Recenze: Zelený sršeň

Green Hornet je původně rozhlasový seriál z 30. let minuláho století, později několik televizních seriálů, comicsy, atd., atd... V USA něco velmi populárního (Cato v Růžovém panterovi je například inspirován Katóem ze "Zeleného sršně"). Nápad natočit updatovanou verzi této story pro dnešní diváky tedy není tak debilní, jak by se mohlo z traileru zdát.

Bohužel, film je PŘESNĚ tak debilní, jak se zdá z traileru. To znamená, že je v něm trocha akčních scén, trocha poučení ("musím se přestat flákat a ctít odkaz svého otce") a především by v něm měla být hromada humoru, který bohužel ve většině scén působí dojmem, že režisér řekl "a teď dělejte pár minut nějaké humory, já to natočím". Nezachrání to ani Christoph Waltz (je ho tam málo) ani Cameron Diazová (je jí tam ještěm méně).

Občas to vypadá, jako kdyby došlo při natáčení k nějakému konfliktu názorů, např. mezi režisérem a producenty: Třeba když v jedné z úvodních scén má Waltz proslov k jinému zločinci, který by měl připomínat nějaký suchý hardcore monolog z Pulp Fiction, ovšem hraje k tomu "standardní napínavá hollywoodská hudba", která potenciální atmosféru zcela ničí. Ale převážně je to jenom nuda.

Nejzajímavější je, že se na filmu NAPROSTO NIJAK neprojevuje skutečnost, že ho režíroval Michel Gondry. Věčný svit neposkvrněný mysli byl úžasný. Nauka o snech, Prosíme přetočte nebo Slez ze stromu byly aspoň zajímavé tím, že nějak vybočovaly nebo byly unikátně vizuální. Zelený sršeň není nic z toho. Kdyby mi někdo tvrdil, že ho režíroval Brett Ratner nebo Andrzej Bartkowiak, bez problémů bych mu to uvěřil.

P.S: Viděl jsem 2D verzi.                                                 Hodnocení: 30  %

Více informací naleznete na kartě filmu