Zlata Adamovská: "Komedie mám ráda nejen jako herečka, ale i jako divák"

Přiznám se, že nejsem sportovní typ. Dneska už sice běhá po ulicích spousta lidí, je to více méně módní záležitost, běh je ale pro mnohé především součástí zdravého životního stylu. Já ráda plavu nebo jezdím na kole, ale běhání mne nikdy nelákalo. Nicméně abych byla ve formě, začala jsem pár měsíců před natáčením trénovat. Musela jsem si často přivstat, protože v létě byla úmorná vedra a odpoledne bych uběhla sotva sto metrů. Ráno to bylo kolem dvou kilometrů.

Stejně jako moje filmová Věra, svoje děti především miluji. Snažím se jim do života nemluvit, ale stejně se někdy neudržím a dávám jim tzv. dobré mateřské rady. Moje máma mi říkávala: „Jaké si to uděláš, takové to budeš mít“, a já jsem jí vděčná, že mi do života nikdy nemluvila, ačkoli měla nespočet příležitostí.

Máte pravdu, jen se modlím, aby byly schopné se ze svých chyb poučit a neudělaly to podruhé. Zatím jsem s jejich životy spokojená, což není vůbec důležité. Hlavní je, aby byli spokojeni oni. Mají svoje představy o životě a já jim budu držet palce a samozřejmě pomáhat, pokud budou chtít.

V první řadě se mi líbil scénář, který napsal Martin Horský, jehož práci jako scénáristy jsem znala. Kromě samotného příběhu mně byla také sympatická moje role Věry, která je mi v mnohém podobná. Třeba tím, že když se k něčemu rozhodne, nepovolí. Navíc jde o komedii a ty mám ráda nejen jako herečka, ale i jako divák.

Byla to pro nás pro oba první společná práce a já jsem ráda, že jsem se setkala s náročným režisérem, který ví přesně co chce a nedá pokoj, dokud to nedostane. Už po první schůzce nad scénářem jsem věděla, že mě ta spolupráce bude těšit, a to se taky stalo.

Na to, že mě uvidí běhat, to se jim jen tak nepoštěstí! Určitě pak na milou rodinnou komedii, kde nebude chybět humor, emoce a radost ze života.