Recenze: První díl finále Hry o trůny - Nadprůměrný rozjezd?

Nepovažuji se za maniaka, který by hltal každou novou informaci či video ze světa seriálu, a do fanouškovského vagónu Hry o trůny jsem naskočil až někdy dva roky zpátky, avšak od té doby si svou jízdenku tisknu pevně k hrudi. Zamiloval jsem si nepředvídatelný charakter vyprávění, povolenou uzdu násilí a sexu, mytologii jednotlivých rodů a samozřejmě také většinu postav, jejichž osudy snad ani nemohou být někomu lhostejné. Šestá a především sedmá série sice změnily kurs vstříc epičtějšímu dobrodružství se značně zúženým hřištěm pro nečitelné intriky, ovšem pořád představují seriálovou pastvu pro oči plnou ikonických momentů a trpělivě připravovaného finále, které je po takřka dvouletém čekání konečně tady. Ti z vás, kteří první epizodu osmé série ještě neviděli, běžte to napravit a přestaňte číst. Bude to stručné, ale se spoilery.

Bez protahování mohu oznámit, že jsem s prvními padesáti čtyřmi minutami nadmíru spokojený. Tvůrci se naštěstí nikam neženou a oprašují vzpomínky na rané série, které taktéž začínaly pozvolna, rozprostírajíce potenciální konflikty a stavějíce na skvěle napsaných dialozích a jemně zakomponovaném humoru. Na první pohled se někomu může zdát, že se nic moc neudálo, to ale vůbec není pravda.

Dříve značně rozházené skupinky postav se opět vzájemně utužily po příjezdu Jona a Daenerys na Zimohrad, kde však panuje vysloveně mrazivá atmosféra, a tvůrci si pro nás přichystali několik verbálních konfrontací, které do budoucna slibují solidní dávku osobnějších dramat a konfliktů než onen očekávaný střet s armádou nemrtvých.

Zajímavě se vyvíjí i dění v Králově přístavišti, kde Cersei zvysoka kašle na navrhované společenství, Euron posiluje vlastní charakterní nevyzpytatelnost a Bronn je přemlouván k činům, které ho zřejmě postaví do zcela nové pozice vůči bývalému parťákovi Jamiemu. A právě "Králokatův" závěrečný příjezd na Zimohrad a oční kontakt se starým známým Branem je tím, co vždy Hru o trůny a její chytrou komunikaci s lačnými diváky zdobilo.

Naopak docela zamrzí, jak některé pasáže vyznívají dramaturgicky odflákle. Hodně zjednodušen je návrat Tormunda a ostatních (kteří zničení Zdi přežili čertvíjak) a zásadní rozhovor Jona se Samem, během něhož se udatný Snow konečně dozvídá pravdu o svém královském původu, je jako tradičně utopený ve tmě a celkově mdlý.

Ale pořád značně převažují pozitiva, inscenace scén je občas až strhující (srovnejte si let na dracích s nejepičtějšími sekvencemi první řady a poznáte, jak šly rozpočet a řemeslná kvalita nahoru) a zároveň se podařilo zachovat, možná spíše vzkřísit tu milovanou dialogovou podstatu seriálu, u něhož stále existuje tolik možností, jak jej ukončit.

Mé dojmy jsou tedy veskrze pozitivní a první epizodu hodnotím jako nadprůměrný rozjezd, jehož tvůrci si dobře uvědomují, jaký potenciál dosavadní rozvrstvení příběhu skrývá a jak mohou trpělivě diváky napínat a podněcovat jejich zvědavost. V součtu je možná to opětovné představování hrdinů nadbytečné, ale já jsem to po té dlouhé pauze vlastně uvítal. Ještě před týdnem jsem to nečekal, ale už se zase třesu nedočkavostí na další díl.

A jak to máte vy? Neotálejte se v diskuzi rozepsat, strhat mé názory a přijít s vlastními. Interpretace Hry o trůny by měla být minimálně stejně bohatá jako možnosti jejího zakončení - tak s chutí do toho.

Hodnocení epizody: 80%