Hotel Continental už je celý online. Můžeme si říct, zda je hodný odkazu Johna Wicka
Povědomé kulisy, omlazené postavy a vlastní styl. Nacházíme se na počátku 70. let minulého století. Hotel Continental již v té době slouží elitním zabijákům jako útočiště. Winston Scott (Colin Woodell) je zatím mladé ucho, jehož hvězdná kariéra teprve čeká a jenž musí žehlit průšvih svého bratra, kvůli kterému má společně s ním na zádech namalovaný terč. A v tomhle světě se míří sakra přesně.
Je to svět, který nám není cizí. A i když je oblečený do dobových sedmdesátek, pořád v něm nacházíme známá místa a některé oblíbené tváře (i když jich není tolik). Jde o podívanou o něco stylizovanější, pokud se bavíme o záběrování a používání hudby, John Wick je z toho přesto cítit na sto honů.
Nikoli však jako snaživá kopie nedostižného originálu. Což je jenom dobře. Tvůrci správně pochopili, že nemá smysl příběh vystavět okolo někoho, kdo by Wicka suploval, takže mladý Winston je méně zkušený bojovník a jeho parťáci mají svůj osobitý přístup, kterým obhájí svou existenci.
Série je pojatá formou tří hodinu a půl dlouhých celovečerních filmů, přičemž každý má odlišnou atmosféru. První znovu představuje Wickův svět (i když ohledně toho, jak funguje, nejde příliš do hloubky), seznamuje nás s novými hrdiny a vyváženě střídá akci s příběhy hlavních účastníků. Dvojka jde konverzační cestou a má svým pojetím blíže ke gangsterce.
Třetí díl pak rozpoutá akční inferno v celém hotelu a obsahuje minimálně jednu akci (souboj na střeše ve stylu arénovky Mortal Kombat), která se může měřit s tím nejlepším, co i filmová série nabídla. A jakkoli není příběh ničím originální, s rozdanými kartami pracuje dobře, informace dávkuje ve správný moment a nikdy nestagnuje.
Ne vše funguje na jedničku. Některé postavy, ačkoli své opodstatnění v příběhu najdou, působí nadbytečně. Woodell se nakonec jako mladý Winston osvědčí, osobně jsem si ale k němu však našel cestu až ve třetí kapitole. A jakkoli tahle série nenudí, nevypráví nic, co by nám z historie zabijáků odhalilo něco zásadního. Je to příjemné rozšíření známého světa, těžko ho však lze označit za nějak zásadní.
Pokud existuje důvod, proč by fanoušci Johna Wicka měli Hotelu Continental věnovat pozornost, vyjma možnosti vidět některé postavy v mladé verzi, je jím Mel Gibson. V roli Cormaca dokazuje, že má v sobě pořád onen žár, jaký předváděl v roli nevypočitatelného Martina Riggse ve Smrtonosné zbrani.
Z prvního dílu, v němž vesměs jen sype jednu hlášku za druhou, to ještě není úplně patrné. Od druhé části je však stejně opojný jako nebezpečný a je radost ho po letech sledovat v roli, kde může uplatnit podobnou energii. Možná ta Smrtonosná zbraň 5, kterou má v plánu natočit, přece jen dává smysl.
75%
Hotel Continental není žádná žánrová ani seriálová událost. Pokud však patříte mezi fanoušky tohoto univerza, můžete se klidně ubytovat. Šance, že budete výsledkem zklamaní, je velmi malá.