sedmilhářkách na mě působí rušivě její chirurgicky přetvořená tvář, kdy vzdáleně připomíná své starší já (hlavně v širších záběrech), ale jakmile kamera najede na detail, působí na její obličej nepřirozeně uměle.
Protože jsme zatím v páté epizodě a předlohu neznám, nejsem si jistý, jakým směrem tvůrci míří. Z náznaků se nabízí, že by celá tahle cesta nakonec mohla vést i k nějakému dramatičtějšímu konci. Ale i kdyby Úplně cizí lidé skončili jako nejtemnější thriller, kdy se ve finále všichni navzájem postřílí (což snad nehrozí), pořád v nich zůstane ohromná porce lidskosti, díky které jsem si všech pět epizod dopřál s chutí dokonce dvakrát (ano, tak velký dojem na mě různými momenty udělaly). A moc doufám, že se to nepokazí.