V letu
56%
Akčně-komediální produkci dostal na starost režisér F. Gary Gray, který měl v minulosti několik silných chvilek. Debutová komedie Pátek (1995) je pro řadu Američanů kultovní, Vyjednavač (1998) patří k těm lepším thrillerům devadesátek a jeho odlehčené týmové akčňáky Loupež po italsku (2003) a Rychle a zběsile 8 (2017) plní své ambice dost zábavně. Gray však naposledy pohořel s tragickým spin-offem Mužů v černém (2019) a V letu je jeho jasně nejrutinnější a nejzbytečnější žánrovka.
Jde o celkem svižnou stominutovou podívanou, jejímž primárním cílem je imitovat stylovost výše zmíněných sérií a divákův mozek resetovat zapojováním technických cool serepetiček a vychytralých zlodějských akcí. Je sympaticky uvědomělé, že příběh startuje prestižní uměleckou dražbou v Benátkách, jimž víc a víc hrozí, že je spolkne zvedající se mořská hladina. Jorgensen chce totiž investovat do teroristické akce založené na zničení vodních nádrží a přehrad v různých metropolích a zaplavení měst.
Proč? Přece aby si namastil kapsu, k čemuž neváhá užívat jakýchkoli postupů. Bohatne na skupování akcií a sází na jejich pokles, v čemž mu občas pomáhají i přesně cílené údery na infrastrukturu. Tým kolem Cyruse (Kevin Hart), jenž zahrnuje technika, kasaře, pilotku, mistra převleků (nejvtipnější postava v podání Vincenta D'Onofria) a hackerku, také nezřízeně bohatne na kšeftování s uměním. V Benátkách Cyrus nabídne nejvíc peněz za progresivní výtvor, hackerka spustí alarm a vychytralý podvodník prchne na motorovém člunu i s umělcem, jemuž pak na jachtě sdělí pro oba náramnou novinku. Mediálně propíraný únos cenu položky několikanásobně navýšil, na čemž při následném prodeji „spravedlivě“ vydělá Cyrusův tým i „unesený“ umělec.
Na partu výtečníků si ovšem došlápne agentka Interpolu Abby (Gugu Mbatha-Raw) a dá jí ultimátum. Buď ukradnou Jorgensenovo zlato, které letadlo převáží z Londýna do Curychu, a zabrání tragédii, nebo půjdou za katr. Abby má naštěstí pro Cyruse slabost po jejich dřívějším pětidenním románku, takže při nynější důležité misi se do něj může znovu zamilovat.
Jejich nuceně namontovaný románek je pouze součástí laviny klišé, která na publikum hrne ještě lacinější podněty. Perspektiva zásadové agentky je ve schematickém příběhu alespoň osvěžující a její charakter působí životněji než zbytek osazenstva, o němž se v podstatě nic nedozvíme. U Harta nás přitom může těšit, že tentokrát ze sebe nedělá idiota. Tím pádem je ale především nudný. Vše se děje bez kontextu a celý příběh stojí opravdu jen na myšlence, že k letadlu s cennou zásilkou nepozorovaně přiletí menší tryskáč, vyruší a poté sjednotí letový signál a falešný dispečer zlato odkloní na menší alpské letiště.
Po úvodní seznamovací benátské misi, nastolení osudového úkolu a technické části, která dynamicky představí plán plný špiónských udělátek, naštěstí následují celkem dlouhé akční sekvence. Vizuálně z nich tryská faleš, ovšem neustále se něco děje a situace se celkem roztomile zamotává. Jsme sice v lehké komedii, ale zásilka směřuje za psychopatickým Renem rozhodujícím o tisícovkách nevinných životů. Do hry navíc kvůli arogantnímu Abbyinu nadřízenému Huxleymu v podání Sama Worthingtona (ano, Jake Scully z Avatara) vstupují stíhačky NATO instruované z válečné místnosti jako od Emmericha, jež mají tryskáč s kladnými i zápornými postavami sestřelit.
Takhle absurdní nafouknutí žánrové šablony vyhledává řada akčních komedií. Zde je však rovnováha dost vychýlená, a kdyby do letadla ve druhé půlce s padákem a holýma rukama vnikl Tom Cruise, filmu by to vlastně jen prospělo. Komických vložek je totiž k uzoufání málo a D'Onofrio se svými mizernými převleky nemá moc prostoru. Akční poloha pak není vynalézavá a digitální nouzová přistání s letadly moc parády nenadělají.
Aspoň že zápletka je dostatečně přímočará, a pokud jste náhodou nikdy neviděli žádné heist movie, V letu nabízí lehký seznamovací mustr. Ten by přitom u takových Dannyho parťáků (nebo také u těch Loganových, rovněž od Stevena Soderbergha) byl pouze výchozím bodem osázeným skvělými postavami a soudržným vyprávěním, které umí bavit a balancovat na hraně podvratnosti i čisté žánrovosti. Tahle naivní loupež nic takového nemá a staví se někam na úroveň Armády lupičů, z níž si člověk týden po zhlédnutí také nic kloudného nepamatuje.
50%
Komik Kevin Hart a jeho tým nechtějí za mříže, tudíž musí z letadla ukrást půl miliardy ve zlatě určené nebezpečným teroristům. V letu má být komedií, ale situační nebo verbální humor takřka neexistuje a nadsázka se hodí leda jako výmluva, proč je příběh absurdně nevyvážený a zhola zbytečný. Alespoň děj odsýpá a při sledování můžete například vyplnit daňové přiznání.
