Tání
72%
Filmy jako Karaoke Blues nebo Kapitán Teplomet letos karlovarské publikum rozesmávají, avšak tvůrci nás většinou zahlcují díly depresivními. Tání má okamžiky, které nás nostalgicky napojí na běžné problémy třináctileté protagonistky Evy. Chce se líbit kamarádovi, v němž se rodí rané erotické touhy a do něhož je zakoukaná. Nevinné svlékací hry však přechází v psychickou tyranii a dívčinu křehkou psychiku rozkládá ještě napjatý vztah s hrubou matkou-alkoholičkou.
Film přeskakuje do současnosti, kdy duševně zhroucená Eva odmítá komunikovat s rodiči a nezvládá navazovat vztahy ani se slušnými a pozornými muži. Střih mezi liniemi ukazujícími příčinu a následek se postupně zrychluje a míří k silnému paralelnímu vyvrcholení, u něhož vám vyschne v ústech a pocítíte pachuť dětské bezohlednosti i netečnosti dospělých.
Příběh je sice vykalkulovaný podobně jako řada děl Stephena Kinga, v nichž je většina postav zavrženíhodných až odporných. Třináctiletá Eva si udržuje optimismus a laskavost navzdory tomu, že v okolí marně hledá jakoukoli oporu. Vřelý vztah chová pouze k matce jednoho z kamarádů, jíž pomáhá v řeznictví. Jakýkoli vztah či jistota se však v době erotického a osobnostního rozpuku jeví vrtkavě a snímek nekompromisně směřuje k depresivnímu rozřešení.
To není ani tak překvapivé, ale jeho naléhavost patří k alarmujícím. A to díky skvěle obsazeným a současně nezkušeným dětským hercům a herečkám i zásluhou nadčasového tématu, které rozvádí, co se stane, když děti nemají v době nejfatálnějšího přerodu žádné morální a autoritářské zábrany.
Výprava je realistická a debutující režisérka Veerle Baetens (jinak známá belgická herečka) umí navzdory pár vypočítavým zvratům balancovat na hraně přirozené dětinskosti, která se v neudržitelném prostředí přetváří v hrůzné manipulace. Tání zanechalo dojem i na festivalu Sundance, kde si představitelka mladé Evy Rosa Marchant došla pro zvláštní cenu poroty za herecký výkon.
80%
Zřejmě nejdepresivnější film letošního festivalu umně spojuje v jádru nevinnou dětskou náturu s hrozbami, jimž jsou děti zanedbané rodiči v rané pubertě vystavované. Tání vyvolá v publiku vztek nad nepostihnutelností a také nevyhnutelností nepříjemné pointy, přestože nátlak příběhu je občas moc okatý a manipulativní.
