Recenze: Jsem číslo čtyři

Čísla 1 až 3 již byla zlikvidována, teď je řada na Čísle 4. V tom se začnou probouzet jeho superschopnosti, které se zpočátku projevují tím, že mu občas nekontrolovaně svítí části těla a vychází z něj nějaká energie. Číslo 4 je tedy na útěku před kosmickými vrahouny, učí se ovládat své superschopnosti a do toho se zamiluje do pozemského děvčete.

Jsem číslo čtyři je adaptací prvního dílu teenagerské knižní série, kterou jsem pochopitelně nečetl, ale je na ní zajímavé, že zatím existuje pouze její první díl a další nebyly napsány. Nevím, jestli autoři knihy vědí, co bude dál, nicméně filmová adaptace prvního dílu vypadá jako typické "intro", ve kterém se vlastně nic nestane a je pouze otevřeno velmi široké pole možností, kam by se příběh mohl dále ubírat (jestli se někam ubírat bude, to záleží především na tržbách filmu, které zatím nejsou nijak valné).

Takže jsou nám jakž-takž představeni hrdinové a jejich nepřátelé (kteří vypadají jako kulturisté v matrixových kabátech, mluvící legračně jako Tupouni v "Gumídcích") a jinak se první hodinu filmu neděje nic zajímavého nebo překvapivého. Hlavní hrdina předvádí hezké tělo, dozvídá se co je zač, učí se ovládat své nadpřirozené schopnosti, zamilovává se a má menší konflikty s pozemskými vrstevníky a se svým mimozemským ochráncem (Timothy Olyphant). Je to všechno velmi nezajímavé.

Po více než hodině filmu začne poměrně rozsáhlá nadpřirozená akční scéna, kdy spolu ve škole bojuje několik humanoidů a tři mimozemské příšery. Ta je natočena velice profesionálně, s kvalitními triky, ale bohužel přijde příliš pozdě na to, aby diváka probudila z letargie (pokud mezitím neodešel z kina).

Z filmu je velice patrná snaha, vytvořit novou fantastickou ságu pro děcka, která už odrostla Harrymu Potterovi a mají špatné pohlaví / sexuální orientaci pro Twilight. Výsledek je srovnatelný s Percym Jacksonem, ale bohužel neobsahuje tolik legrační demence.

Hodnocení: 40%