Zběsilá jízda rozpaluje outloňský závod atraktivní průměrnosti i rozpačité animace

Animovaný snímek Zběsilá jízda v zámoří odpremiéroval již v květnu, o pět měsíců později se dostává i k nám. Na svědomí jej má produkční společnost Vanguard Films & Animation, specializující se na počítačem animovanou tvorbu pro děti a mládež. Studio založené roku 2002 má na trhu i u publika spíše negativní reputaci a platí za otloukánka. Jeho filmy mají většinou nenápaditou a objektivně nehezkou animaci, infantilní a primitivní vyprávění, přehršel barev a pravidelně sbírají zdrcující kritiku. Většina titulů svým obsahem i výtvarnem připomíná spíše nízkorozpočtové videohry než filmy.

Zakladatel a producent studia John H. Williams stojí za vznikem Shreka, což studio dodnes využívá na propagačních materiálech, ačkoliv samotné s ním nemá nic společného. Vanguard vytvořilo například válečně laděné ptačí dobrodružství Valiant, jež distribuoval Disney, sci-fi Vesmírní opičáci a pro Netflix superhrdinský a videoherní mix Bez bázně. Všechny filmy studia se snaží o uzpůsobení žánrového filmu na míru dětskému publiku. V pořadí desátý celovečerní snímek Zběsilá jízda ve všem pokračuje a dosavadně se jedná o nejlepší počin studia, jakkoli je laťka velmi nízko.

Režisér Ross Venokur, jenž pro studio režíroval veverčí heistovku Get Squirrely a parodicky laděnou muzikálovou pohádku Princ Krasoň, představuje fikční svět, kde zvířata žijí bez lidí a suplují lidskou společnost.  Zachovává státy a jejich kulturu, vše však uzpůsobuje antropomorfizované zvěři, jejíž vlastnosti se odvíjejí od příslušného druhu. Antagonistou je slizký a proradný žabák, pocházející z pomyslného podsvětí kanalizace, kozel plní roli poťouchlého a moudrého mentora, outlouni váhaví pak meditativně žijí v uzavřené komunitě.

Mladý outloň Zhi je i protagonistou příběhu, po smrti matky vychovávaný babičkou. Od ostatních je odlišný. Nevyznává pomalý styl života a od malička miluje závodění v autech. Chybí mu však rozvážnost, soustředěnost a podpora babičky, která dynamický způsob života nepodporuje. Vše se mění, když do městečka vtrhne nejlepší závodník na světě a zároveň podlý podnikatel Veleslizoun, jenž ho hodlá zbourat a vystavět místo něj bahenní lázně. Zhi mu učiní nabídku, že pokud nad ním vyhraje v nejnáročnějším světovém čtyřdenním automobilovém závodě bez pravidel, nechá městečko na pokoji.

Snímek jede podle šablony sportovního žánru, kdy se protagonista pomocí tréninku a mentoringu kozla, jenž byl dříve jedním z nejlepších závodníků, dostává na vrchol. Ačkoli Zhina žene vášeň pro sport a vlastní ambice, vyhrát chce především kvůli záchraně městečka. Ani to jej nezastaví, aby během jednotlivých závodů pomáhal ostatním, za cenu ztráty dobrého umístění. Tvůrcům se tak daří ukázat, že výhra není to nejdůležitější a že z vás dobrého člověka (outloně) neudělá. Jakkoliv to může znít samozřejmě a primitivně, je důležité ukazovat, že vítězství není tím nejdůležitějším a není správné kvůli němu dělat morální ústupky.

Zdatně se daří balancovat Zhinovu linii osobního života se závoděním, kdy zažívá první zamilování, odhaluje minulost své matky, čelí předsudkům a podrazům a při tom se nesmí přestat soustředit na závod. Ačkoli u pár postav je cítit náznak jisté ambivalence, kdy na povrch vyplouvají jejich záporné vlastnosti, snímek je ve finále rozdělený na černou a bílou. Od začátku je jasné, kdo je dobrý a zlý, nic mezi tím není. Vše je natolik přímočaré a předvídatelné, že to snímku pomalu ani nelze vyčítat. Jede podle nadužívaného narativu, který však dokáže alespoň zčásti předložit atraktivním a občas i svěžím způsobem.

Co do výtvarna a animace, studio si zčásti napravuje reputaci, což se týká animace postaviček. U nich tvůrci nalezli jednotnou stylizaci, které se drží, modely jsou líbivě a jasně navržené. Animace však selhává v designu prostředí, jež vypadá jednoduše odfláknutě. Vybledlé a jednolité textury bijí do očí, stejně jako podivuhodná barevná paleta, která se koupe v narudlém a apokalypsu asociujícím spektru. Za těmito volbami není žádný koncept a v kontrastu s dobře vypadajícími postavami či jejich auty celé výtvarno funguje napůl. 

Snímek palčivé nedostatky vyvažuje přímočarým a rychlým tempem, kdy se jde po krátké expozici ihned na věc a většinu stopáže skutečně strávíme na závodních okruzích, kde se vše rozhoduje a vyvíjí se i Zhinův charakter. Vše je jasné, stručné a díky dynamicky ztvárněnému závodu a dobře vyváženému rytmu, kdy se intenzivní chvíle v soutěži střídají s křehkými momenty, vás tahle motorová jízda dokáže chytit. Závody však začínají hodně šlapat na skřípající brzdu v oblasti sound designu, jenž je nevýrazný, zmatený a jednoznačně podceněný. Vzhledem k šablonovité imitaci závodních filmů bychom vycizelovaný zvukový design rozhodně očekávali. 

Zpátky na trať se pak dostává díky svižnému stylistickému ztvárnění několika závodních segmentů. V jednom případě vidíme stylizovanou kreslenou jízdu ve stylu videoklipu Take On Me (píseň jsme letos mohli slyšet i v závodní scéně Super Mario Bros. ve filmu), ve druhém zase dynamický split screen, kdy můžeme paralelně sledovat několik reakcí na vyvíjející se závod. Když Zhi v jedné části pochybuje a sám se toulá městem, film se stylizuje do neonem zářícího neo-noiru. Jedná se však pouze o pár dílčích momentů, většinu stopáže film nevybočuje z původního výtvarného stylu. 

Překážky a zvraty na okruzích jsou atraktivní a právě v těchto pasážích je titul nejsilnější, tedy jako čistá a motorem vrčící zábava. Jinak se dočkáme by the books závodního titulu, který však pro dětské publikum může být atraktivní díky několika vizuálním nápadům a přímočarému tempu. Nelze u něj hledat přesah, kromě pár explicitních morálních pravd, a kreativita se objevuje jen v dílčích momentech. Zběsilá jízda si však rozhodně nezaslouží odstřelit, jakkoli by to bylo jednoduché. Studio je na správné cestě, byť má k cíli ještě proklatě daleko.

Podívejte se na žebříček nejlepších filmů podle hodnocení uživatelek a uživatelů Kinoboxu.

Čtete nás rádi? Podpořte nás, prosím, v hlasování o Křišťálovou lupu. Děkujeme.