Co udělá správný pilot pro své pasažéry? Nouzově přistane uprostřed džungle a vybije armádu krvelačných separatistů

Filmografie třiapadesátiletého Gerarda Butlera zaujímá mezi dnešními herci zvláštní postavení. Nikdy neplatil za oscarového umělce a jeho filmy, ač zahrnují respektované tituly jako Ctihodný občan nebo 300: Bitva u Thermopyl, spadají mezi béčka. Na rozdíl od Nica Cage a mnoha stárnoucích osobností, které nějaký čas naplňovaly status akční ikony, se však Butler neuchýlil k sebeparodii. Stal se nadprůměrným hercem lacinějších produkcí, které s výjimkou otřesného Geostormu sympaticky oživují přežité žánrové hříčky zejména devadesátých let. Platí to pro trilogii Pád Bílého domu, Pád Londýna a Pád anděla, popřípadě pro napínavý katastrofický thriller Greenland.

Studio Lionsgate v lednu uvedlo dobrodružný akčňák Letadlo, který Butlerovu současnou kariéru nikam neposouvá, ale vyšperkovává ji coby nejtypičtější zástupce přímočaré devadesátkové žánrovky. Dramatické zápletky s letadly sice zpopularizovalo už hvězdně obsazené Letiště z roku 1970, ale až od Boeingu 747 v ohrožení, Con Air či Air Force One se nás tvůrci snaží přesvědčit, že technický zkrat je při cestování nebem tou nejméně palčivou hrozbou.

Letadlo natočil věhlasný francouzský režisér Jean-Francois Richet (Veřejný nepřítel č.1), jenž jde rovnou k věci. Kapitán Brodie Torrance (Butler) letí ze Singapuru na Havaj za svou dcerou, s níž chce oslavit příchod nového roku. Okolnosti ale rodinnému znovushledání nepřejí a Torrance končí podobně jako John McClane v propoceném tričku a se samopalem v ruce, když musí zachraňovat pasažéry a rukojmí na ostrově ovládaném povstalci.

Film obsahuje zápletku ve stylu Smrtonosné pasti a ustavuje silného maskulinního hrdinu, jenž přebírá morální zodpovědnost za přibližně dvacet cestujících. Na rozdíl od McClanea ale Torrance nemusí ochraňovat své milované. Absence jakékoli romance udržuje pozornost na jednoduché výchozí situaci, do níž se přimíchává pouze řídící středisko aerolinek a skupina žoldáků, kteří dostali za úkol pasažéry vystopovat a zachránit.

Hraje se o čas a o lidské životy, přičemž doplňující linii obstarává postava Louise Gasparea (Mike Colter). Jde o černošského vězně, jenž před patnácti lety spáchal vraždu a nyní jej po dopadení eskortují inkriminovaným letadlem. Film se tak zpočátku vydává za možného nástupce Šerifů s Wesley Snipesem a Tommy Lee Jonesem a spoutaný mlčenlivý muž budí napětí i po nouzovém přistání, kdy vzniká nová situace. Jeho vztah s kapitánem ale nakonec víc připomene komunikaci McClanea se seržantem Powellem, jenž osamoceného bijce v mrakodrapu jako jediný plně podporoval.

Gaspare nemá problém protivníky chladnokrevně likvidovat, kdežto pro Torrance je zabití člověka ohromně složité. I proto si k němu najdeme cestu a v Butlerově civilním podání působí jako obyčejný chlap, jenž má predispozice zvládat náročné situace a improvizovat v nich. A za pouhých několik hodin, které příběh stominutového snímku pokrývá, jich nastane vrchovatě. Od takřka nemožného přistání na prašné cestě přes spolupráci s nevypočitatelným vězněm až po přímou konfrontaci s násilnými separatisty, kteří rádi vymáhají výkupné a popravují turisty či misionáře.

Řemeslné provedení místy hapruje především vinou nízkého rozpočtu, který činil pouhých 25 milionů dolarů. Tedy o deset méně než Butlerův Greenland, v němž na Zemi dopadaly asteroidy, a o šedesát méně než Air Force One z roku 1997. Znát je to hlavně v záběrech na letadlo bojující ve vzduchu s bouří a turbulencemi. Nedostatečné efekty Richet maskuje rychlým střihem, temným obrazem a zběsilým zoomováním. Let s Denzelem Washingtonem i Eastwoodův Sully rozhodně nabídnou víc vzrušující a přehlednější nouzová přistání.

Vzhledem k omezenému rozpočtu a ambicím, které pasují do 90. a místy i 80. let, si ale není nač stěžovat. Letadlo si ukusuje z mnoha inspiračních zdrojů včetně Kapitána Phillipse, ovšem namísto infarktově gradovaného pádu do rukou iracionálních únosců se vše podřizuje svižné akci bez vedlejších linií či témat. Hodně se střílí a zemře dost lidí, přičemž klaďasové se do záporáků strefují mnohem častěji než naopak. Butler se vyprofiluje jako dokonalý hrdina, jenž si s dopravním letadlem a na nepřátelském území v ničem nezadá s Cruiseovým Maverickem. A vůbec, závěr jako by kompletně rozvinul jedinou únikovou sekvenci z loňského Top Gunu, jen místo dvou sestřelených pilotů tu máme pasažéry, teroristy, žoldáky a dva neohrožené muže, kteří se hladce přenesli přes původní nedůvěřivost.

A to někdy ke spokojenosti stačí. Letadlo existuje ve vlastním kinematografickém světě, kde aerolinky mohou bleskově naverbovat vojáky a jejich středisko připomíná centrum CIA. To, že scénář například nijak nevyužívá charaktery pasažérů, které přitom během jejich nástupu stručně popisuje a diferencuje, by nás trápit nemělo. Tohle je další poctivá žánrovka Gerarda Butlera, která v ničem neurazí a jejíž uvedení v tuzemských kinech by nebylo od věci. Brzy se jí jistě dočkáme na některé bezplatné streamovací službě, momentálně je k dispozici za poplatek na Prime Video.

Česká romantická komedie Ostrov plní své poslání díky tomu, že je dokonale odříznutá od současné české reality. To předchozí filmy Rudolfa Havlíka měly s realitou celkem problém.