Rozbitý robot Ron potěší vyznavače vyspělejší dětské podívané

Asi dvanáctiletý Barney Pudowski je jiný než většina jeho vrstevníků a spolužáků na základní škole. Do Spojených států se s rodinou přistěhoval z Bulharska a jejich domácnost je jeden velký chaos, včetně kozy a slepic doma. Jejich zahrádka před domem přetéká záhony zeleniny a ovoce, otec pracuje z domu a snaží se prodávat různé kuriozity, kvůli čemuž nemají příliš peněz. A jelikož Barneymu ve dvou letech zemřela maminka (a kvůli čemuž i opustili svou rodnou zemi, aby začali znovu), žijí s velmi svéráznou babičkou. Největším Barneyho problémem ale je, že si nedokáže najít přátele. Před několika lety jich pár měl, ale poté, co se u nich doma nevydařila oslava chlapcových šestých narozenin, odvrátili se od něj.

A aby toho nebylo málo, hlavní technologická společnost na chytrá zařízení Bubble před nedávnem přišla s úplně novým vynálezem. Po tabletech a chytrých hodinkách vydala úplně prvního BubbleBota, zkráceně B-bota, interaktivního kamaráda, jehož úkolem je na základně algoritmu přátelství najít dětem kamarády. To vše z dat získaných o dětech, jako jsou jejich zájmy, hudební vkus a podobně. Každý na škole má za chvíli svého B-bota, kromě Barneyho. Jeho táta si nepřeje, aby byl závislý na technologiích, a chce, aby si syn pořídil přátele skutečné. Z Barneyho to ale udělá ještě většího outsidera, nikdo se s ním nechce bavit a otec rychle pochopí, že mu ho pořídit musí. Koupí ale jednoho porouchaného, který nefunguje, jak má. Zpočátku není Barney z dárku nadšený, ale nakonec se rozhodne, že svého společníka zkrátka naučí, jak být jeho kamarádem. Pojmenuje ho Ron a jejich společná cesta za přátelstvím může začít.

Rozbitý robot Ron tne do živého. Tvůrci filmu jenom chytře posunuli naší moderní současnost trošku kupředu a vyměnili mobilní telefon, internet a sociální sítě za roztomilé roboty, kteří jsou jakousi kombinací Baymaxe ze Velké šestky, Evy z Vall-Iho a mentolového tik taku. Výsledkem je jezdící bílý bonbon s ručičkami a kolečky, držícími pohromadě pomocí magnetismu, s rozličnými triky, které se dětem tolik líbí. Jednoduchý bílý design si navíc mohou libovolně změnit podle vlastních představ, takže po celé škole jezdí B-boti všech podob, které odpovídají naší době. Najdete mezi nimi Dartha Vadera a Stormtroopery ze Star Wars, Avengers od Marvelu nebo jsou oblečení do dresů oblíbených sportovních týmů či mají podobu zvířátek. Navíc jsou tak běžní, že na chodbě před třídami na ně má škola nainstalovaný nabíjecí stojan, kam si děti při hodinách boty odloží a vyzvedávají si je pouze o přestávkách.

Boti dětem pomáhají hledat přátele, ale zároveň je fotí, natáčí a obsah dávají okamžitě i na sociální sítě a hlásí svým majitelům, kolik mají lajků, sdílení a těch, co je sledují. Děti jsou zkrátka neustále připojeny. Nikoli ale Ron, ten je porouchaný natolik, že se nedokáže připojit k žádné síti, je neustále off-line, neumí fotit ani natáčet a nemá nahraný ani algoritmus přátelství. Je tak pouhým roztomilým společníkem, který se od Barneyho všechno učí stejně jako malé dítě od ostatních dětí nebo štěně od svého páníčka. A jelikož jde o vzájemný proces, učí se samozřejmě i Barney, aniž by si to sám uvědomil. Ve své snaze udělat z Rona svého kamaráda začíná chápat, co přátelství vůbec znamená. Že to není jen zábava, smích a společná dobrodružství, ale i upřímnost, nutnost být tady pro druhého a třeba i vypořádat se s nějakou tou hádkou, která ukáže, že každý máme svůj názor i chápání světa.

Co ale velmi oceňuji, je skutečnost, že se autorům podařilo toto poměrně důležité poselství (i s ohledem na distanční výuku dětí, které ani neměly přímý kontakt ve svými vrstevníky) zabalit do pěkně barevné počítačově animované pohádky, která baví, ale zároveň je oproštěna od přílišné naivity a přeslazenosti. Rozbitý robot Ron je vyspělejší a vážnější zábavou, která ale nepostrádá pestré barvy, vtipné momenty a povedenou vizuální stránku, jež si zachovává zdravou míru roztomilosti. A vidět je to i na vzhledu jednotlivých postav filmu, jejich tváře jsou ostřejší a hodně se od sebe liší, velké roztomilé oči zůstávají, ale jsou zasazené do obličejů, které působí mírně hranatějším a možná i méně atraktivním dojmem.

S ohledem na podobu Rona se ale snímek určitě nevyhne srovnání se zmíněným Baymaxem a týká se to i samotného příběhu. Baymax byl sestaven, aby lidem pomáhal a léčil je, Ron je vyrobený jako asistent pro hledání kamarádů; oba jsou bílí, mají téměř stejné oči, zpočátku jsou neohrabaní a nechápou, co se po nich chce, pro své majitele by ale udělali vše, a nakonec se oba stejně obětují a jsou pro Hira a Barneyho důležitou životní lekcí. Poměrně alarmující je i chování druhého majitele, společnosti Bubble, která chce rozbitého robota zlikvidovat a během své snahy odhaluje skryté stránky dětských společníků. Publikum se tak postupně dozvídá, že podle děti mají jejich B-boti jisté pojistky, které mají držet je i jejich rodiče v domnění, že jsou bezpeční, ale výrobce jejich prostřednictvím o dětech shromažďuje všechny osobní informace včetně chování na sítích, které později využívá pro cílené reklamy atd. I to může pomoci vysvětlit dětem otázku soukromí, nebezpečí internetu a závislosti na moderních technologiích.

Nejzábavnější části filmu jsou rozhodně ty, kdy se Ron snaží Barneyho „připojit“ na net a získat mu kamarády. Jde na to totiž off-line cestou a ta je vskutku zábavná (cizí lidé jsou polepeni samolepkami s žádostí o přátelství, po městě vozí fotku a žádá o komentář k ní, a když mu ji pokadí holub, řekne, že ji pěkně označil). Konec snímku samozřejmě zahrnuje napínavou špionskou akci za záchranu robota, ve které nechybí rozptýlení pozornosti, útěk ventilačním systémem nebo pomocník u počítače, jenž pomůže zmáčknout to správné tlačítko.

Děti by se tak nudit rozhodně neměly. Snímek nepostrádá akci, je dostatečně pohádkový, ale zároveň obsahuje mnoho reálných prvků ze světa dětí i dospělých včetně problémů s výchovou, šikanou či snahou zapadnout. Drží si po celou dobu slušné tempo a sto minut tak uteče poměrně rychle. Je to povedená kombinace naší každodenní reality s animovaným sci-fi světem. Přesto by ale šlo z příběhu vytěžit více humornějších scén. Jako se to například podařilo tvůrcům Rodiny na baterky, která se zabývá stejným tématem. Ovšem na rozdíl do Rona na to šli formou pořádné akční jízdy. Ron je o dost vážnější a ani animace ve srovnání s Rodinou není tak skvělá a originální, ale má svůj styl, který možná bude pro britské animační studio Locksmith typický. Ron je jejich prvním celovečerním snímkem a myslím si, že se jim start povedl. Možná za to může i fakt, že režiséry jsou bývalí animátoři studia Aardman Sarah Smith (Piráti!, Velká vánoční jízda), a Jean-Phillippe Vine (Ovečka Shaun) a doplnil je Octavio E. Rodriguez z Pixaru, který pracoval na snímcích jako Coco, Úžasňákovi 2 nebo Univerzita pro příšerky.

Hodnocení: 70 %