OKTOPUS ukazuje, že severský styl kriminálek nám zatím nejde

Kapitán Dítě (Krobot) se v práci nepředře, jeho jednočlenné oddělení pro vyšetřování odložených případů (OKTOPUS, tedy oddělení kontroly termínově odložených případů útvaru S) vykáže dvě kauzy ročně a zbytek času se může věnovat hazardu. Sedí v odlehlé kanceláři stranou od hlavní budovy a vyhovuje mu, že se nemusí s nikým dohadovat. Jeho nadřízenému, plukovníkovi Schwarzovi (Hádek), to nevadí, Dítě má jeho podporu, přesto by si efektivitu oddělení představoval jinak. 

Proto přijme kapitánku Fáberovou (Šoposká). Na minulém oddělení měla osobní neshody, ale odmítá o nich mluvit. Je samotářská, málomluvná, avšak svědomitá a pracovitá. Dítě ji přijme s ledovým klidem a jasně stanovenými pravidly a bez váhání ji zapojí i do případu devatenáct let staré vraždy. Do jejího promlčení zbývají dva měsíce a právě se objevily nové důkazy, které by mohly přinést klid i bývalému policistovi Plachtovi (Jaromír Hanzlík), který tenkrát případ vyšetřoval… 

Každý zhruba hodinový díl seriálu OKTOPUS se bude zabývat jedním odloženým případem. První epizoda nese název Ztracený případ a seznamuje diváky a divačky nejen s protagonisty příběhu, ale i s fungováním celého oddělení, které pravidelně kontroluje nevyřešené kauzy před promlčením. Pomocí moderních technologií zkoumá zajištěné důkazy a různé vzorky, opětovně prochází spisy a snaží se najít nová vodítka. 

Celková stylizace pořadu se nesoustředí jen na samotné vyšetřování, ale i na pozadí a vztahy kriminalistů, klade důraz na dusivou atmosféru hráčských doupat, mrzoutské nálady Dítěte i uzavřenost a chladnost Fáberové. Vše dokreslují pochmurné lokace a velký vizuální  kontrast (barvy jsou hodně syté a dočerna), což evokuje oblíbené severské kriminálky jako Kaštánek, filmovou sérii Oddělení Q nebo V pasti. Jenže výsledný dojem hatí příliš pomalý a napětí postrádající děj a fádnost obou hrdinů. Jejich ztroskotané osobní životy vás nechytí tolik jako Mørckův z oddělení Q nebo dechberoucí hrůza odříznutého islandského městečka V pasti. 

Je však třeba si uvědomit, že OKTOPUS právě začal a že po jediném díle se do hlubin detektivní duše nepodíváme. Orchestrální hudba z dílny Michala Pavlíčka umí vyvolat mrazení v zádech, pachatele nicméně odhadnete téměř ihned a cesta kriminalistů k němu je ve výsledku poklidná a nezáživná. Dítě s Fáberovou zatím spíš připomínají leklé ryby než nekonvenční vyšetřovatele, kterých by se pachatelé měli obávat. Nepomáhá jim ani nepovedený product placement (sice nebije do očí tolik jako před několika lety, ale stále vás bude dráždit) a nefunkční snaha o humor a ironii. Dvě hlášky sice měly nabito, ale nakonec selhaly, stejně jako rádoby vtipné jméno psa (border teriér Krvesaj). 

Publikum čeká ještě dvanáct dílů, během kterých se, doufejme, karty obrátí a nemluvná dvojice policistů získá na dynamice a vtipu. Potenciál by tu byl, snad ho filmaři využijí naplno. V této unylé podobě by se Fáberová s Dítětem o diváckou přízeň prali velmi těžko.

Podívejte se na žebříček nejlepších českých kriminálních seriálů podle hodnocení uživatelek a uživatelů Kinoboxu.