Videorecenze: Hrdinka dokumentu Moje nová tvář se vypořádává s následky útoku kyselinou

Dokumentartistka a fotografka Jarmila Štuková se zabývala už dětskou prostitucí, ženskou obřízkou a žehlením prsou, jež se dosud praktikují v afrických zemích, i kyselinovými útoky v Indii. Brutalita činu, jež protagonistka filmu Moje nová tvář zažila, je v Česku zcela ojedinělá a pachatel útoku také dostal 23 let vězení.

Pro Martinu bylo nejtěžší zvyknout si na to, že ztratila svou původní přitažlivost, neboť si na vzhledu hodně zakládala. Nyní v sobě musela objevit nové stránky a začít rozvíjet jiné kvality. Během terapie se prý naučila být nejen laskavější k okolí, ale i mít víc ráda sama sebe a méně se snažit ustoupit tlaku, který je na ženy obecně vyvíjený. Pracuje na sobě i tak, že si udělala masérský kurz, protože to je jedna z mála prací, kterou může dělat, a snažila se zlepšit v cizích jazycích. Dlouhodobě však trpí úzkostmi, panickými záchvaty a depresí.

Moje nová tvář je velmi „ženský film“ – s hlavní ženskou postavou, tématem krásy, hledání vlastní identity a vnitřní síly. Na jeho tvorbě se podílela také většina ženských autorek. Snímek je velmi empatický (a asi ani jiný být nemůže), hodně sebezpytný, procedurální a celovečerní délky nabývá i tím, že se v některých okamžicích stylově blíží hranému filmu. I Martina se totiž především musí naučit hrát, vystupovat na veřejnosti a nebát se. Zcela překvapivý je finální happy end jako z hollywoodského dojáku.

Čtete nás rádi? Podpořte nás, prosím, v hlasování o Křišťálovou lupu. Děkujeme.