Jedná se o velmi tradičně vyprávěné životopisné drama s lehce komediálním nádechem o nekonvenční ženě, která mohla ovlivňovat dějiny, ale vlastně nechtěla. Stylizace se v mnoha záběrech snaží o co největší podobnost s dobovými malbami. A přestože to vypadá, že film bude hodně vizuální a mnoho bude vtěleno do dialogů mezi postavami, velkou část informací nám přináší hlas vypravěče.
Život královy milenky pokračoval i dlouho poté, co Ludvík zemřel (což není spoiler) a měl značně turbulentní povahu. Film se však zastavuje sotva v půlce a vystačí si s dovětkem o její smrti. Celkově mu chybí hodně – především vystižení přitažlivosti mezi stárnoucím králem a mladou ženou. V náznacích chytáme její svobodomyslnost, vidíme její vkus na módu, který se odlišoval od dobových požadavků.
Film nicméně nevystihuje ani to, jak mohla být Jeanne du Barry zároveň svým způsobem vzdělaná i naivní, neboť právě svou neambiciózností se lišila od královy předchozí milenky madame du Pompadour. Ve snímku je poměrně málo scén konverzace přímo mezi králem a Jeanne, z nichž by plynulo, jak si rozumějí. Zároveň překvapivě neobsahuje milostné scény, čili se nedozvíme nic ani o sexuální povaze jejich vztahu.
Johnny Depp ve filmu hraje ve francouzštině a předvádí své tradiční opilecké mumlání. Na roli se však velmi hodí, věkově, vzhledem i určitou mimózností. Král byl celoživotně izolovaný od reality a zároveň se utíkal k „zakázaným potěšením“. Maiwen si sama pro sebe připravila poněkud nesplnitelnou úlohu hrát ve 46 letech ženu, jíž bylo mezi dvaceti a třiceti.