Festivaly a ceny8. 5. 2022
Ve Zlíně mají nejstarší festival filmů pro děti a mládež na světě. Letos oslaví Lucifera a princeznu Zubejdu
Zlín Film Festival je světovým unikátem, nejstarším festivalem zaměřeným na dětské a teenagerské publikum. Jak s tím titulem pracujete? Slyší na to například zahraniční tvůrci a delegace? A jak jej posunujete dál?
„Zlínský festival je nejen nejstarším, ale co do rozsahu i největším festivalem pro děti a mládež na světě. Tradičně k němu patří doprovodný program, který přirozeně doplňuje program filmový, takže návštěvník zde může smysluplně strávit několik dní. Naší velkou výhodou je jarní termín a rozloha města, která je přesně tak velká, jak být má, aby festival nezapadl. Přestože je festival velký, snažíme se o přátelskou atmosféru, které si tvůrci a delegace velmi cení. Umíme poskytnout skvělý servis, zároveň si však zakládáme na osobním přístupu.
Když k nám přijedou zahraniční delegace, jsou velmi překvapené tím, jak festivalem žije celé město. Takto to ve světě u podobně zaměřených festivalů nefunguje. V zahraničí máme velmi dobré jméno, které samozřejmě poctivě budujeme. Naši dramaturgové jsou pravidelně zváni do porot jiných festivalů, jsme členy Evropské asociace pro dětský film, jsme zapojení v mnoha mezinárodních projektech, které podporuje Evropská unie v programu Media. Jsme součástí velké mezinárodní festivalové rodiny a také filmařské komunity zaměřené na filmy pro děti a mládež. Zlín Film Festival je v tomto ohledu opravdu pojem a důkazem je mnoho světových, mezinárodních či evropských premiér v našem programu.“
Nabídka letošního festivalu je mimořádně pestrá. Lákáte na hrané filmy, animované snímky, dokumenty, virtuální realitu, zónu pro teenagery a na doprovodný program. Co byste z letošního ročníku vypíchla?
„Především naši snahu věnovat se teenagerům. Vždy jsme měli spoustu programů pro rodiny a trochu jsme opomíjeli náctileté. Tuto věkovou skupinu považujeme za nejkomplikovanější v oblasti nabídky kvalitních filmů či programů. Chceme doplnit chybějící článek v distribuční nabídce našich kin a ukázat, že filmy pro teenagery existují a jsou schopné přilákat pozornost těch, pro něž jsou natočené. Proto jsme vytvořili novou teen zónu, kde bude vše, co mladé lidi zajímá a baví. Filmy, přitažlivá témata k diskusím, hudba i zábava.“
Jak byste popsala sekci Brainz VR Cinema?
„Jde o virtuální kino, kde se návštěvníci pomocí speciálních brýlí mohou podívat na krátké filmy. Virtuální realita je čím dál populárnější a její využití na filmových nebo hudebních festivalech už není žádnou výjimkou, protože 360° videoobsah je pro návštěvníky velkým lákadlem. Zlínský festival VR projekty prezentuje už pátým rokem, letos i s nadstavbou přednášky pro zahraniční reprezentanty festivalů o tom, jak vytvořit atraktivní VR program pro mladé publikum.“
Jako umělecká ředitelka jste při sestavování programu strávila hodně času a s kolegy „nakoukávala“ pořady z celého světa. Dá se říct, kdo se na dětskou a teenagerskou tvorbu v současnosti nejvíce zaměřuje? Jsou takové země a produkce, které dominují?
„Jsou to především skandinávské země, Německo, Belgie, Nizozemí, ale v posledních letech se začíná dařit i v jiných zemích. Velmi nás baví filmy třeba ze srbsko-chorvatské produkce, pro děti se točí i ve Slovinsku, Polsku nebo v Rakousku, což v minulosti nebyly země s velkou produkcí filmů pro děti a mládež.“
Asi se shodneme, že přitáhnout pozornost dětského (kromě těch nejmenších) a teenagerského publika na klasický film je mimořádně obtížné. Fenomén kinematografie pro děti u nás skončil někdy v 80. letech. Otázkou zůstává, zda je to v současnosti vůbec důležité. Jak o tom přemýšlíte vy? Jaká je „nejvhodnější“ strategie jak přilákat mladé publikum? Čím ho zaujmout?
„Myslím si, že je důležité u dětí pěstovat kinokulturu a budovat filmový vkus. A tím mám na mysli to, aby skutečně chodili do kina, ne se dívali doma na televizi. Bohužel běžná distribuce v ČR nabízí dětem z 99 % animované komerční snímky z americké, občas už i evropské provenience. Nic dalšího až na malé výjimky v kinech neuvidíte. Tím je český divák ukolébán a distributor si nedovolí koupit fantastický hraný film pro děti ze Švédska, protože se bojí, že na něj nikdo nepřijde.
Na festivalu máme filmy skoro z 50 zemí světa a zájem ze strany škol je obrovský. Protože s nimi řadu let pracujeme, budujeme důvěru a nabízíme něco navíc. Trochu v nadsázce doufám, že ty tisíce dětí, které na našich festivalových filmech vyrůstaly, to v budoucnu zúročí a vezmou svoje děti do kina. A vytvoří odbyt pro širší nabídku filmů v distribuci. V Polsku to pochopili, na Slovensku s tím dobře začínají. A pomáhá jim stát.“
Jak si podle vás stojí současná tuzemská tvorba pro děti – filmy, seriály, VOD obsah?
„Česká tvorba pro děti se začíná probouzet z dlouhé letargie. Alespoň v to doufám. Zatím to paradoxně zachraňují finančně i výrobně velmi náročné projekty celovečerních animovaných filmů. Občas se objeví pár statečných, kteří se rozhodnou jít do hraného filmu pro děti – mezi nimi vyniká Petr Oukropec –, ale stále to není takové, jaké by to mohlo být.
Ale pozor, teď určitě nemluvím o pohádkách, protože ty jsou zcela jinou kapitolou v naší kinematografii a budou fungovat vždycky. Mám na mysli tradiční filmy pro děti. Velkou naději vkládám do mladých, začínajících tvůrců, kteří se už na škole nebojí zkusit film pro děti. Příkladem je třeba režisérské a scenáristické duo Eliška Kováříková a Adam Struhala, kteří natočili skvělý krátkometrážní rodinný film Příběh hrůzostrašné Eliz a slavili s ním úspěch doma i ve světě.“
Jakou úlohu v České republice podle vás hraje televizní program ČT Déčko a jeho online obsah?
„Déčko je jeden z nejsledovanějších evropských televizních kanálů pro děti. A je to opět značka se zárukou kvality a bezpečí, což je pro rodiče v dnešní době nekonečných možností ohromná výhra. Mohou se zkrátka spolehnout, že když svému dítěti pustí Déčko, bude v dobrých rukou, a ještě se něco nového naučí.“
Jak při přípravách vlastně komunikujete s dětským divákem, cílovou skupinou? A jak s rodiči?
„Festival je skutečně tradiční akcí s dlouhou historií, díky které o něm má povědomí většina obyvatel města. Máme řadu komunikačních kanálů – mezi nimi samozřejmě i sociální sítě. Na Facebooku komunikujeme převážně s rodiči, Instagram či TikTok je zase blíže těm mladším. Beru to tak, že festival je akce, kterou lidé vnímají jako značku s obsahem pro děti a mládež. Navíc s bezpečným a prověřeným obsahem, což je velmi důležité.“
