Recenze: Servant - Shyamalan servíruje horor jak ze staré školy

Šéfkuchař Sean (Toby Kebbell) a televizní reportérka Dorothy (Lauren Ambrose) jsou úspěšný pár, který si najme mladou chůvu Leanne (Nell Tiger Free), aby se starala o jejich malého syna Jericha. Háček je v tom, že skutečný Jericho před nedávnem tragicky zemřel a Dorothy se z toho psychicky zhroutila. Sean spolu se švagrem Julianem (Rupert Grint) v zoufalství vymyslí plán - seženou tzv. reborn panenku, kterou vydávají za živého Jericha, aby se Dorothy vzchopila. To se povede a Dorothy panenku skutečně považuje za Jericha. Sean složitou situaci Leanne okamžitě vysvětlí, ta se však k panence překvapivě chová stejně jako Dorothy - jako k živému dítěti...

Se Shyamalanem je to v posledních (mnoha) letech hodně složité. Poté, co se mu podařilo zalíbit se filmovému světu zásluhou hitů jako Šestý smysl, Vyvolený nebo Znamení, začalo jeho renomé povážlivě upadat. Nejdříve přišla kontroverzní Vesnice, která režisérovy fandy hodně rozdělila (osobně se v jejím případě řadím mezi spokojené), ovšem pak už přicházel jeden vysmívaný počin za druhým (Stalo se, Poslední vládce větru, Po zániku Země). V té době už byl Shyamalan pro mnohé diváky v podstatě odepsaný.

V roce 2015 se však stal malý zázrak - Shyamalan natočil malý, levný found footage horůrek jménem The Visit, který svou kvalitou dal připomenout autorovo rané období. Rok na to přišel psychothriller Rozpolcený, jednak pozoruhodná žánrovka, zejména ale zcela nečekané pokračování Vyvoleného. A jelikož šlo o film s otevřeným koncem, došlo v loňském roce na třetí díl s názvem Skleněný. A ten se bohužel svou ohromnou nabubřelostí a především nechtěnou směšností může směle přidat k jeho failům.

Nyní tu máme seriál Servant, za nímž Shyamalan stojí jako jeden z hlavních tvůrců. A po první sérii se zdá, že tenhle projekt by mohl patřit do té lepší půlky Shyamalanových děl. To ale nyní ještě úplně nezjistíme...

První, čím Servant zaujme, je rozhodně zápletka. Její úvodní shrnutí v seriálu zabere asi tak 15 minut z první epizody, jež posléze nabídne ještě jeden (zásadnější) zvrat. A v podobném stylu se nese celá první série.

Téměř všechny (pouze půlhodinové) epizody obsahují nějaká dějová překvapení. Bez jejich vyzrazení však nelze Servant příliš popsat. Pro první sérii jsou symptomatické tyto věci: Leanne se chová velmi slušně, pokorně a disciplinovaně, zkrátka jako poslušné a nevinné děvče, které nepůsobí nijak hrozivě (oproti třeba zlověstně vypadající pečovatelce malého Damiena v Přichází Satan). Přesto právě ona je největším mystériem seriálu. S jejím příchodem se v domě Seana a Dorothy začnou dít velmi divné věci, což si kromě diváka uvědomují hlavně Sean s Julianem. Ti neustále hrají před Dorothy "divadlo", aby se znovu nezhroutila, zároveň se ale snaží vymyslet, jak z té šlamastyky ven.

Julian (převelice dobrý a zábavný Rupert Grint) se spojí se soukromým detektivem, aby odhalili Leanninu minulost. A samozřejmě zjistí něco, co je utvrdí v tom, že Leanne asi nebude úplně obyčejná chůva...

Servant je velmi komorní záležitost, která se téměř kompletně odehrává jen v několika místnostech jednoho domu. V mnoha scénách účinkují (v různých kombinacích) opravdu jen zmíněné čtyři postavy (v žádném případě se nejedná o košaté vyprávění se spoustou vedlejších charakterů), které občas doplní nějaká další (obzvlášť "návštěva" strýčka v sedmé epizodě utkví v paměti velmi lehce). Otázek a záhad sice ke konci povážlivě přibývá, desátá epizoda ale kupodivu dokázala většinu z nich vcelku uspokojivě zodpovědět.

Nicméně koncem první řady se zřejmě pouze uzavřela jakási první fáze celého příběhu, jenž patrně už letos dostane druhou sezónu.

Pozvolna budovanou, znepokojivou a paranoidní atmosférou má Servant blízko ke "kultivovaným" psychologickým hororům ze 60. a 70. let (např. Rosemary má dětátko), přizpůsobených dnešní moderní době. Rozhodně proto nemá smysl od tohoto titulu čekat drsný horor plný brutálního násilí, litrů krve, lekaček a dalších podobných typických žánrových propriet. Tady jde skutečně v první řadě o postavy, jejich duševní vývoj a traumata v kombinaci s různými podivnými okolnostmi a jejich následky. Pokud tedy hledáte říznou pulpovou jízdu, musíte se obrátit jinam - třeba k American Horror Story. Tohle je totiž vážně něco úplně jiného.

Za sebe tedy hlásím mírnou spokojenost a s opatrností vyhlížím sérii číslo dvě. Vzhledem k závěru se nabízí vícero možností, jak v ději pokračovat. Snad si tedy Shyamalan a spol. nevyberou zrovna tu nejhorší...

P. S. Jedná se o seriál z produkce Apple TV+, takže snad nikoho nepřekvapí, že se zhruba v každém třetím záběru objeví iPad, iPhone, Macbook apod.

Hodnocení: 70%