Ivan Hronec: „ Srovnávat artový film s komerčním je jako porovnávat billboard s obrazem.“

Festival Be2Can, který pořádáte, představí to nejlepší z loňské a letošní evropské festivalové produkce. Máte zkušenost s distribucí artových filmů v rámci kin a televizních kanálů. Vedla vás k pořádání Be2Can skutečnost, že je o tento žánr dostatečný zájem? Přeci jen, působíte ve společnostech, které si na sebe musí vydělat…
Možná je potřeba otevřeně říci, že distribuce festivalových filmů nemůže opakovat téměř nic ze způsobu distribuce komerčních filmů. Nemáme stejné publikum, nemáme stejná kina, velmi často nemáme společné tvůrce a samozřejmě nemáme srovnatelná finanční očekávání. Srovnávat artový film s komerčním je jako porovnávat billboard s obrazem. Musíte se smířit s tím, že distribuce artových filmů se bude více podobat strategii galerií moderního umění, než kinodistribuci tak, jak ji dnes vnímáme.

Na festivalové a artové filmy, stejně jako na umění jiných žánrů, chodí přibližně 5 až 10 procent populace. Ale je to velmi oddaná a uvědomělá skupina. Chodí na umění často a je schopna za umění platit. Be2Can je koncentrovaná programová platforma, která nabídne právě této skupině lidí to nejlepší z nejlepších filmových festivalů v Berlíně, Benátkách a v Cannes. Jedinečností Be2Can je komplexní distribuční záběr. Filmy nabízíme v kinech, na VOD i v TV s cílem vybudovat soběstačný obchodní model, který se bude rozvíjet a opakovat. Uvědomuji si, že je to z tradičního pohledu nepochopitelné. Be2Can i celý koncept Film Europe je soukromou aktivitou bez státních dotací a přesto přináší nejlepší evropské filmy pro specifické české a slovenské publikum.

Jak se vám našla společná řeč s kinaři, kteří do projektu Be2Can šli? Jak to bylo náročné a jak moc osvícení kinaři jsou? Nelze popírat finanční aspekt a soustředit se "jen" na vysoké umění…
Ve finále mě dost mrzelo, že jsme museli odmítat kina, která se do projektu chtěla zapojit, ale neměla buď prostor na více projekcí Be2Can filmů, nebo se ozvala příliš pozdě. V každém případě bude příští rok více kin v České republice i na Slovensku. Po Be2Can máme celkem pěkný počet kin, která se v České republice zapojí do ozvěn. Ale pokud máte na mysli problémy s kinaři, tak ty nebyly. Jednáme jen s kiny, s nimiž už máme vztah. Samozřejmě, většina multiplexů je mimo náš zájem, kromě výjimečně uvědomělého a inovativního Apple Cinema ve Zlíně. Ostatní multiplexy nemají svůj obchodní model, ale často ani intelektuální programovou kapacitu postavit svůj vztah s divákem jinak než na masovém produktu. Což je dnes určitě lehčí a jistější cesta, ale v budoucnu to tak nebude. Dřív nebo později se aktivity jako Be2Can do multiplexů dostanou, protože nás o ně samotní obchodní ředitelé budou žádat.

Distribuční společnost Film Europe, kterou jste zakládal, přináší do kin evropské artové filmy. Zajímala by mě jedna věc, málokdy se na žebříčku Top 20 Unie filmových distributorů objeví mezi dvacítkou divácky nejúspěšnějších. Uvádíte jich poměrně hodně. Je to jistě bohulibá činnost, nicméně, jak je to finančně (ne)únosné?
Dáváte dobré otázky. Už potřetí mě chcete dotlačit k odpovědi, že to, co dělám, nemá obchodní smysl. Nedělám nic, co by nemělo obchodní smysl. Rozdíl je opravdu jen v tom, že můj produkt je vysoké umění. A tak máme jiné publikum než je publikum multiplexů. Ale jak u nás, tak v multiplexech je poměr investice a příjmů odpovědí na to, zda je projekt úspěšný, nebo nikoli. Naší strategií je nabízet oceněné evropské filmy, specifickému publiku, na všech distribučních kanálech, ve více zemích. Souhrn příjmů nám pokrývá operační rozpočet a zabezpečuje nákup dalších licencí. Tržby se u nás rovnají nákladům, celý zisk dáváme do nových filmů. Je to bohulibá činnost, ale stát (Česká republika, Slovensko) nám na ni nepřispívá. Oceňuje nás divák, média a filmový průmysl. Žádáme o projektové granty z Creative Europe, a jsme dost úspěšní. Ale to je projektová, nikoli strukturální podpora.

Co vás motivuje? Může to totiž vypadat jako "házeni hrachu na zeď“…
Motivuje mě schopnost udržet vysokou kvalitu našeho distribučního projektu jednak filmy, jednak jejich počtem, jednak vertikálně integrovanou distribuční strukturou, která ve vzájemné interakci příjmů umožňuje Film Europe investovat profit do nových kvalitních filmů a posilňovat pozici Film Europe jako leadera v nákupu a distribuci špičkových evropských filmů. To zvyšuje hodnotu společnosti. Musíte změnit abecedu. Můj produkt totiž není „hrách“ a můj divák není „zeď“.

Vyznavači artových filmů, to je specifické publikum, ale každopádně nemalá skupina lidí. Myslíte si, že z marketingového pohledu se na ni dobře cílí?
Jedině na ni mohu cílit, protože jedině na artový, festivalový evropský film mám dostatečné investice. Na velký komerční film nemám, a tak ho nemůžu licenčně, ani marketingově dělat. Podívejte se na věc jinak. Část mého publika byla v multiplexu možná jednou v životě. A už tam zřejmě nikdy nepůjde. Ale film miluje, protože na něm vyrostla, nebo mu saturuje inteligentní potřebu reflexe světa. Nebo dokonce chuť být blíž nekomerčnímu stylu, a tak hledá místo, kde by se k takovým filmům dostala. Jedna možnost jsou festivaly. A právě proto vzniká Be2Can. Ale mám i milé překvapení, které jsem nečekal. Be2Can se líbí magazínu Elle podle mě právě proto, že nejde o produkt ze supermarketu.

Sledujete návštěvnost tuzemských kin? A jak byste ten "trend" a skutečnost okomentoval?
Toto není pro Film Europe podstatný ukazatel. Top 20 reflektuje jiný obchodní model. Když se tam dostaneme, je to výjimka potvrzující pravidlo jako Velká nádhera nebo pohádka Cesta za Vánoční hvězdou. Většina našich filmů nemá v Top 20 co dělat.

Jaké vidíte do budoucna "nové" distribuční kanály odlišné od klasické kinodistribuce? Myslíte, že k tomu dřív nebo později dojde? A jaký to bude mít na kino průmysl dopad?
V multiplexech se bude hrát převážně velký komerční film plný efektů, nebo žánrový film. Budou se zvětšovat a ohýbat plátna, integrovat 4K a 3D do hyper ostré a hyper magicko-realistické projekce. Tomu bude přizpůsoben scénář a rozpočet filmu. Jinak se v multiplexech nebude hrát. Místní produkce se tomuto trendu bude chtít podobat a bude především v Čechách divácky úspěšná. Na mezinárodní festivalové scéně nicméně bude mít problém s přijetím. Artový, festivalový film se strategicky stáhne na festivaly a do specializovaných kin.

Obchodně to bude jiný svět. Více filmů, kinogalerie, žádné tradiční kino. Úspěch distribučního projektu bude záležet na jeho jasné marketingové specifikaci. Film Europe i Be2Can to má jasné. Naší misí je evropský film. Každá distribuční společnost, společnost věnující se filmu, musí mít jasno, v čem jsou její specifika. Jen ti největší si budou moct dovolit zůstat bez vymezení. K tomu směřuje Netflix, kde budou časem uloženy všechny filmy, které vznikly a vznikají. Nenabídne ale nic víc, než to, že tam budou. Marketing bude jinde. Například v Be2Can. Role definovat se čeká i Kinobox, protože jeho zaměření je příliš široké. Jestli víte, co jiného oproti IMDB nebo ČSFD nabízíte, jste na správné cestě. Pokud ne, máte o čem přemýšlet.

Jak se stavíte k faktu, kdy se řada seriálů a filmů objeví ve formě bezúplatného stažení či streamu na internetu?
Film Europe i Be2Can nejsou o jednom konkrétním filmu, ale o FILMECH v určitém, dramaturgickém konceptu. Tento koncept je naším produktem, nikoli jeden konkrétní film. V tomto smyslu mě netěší, že jsou naše filmy, za které jsme poctivě zaplatili, nabízeny někým, kdo je ukradl. Vím, že nemám sílu na to, abych to zastavil. A tak přemýšlím, jak s piráty nějakým způsobem kooperovat. Nevím jak, ale cítím, že toto je asi jediná cesta.

Jaké filmy, seriály či počiny vás letos potěšily?
Všechny, které jsme koupili ještě předtím, než získaly nejvyšší ocenění v Cannes, Berlíně a Benátkách. Máme velmi dobré skóre. V minulém roce se nám podařilo ještě před oceněním koupit Pozici dítěte (vítěze Berlinale), Život Adele (vítěze Cannes), Sacro GRA (vítěze Benátek). Letos jsme nekoupili vítěze Berlinale, protože to byl čínský film, koncept pro neevropskou kinematografii zatím připravujeme. A hned potom se nám podařilo opět koupit vítěze Cannes 2014 ještě před oceněním, snímek Zimní spánek. A též vítěze Benátek 2014 s dobrým názvem Holub, který seděl na větvi a přemýšlel o životě. Dokážete si představit, že by na film s takovým názvem šel tradiční divák z multiplexu?

Co vám pije krev?
Nic. A když už, řeším to jako s komárem.