Dopravní letadlo ztracené před devíti lety se stále nenašlo. Šlo o sabotáž pilota, nebo o ruský válečný akt?

Letecká společnost Malaysia Airlines platila za jednoho z nejbezpečnějších přepravců, její stroje létaly bez větší nehody od 90. let. Roku 2014 ale došlo ke dvěma fatálním událostem v oblastech Malajsie a Ukrajiny, které její reputací otřásly. Dokumentární série Netflixu MH370: Ztracené letadlo se věnuje té záhadnější a dosud neobjasněné z března 2014, která v očích veřejnosti předčí jakékoli legendy o Bermudském trojúhelníku.

Jedna z předkládaných hypotéz ale záhadu beze stopy zmizelého boeingu vztahuje i ke druhému neštěstí, které se odehrálo nad okupovanou východní Ukrajinou v červenci téhož roku. Ruští separatisté tehdy sestřelili boeing letící z Amsterdamu do Kuala Lumpuru. Letecký žurnalista Jeff Wise v dokumentu argumentuje, že Rusové měli prsty v obou případech. Březnovým únosem letadla by totiž pozornost světových médií odlákali od souběžně probíhajících akcí v doněcké oblasti, které vyústily až k pozdějšímu sestřelení letounu.

Sám Wise uznává, že tento scénář připomíná román Toma Clancyho. Ostře se proti němu vyhrazují další experti z řad Malaysia Airlines či z družicové telekomunikační společnosti Immarsat, která zveřejnila zpochybňovaná data o posledním zaznamenaném pohybu letadla. Jestli 140minutový dokument (tři epizody kolem padesáti minut) něco dělá dobře, jde o skutečnost, že dává dostatek prostoru různým perspektivám a názorům. Dostaneme poměrně komplexní popis toho, co a jak se mohlo stát, přičemž debata se zužuje na tři základní a možná i nejpravděpodobnější možnosti.

Problém je, že žádnou z nich nelze ověřit, přičemž každá z nich víceméně evokuje dílo zmíněného spisovatele válečných románů. Zástupci letecké i telekomunikační společnosti pochopitelně hájí své zájmy a vylučují špionážní teorie, podle nichž únosci pronikli do snadno přístupného elektronického střediska letadla a odsud let sami řídili. Jenže neexistuje žádný podobný případ z minulosti, což stále sytí naději pozůstalých, z nichž někteří berou vyšetřování do vlastních rukou, popřípadě nahrává svévolným dobrodruhům, kteří objíždějí ostrovy od Malajsie po Madagaskar a na plážích hledají vyplavené trosky.

Opět platí, že každý s přístupem k internetovým informacím či Google Maps může vést vlastní vyšetřování a stanovovat své závěry. U truchlících, jejichž milované potkal blíže nespecifikovaný osud, je taková snaha pochopitelná. Neznámý dokumentarista Louise Malkinson ale jejich vyslýcháním ustavuje subjektivní pocitové vazby a generuje různé hypotézy. Neopomíná přitom lpět na uslzených tvářích déle, než je zapotřebí, aby rozproudil emoce – předmětem debaty ostatně není jen selhání techniky či špionážní kamufláž, ale také 239 lidských životů, na což v návalu konspirací snadno zapomeneme.

Tragické ztráty na životech, byť dosud zcela nepotvrzené, přebírají podobně senzační náturu jako záhada samotná. Netflix kolem ní staví narativ zhušťující všechny dostupné informace; na závěr prvních dvou epizod si nechává šokující zvraty, aby si publikum rychle pustilo i díl následující. Na dynamické zrekapitulování událostí to postačí, vlastní přidaná hodnota se ale nedostaví stejně jako rozřešení celé kauzy.

Načasování premiéry do období vrcholící krize mezi Východem a Západem Netflixu vyhovuje a může směle přiživovat čtení, podle něhož je zmizení letadla bezmála válečným, a tedy politickým aktem. Stojí za ním Rusko? FBI? Zkušený pilot, jenž tutéž trasu absolvoval měsíc před startem na domácím simulátoru? Nebo jde o superspiknutí, na němž se podílí několik států?

Dokument samozřejmě jen papouškuje dlouhodobou mediální masáž, již daná záhada podstupuje. A není moc jasné, čeho tím chce dosáhnout. Jestli dopřát žně milovníkům konspirací a zavařit společnostem, jejichž vyšetřování čelí kritice, nebo vrhnout světlo na zoufalou aktivitu několika pozůstalých, jichž se přímo dotýká osud pasažérů, který v téhle prvoplánové dokumentární skládačce jinak hraje podřadnou roli.

Pokud o daných událostech nic nevíte a chcete být v obraze, MH370: Ztracené letadlo nabídne přehled, z něhož se vám zatočí hlava. Jednotlivé scénáře jsou samy o sobě zajímavé, ale dokud se nějaký nepotvrdí, jde o jen o mlácení prázdné slámy. Minimálně v tomto standardním netflixovském podání, v němž se z neštěstí stává atraktivní komodita. Tom Clancy by se býval mohl inspirovat, celovečerní zpracování s Liamem Neesonem na palubě možná není daleko.

Soudní proces s bývalým politikem Dominikem Ferim je pro Česko podobně významný jako proces s producentem Harveym Weinsteinem v USA. Od počátku hnutí MeToo v roce 2017 jsme se ale už díky desítkám dokumentů dozvěděli mnoho o obětech sexualizovaného násilí. Dá se z nich naučit, co jako veřejnost nemáme dělat a říkat, a čemu naopak věnovat pozornost.