Retro recenze: Škatuláci aneb Podzemní trollové a další bizarní postavičky v podání legendárních mistrů loutkářů

A ten klud se nyní dostává z podzemí na povrch, seznámí se se starostovou dcerkou a postaví se zlým červenokloboučníkům, kteří chtějí Škatuláky vyhladit.

I tentokrát platí mnohé z toho, co jsem psal o předchozím filmu studia Laika, Norman a duchové. Vizuální podoba je většinou moc hezká a je zřejmé, že to celé muselo dát strašlivou práci. Opravdu nechápu, proč se tolik piplali z ruční animací (kterou vylepšovali počítačem), když prostřednictvím stoprocentního CGI mohli natočit film, který by vypadal PŘESNĚ STEJNĚ, ale to natáčení by bylo snazší.

Bohužel, Škatuláci mají ještě slabší scénář, než měla Koralína nebo ParaNorman. Je vidět, že jde o nepodařenou adaptaci knížky, ze které zůstala barvitá bizarní prostředí a postavičky, ale zápletka je v lepším případě předvídatelná, v horším případě zcela nesmyslně náhodná. Je mi samozřejmě jasné, že film o podzemních trollech v krabicích funguje na základě jiné logiky, než životopis Nelsona Mandely, ale vysvětlí mi někdo třeba PROČ se hlavní padouch převlékal za kabaretní zpěvačku? Nebo PROČ starosta nevěří své dceři, že viděla Škatuláky, když chvíli předtím rozkázal tytéž Škatuláky najít? Nebo JAK se kluk, kterého téměř od narození vychovávali Škatuláci, naučil perfektně mluvit (když Škatuláci umějí říkat jen svá jména)?

Taková Nightmare Before Christmas (režírovaná člověkem, který založil Laiku) je totálně ujetá, ale přitom chování většiny jejích hrdinů dává smysl (nebo je jasně řečeno, že jsou to magoři).

V kontrastu s tím jsou Škatuláci jen náhodná změť hezky animovaných scének (které v původním znění namluvili docela slavní herci, ale u nás je film samozřejmě dabovaný).

Hodnocení: 40%