Retro recenze: X-Men: Budoucí minulost - Nejosudovější bitva mutantů začíná
Mutanti (kteří drží všichni spolu, tzn. Profesor X s Magnetem) se rozhodnou vyslat Wolverina časem zpět do roku 1973, kdy má změnit zásadní dějinnou událost a tím způsobit, že Sentinelové nebudou vynalezeni. Aby Wolverine tu změnu provedl, musí v roce 1973 najít Profesora X i Magneta (kteří se v té době nenávidí) a s jejich pomocí přesvědčit Mystique, aby nezabila profesora Traska (Peter Dinklage), vynálezce Sentinelů. Ano, nezabila. Je to trochu složitější...
Trailer:
Trailery se snaží navozovat dojem, že jde o megaepickou záležitost, ve které se spolu setkají snad všichni z obou generací X-Men. Což samozřejmě není pravda...
Naprostá většina filmu se odehrává v roce 1973 a jeho hlavními hrdiny jsou mladý Charles, nestárnoucí Wolverine a mladý Beast. Jim v trochu menších rolích přihrávají mladá Mystique, mladý Magneto a mladý Quicksilver. Padouchové jsou Trask a v menší roli mladý William Stryker.
Všichni ostatní mutanti jsou víceméně jen camea: Tzn. starý Profesor X, starý Magneto, Storm, Kitty Pride, Iceman, Blink, Warpath, Rogue, mladý Toad a Cyclops nebo Homofagot... V některých případech je musel zmasakrovat střihač, protože třeba Anna Paquinová je v titulcích uvedena asi na pátém místě a přitom je ve filmu jen asi tři sekundy.
Dále: Protože jde o cestování časem a měnění historie, vznikají samozřejmě klasické paradoxy typu "Rozhodl jsem se vrátit časem, abych zabránil svému narození, tudíž jsem se nenarodil a nemohl vrátit časem, takže jsem se narodil a rozhodl vrátit se časem, abych zabránil vlastnímu narození..."
Všechny ty příčiny a následky jsou analyzovány ještě podstatně méně, než třeba v Návratech do budoucnosti. Je to spíš polopohádkové "proniknutí minulosti a budoucnosti". Když si někdo z minulosti potřebuje promluvit s někým v budoucnosti, prostě to jde, protože MENTAL POWER.
Asi mohu prozradit, že výsledkem všeho toho snažení je v závěru filmu vznik nové historie, která umožňuje Foxům a Marvelům udělat totální reboot, podobně jako v AbramsověStar Treku. Všechno, co se komu přihodilo v předchozích dílech filmových X-Men po roce 1973 (například kdo a jak v nich umřel), to se tímto filmem stalo irelevantním a v dalších filmech to může být jakkoliv jinak.
Tolik tedy k obsahu a teď už, jestli to celé stojí za to.
Stojí!
Krátce o mých preferencích: Za nejlepší ze série považuji První třídu. V těsném závěsu za ní jsou v mých očích X-Men 1 a 2, a všechno ostatní (X-Men 3, oba Wolverinové) je spíš póvl.
Úvodní scéna:
Budoucí minulost postrádá dravost, tempo a místy až šokoující překvapivost První třídy. Až na vyjímky neobsahuje scény, které by byly pečlivě zinscenované a choreaografované. A to se týká především akčních scén, kterých je vlastně ve filmu dost málo. Je tam jedna naprosto úžasná s Quicksilverem (z jeho pohledu), Blink se svým portal gunem a dvě-tři další, které si možná zapamatujete. Ten tolik propagovaný létající stadión je vlastně z dějového hlediska ve filmu zbytečný.
Bryanu Singerovi (který režíroval jedničku a dvojku) se ale podařilo velmi dobře podchytit celkovou atmosféru světa X-Men a velmi dobře ztvárnit rozpoložení hlavních hrdinů, kteří v tomto filmu procházejí značně složitými emocionálními stavy. - Například se nedá jednoznačně říct, nakolik jsou vlastně Mystique a mladý Magneto záporáci.
A to je něco, co je v comicsových filmech velice, velice vzácné, a když to funguje, nastává radost.
V Budoucí minulosti to většinou funguje, a to díky slušnému scénáři a výborným hercům. U nikoho z hlavních představitelů s nemohu stěžovat a u nejednoho mi bylo líto, že ve filmu není víc. Všechny důležitější postavy jsou zajímavé, vrstevnaté bytosti, jejichž motivace a chování mě zajímaly.
Tohle není adrenalinový film ani akční podívaná. Je to spíš takové koverzační dvouhodinové posezení se starými dobrými přáteli. Je na vás, jestli na něco takového do kina chcete.