Seriálový Resident Evil dostává na internetu pořádnou sodu, ovšem ze špatných důvodů
Tvůrci nové netflixovské show Resident Evil: Lék se rozhodli vymanit z předem nastavených linek (a zklamání) tím, že půjdou vlastní cestou.
Showrunner seriálu Andrew Dabb (Lovci duchů) sice v rozhovorech mluvil o divákům známém světe, do něhož by rád postupem času přivedl všechny ikonické postavy, Resident Evil: Lék je ale tak odcizený, jak jen může být.
Děj seriálu sleduje dvě paralelní linky. Jednu v roce 2022 a druhou o 14 let později, kdy smrtící virus způsobil globální apokalypsu. Jade Wesker bojuje v nedaleké budoucnosti o přežití ve světě ovládaném krvežíznivými, nakaženými a šílenými stvořeními. V tomto absolutním masakru ji pronásleduje její minulost v New Raccoon City, mrazivé spojení jejího otce Alberta s korporací Umbrella, ale hlavně to, co se stalo její sestře Billie.
Optikou hráče tu není moc z čeho brát. Slavnou herní předlohu připomíná seriálová verze maximálně logem zlotřilé společnosti Umbrella Corporation a občas nějakým tím známějším jménem.
Ostatně i Albert Wesker, známý herní padouch a jedna z nejvýraznějších postav celého fenoménu, je uchopen totálně odlišně. A nebavím se teď o barvě kůže, která budila vášně dávno před uvedením (ve hrách je Wesker vždy blonďatý a bílý jak stěna, v Léku ho hraje holohlavý Afroameričan Lance Reddick), ale o tom, jak postava obecně vystupuje. Má to svůj důvod, jde nicméně o nešťastné rozhodnutí, neboť i tohle pojítko pro znalé nefunguje.
Ale nechme nyní herní fenomén stranou. Jaký je Resident Evil: Lék coby samostatná jednotka, pokoušející se o svůj úhel pohledu na zombie žánr? Mizerný, bohužel. Rozdělení na dvě roviny je jednoznačně nosné, ale nikdy v propojení dostatečně využité. Otázky, které si show pokládá pro přítomnost/minulost, jsou buď nezajímavé, nebo odkrývané ve špatný okamžik. Málokdy se paralelu povede nějak chytře zužitkovat v jednu myšlenku a co je nejhorší – ve zničujícím slova smyslu pro celou show – je otřesné vykreslení hlavních hrdinek. Sestry Jade a Billie jsou středobodem příběhu. A jen těžko bychom našli dvě méně sympatické televizní hrdinky.
Vzhledem k tomu, že se minulost věnuje jejich teenagerovským trablům před vypuknutím nákazy (respektive znovu vypuknutím, protože události v Raccoon City z roku 1998 i zde platí), je půlka série o rebelii proti otci. A je to téměř nesnesitelné peklo. Celou dobu sledujeme dvě (s prominutím) otravné slepice, které využijí prakticky každý moment k tomu, aby se mohly zachovat hloupě a dělaly zbytečné problémy. Verze z budoucnosti je o něco snesitelnější, protože je již země zamořená nemrtvými a Jade díky tomu často vyrazí do akce. Samotná postava je ale pořád vrcholně nesympatická.
Dějově se navíc, navzdory snaživému jinému uchopení, nedaří přijít s něčím neviděným. Na ploše osmi hodinových dílů vyloženě překvapí jen sedmá epizoda (Parazit), která se jako jediná takzvaně nebojí utrhnout ze řetězu. Vyjma tohoto ojedinělého nápaditého ostrůvku pak stojí za zmínku některé fajnové příšery a solidní porce gore. Obojího ale není v seriálu dostatek, aby to vyvážil nudný příběh a dost krkolomný vývoj plný logických přešlapů.
V rámci internetových diskuzí to Netflix schytává hlavně za to, že se zaměřuje na „woke kraviny“ a snaživě pestrým castingem ničí své nové seriály. To ale není hlavní problém Resident Evil: Lék (a ani třeba Zaklínače). I kdyby hlavní role hráli lidé, co mají šest pohlaví a k tomu tři barvy kůže najednou, pořád by to nic nezměnilo na tom, že jde především, z kreativního hlediska, o špatně ošetřený produkt, kde příběh netáhne, dialogy tahají uši a postavy většinu času jen otravují. A ačkoli rozpočet nejspíš nebyl nejmenší, ani vizuálně tu není nic, co by nějak žánrově vyčnívalo. Výsledkem je pro Netflix smutné vítězství a to nejhorší adaptace s nálepkou Resident Evil.
Seriál lze vzít trochu na milost, pokud napojení na známou značku úplně ignorujeme, i to mu ale nažene plusově maximálně pár procent navíc.
hodnocení: 40 %
Thor 4 prožívá milostný vztah s kladivem a paroduje sám sebe
Čtvrtý díl komiksového Thora už není lehká komedie, ale vyloženě sebeparodie. Drama zmizelo, i když hrdinovi umírá jeho milá a hrozí mu smrt.