Startuje seriál Já, Mattoni. Projekt za 120 milionů není podle režiséra Najbrta historickou rekonstrukcí

Čím myslíte, že Já, Mattoni osloví české diváky?
Jedná se o silný příběh skutečné historické osobnosti, která patřila k nejzajímavějším podnikatelům své doby. Byl to progresivní obchodník se zajímavým původem i osudem, marketingový vizionář a milovník žen.

Jak vnímáte seriály ve světě a jak se stavíte k trendu uchopit historickou látku moderním způsobem?
Díky anglosaské produkci, která v posledních letech vytvořila seriály často zajímavější než celovečerní filmy, se i nám otevřel nový prostor. Producenti pochopili, že seriál nemusí být hloupý nebo jednoduchý, že divák ocení i ne zcela konformní příběhy. Filmový jazyk je navíc nezávislý na době, kterou filmař zobrazuje. Proto mezi dobovou látkou a moderním pojetím nevidím rozpor.

Děj seriálu se odehrává během šedesáti let, kdy naší zemi zasáhlo mnoho zvratů. Musel jste se v tomto kontextu na natáčení nějak speciálně připravovat?
Bez důkladné přípravy to nejde. Samozřejmě jsme měli poradce pana Burachoviče, historika z karlovarského regionu, který je, mimo jiné, odborníkem i na lázeňství a místní historii. Seriál Já, Mattoni ale není historickou rekonstrukcí. V zájmu posílení dramatického účinku jsme se několikrát záměrně odchýlili od známé historické reality, což nám znalci budou vyčítat, ale divák to ocení. Zejména v epizodě, která se dotýká vztahu císařovny a Mattoniho, se už vědomě pohybujeme v oblasti legendy a porušujeme tak protokol, který u dvora tehdy panoval.

Jak se vám adaptoval námět, který je přes dvacet let starý?
Měli jsme se scenáristou Petrem Zikmundem dvoukolové sezení nad všemi díly. Jsem zvyklý se dramaturgicky podílet na finálních úpravách scénářů, které mám točit.

Jaký byl podle Vás Heinrich von Mattoni? Prý nebyl úspěšný jen ve své práci…
Z toho, co víme, je zřejmé, že to byla osobnost silná a nejednoznačná. Je známo hodně o jeho podnikání, ale jeho osobní život už tolik zmapován není. Dochovaly se fotografie z přelomu století, na kterých je sympatický šedovlasý pán s knírem. Zjevně to byl opravdu pohledný muž. Ale v našem příběhu se občas chová dost bezohledně. Zároveň je to ale člověk plný emocí a starostlivý otec, který je na své činy schopen nahlížet i kriticky.

Myslíte, že v něčem dokázal ovlivnit svou dobu?
Samozřejmě, že byli i větší průmyslníci s významnějším artiklem. Nicméně, Mattoni v Kyselce vytvořil komplexní podnikatelské dílo. Netroufám si odhadnout, jestli měl nějaký vliv na chod celého mocnářství, ale určitě významně ovlivnil svůj region a naše lázeňství. A svou vodu úspěšně dovážel opravdu do mnoha zemí.

Jak náročné pro vás bylo natáčení?
Náročnost věci se odvíjela od jejího rozsahu. Nikdy jsem nepracoval na projektu, který by (i s dotáčkami) obnášel 137 natáčecích dní. Byl to neustálý boj s časem a penězi. S kameramanem Martinem Štěpánkem jsme navíc chtěli pracovat v reálných prostředích. V ateliéru je natočeno opravdu jen minimum scén. Pro produkci to bylo sice složitější, ale stálo to za to. Autenticita výpravy se pozitivně odráží na celkové úrovni seriálu.

Seriál je velmi silně herecky obsazen…
Spolu s castingovou režisérkou Kateřinou Oujezdskou a kreativním producentem Janem Lekešem jsme chtěli, aby v našem seriálu hráli kvalitní herci. A netýká se to jen hlavních rolí. U nás je často těžké přesvědčit produkci, že roli s jednou větou má hrát herec, že na to komparsista opravdu nestačí. Kvalita se odvíjí od detailu a o to jsme se v rámci našich možností snažili. Spolupráce s Aloisem i Davidem Švehlíkovými pro mě znamenala pracovně i lidsky bohaté a uspokojivé setkání. Oba mám rád a rád se na ně v našem příběhu dívám. Snad by se líbili i Mattonimu.