Recenze: Až do města Aš - výborná skorodokumentární deprese

Režisérka a scenáristka Iveta Grófová (ročník 1980), od níž jsem nic jiného neviděl, musí být obrovsky talentovaná. Film je totiž hraný, ale vypadá jako dokument, snímaný skrytou kamerou.

Grófová totiž chtěla původně natočit dokument, seznamovala se s reálnými obyvateli Aše, ale pak si to nějak rozmyslela a do hlavních rolí obsadila herečky. Nicméně to není vůbec poznat. Celý film opravdu vypadá nejen jako dokument, ale jako dokument, jehož protagonisté nevěděli o tom, že jsou natáčeni. Jistě máte představu, jak "obyčejný člověk" zdřevění a přestane se chovat přirozeně, když ví, že je natáčen. Ne tak v tomto filmu. Všechny scény, od začátku do konce, působí naprosto přirozeně, jako intimní upřímné pohledy do života lidí, s nimiž bych nechtěl mít společný život. Co se hereckých výkonů týče, film je plně srovnatelný třeba s Hoří, má panenko (1967).

Jako dokument by byl tento film triumfem, neboť věrně (obávám se) dokumentuje depresivní atmosféru Aše a zoufalství jejích obyvatel. Ale protože je to, dle oficiální definice, hraný film se scénářem, je trochu zarážející, jak málo se toho v něm stane z dějového hlediska.

Hlavní hrdinka prostě přijede do Aše, chvíli pracuje, je vyhozena, chodí na diskošky a uvažuje, jestli má nechat toho starého Němce, aby ji sbalil. Větší polovina scén přitom vůbec nesouvisí s "příběhem filmu", ale pouze ukazuje, jak špatně na tom podobné existence v podobných situacích jsou.

Nabízí se srovnání s podobně koncipovaným filmem Klip (2012). Narozdíl od něj vypadá Až do města Aš (2012) trochu více jako dokument a trochu méně jako porno pro pedofily (myslím, že v něm NIKDO nemůže najít nic, co by působilo aspoň trochu rajcovně), ale základní koncept je dost podobný.

Hodnocení: 80%

Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete  ZDE

P.S: Většina filmu je s českými titulky (protože se v něm mluví především slovensky, německy a romsky) a všeobjímající beznaděj je mistrně prohlubována tím, že všechny titulky jsou fontem Comic Sans (nebo nějakým, který je mu hodně podobný).