Králík samuraj: Usagiho sága je akcí a jemným humorem nabitá pocta komiksové předloze
Hlavním hrdinou příběhu je šestnáctiletý králík Yuichi Usagi, potomek slavného válečníka Miyamota Usagiho, který nesní o ničem jiném, než jít v šlépějích svého předka a stát se velkým a slavným samurajem. Přestože ho jeho teta nabádá, aby byl moudrý, méně zbrklý a našel si ve městě senseje, který ho naučí vše, co bude muset umět, Yuichi si myslí své. Považuje se za dokonalého tak, jak je, a nehodlá na tom nic měnit. Co na tom, že se mu krátce po příjezdu do města podaří vypustit démony yokai, kteří začnou po tisíci letech ve vězení okamžitě řádit? Alespoň má s kým bojovat. Navíc není sám, neboť se mu podařilo získat i první spojence – lovce odměn nosorožce Gena, zlodějskou lišku Kitsune a kočku Chizu. Společně se snaží yokaie dopadnout a zachránit město dřív, než bude pozdě.
Děj seriálu Králík samuraj: Usagiho sága je inspirovaný komiksem Stana Sakaie s názvem Usagi Yojimbo, který začal vycházet v roce 1987. Sakai se netají tím, že inspirací pro tento komiks byly filmy Akira Kurosawy a činy legendárního japonského šermíře Miyamota Musashiho. Děj se odehrává na počátku 17. století v období Edo, kdy v Japonsku začali vládnout šógunové. A ačkoli jsou hrdiny antropomorfní zvířata, je to příběh určený pro dospělé čtenáře, neboť je plný násilí a dramatických zvratů. Usagi Yojimbo je považovaný za jeden z nejlepších komiksů na světě, a tak se nemůžeme divit, že si ho jeho autor velmi dobře chrání. Sakai Usagiho považuje za své životní dílo a odkaz, takže seriál inspirovaný jeho prací musel být akční, technicky zvládnutý a respektovat japonskou kulturu. Proto působil jako výkonný producent a měl dohled nad jeho vznikem. „Všechno jsem schvaloval a měl jsem vliv na celý proces animace. Dohlížel jsem na vše od příběhu až po design a výběr dabérů. Gaumot, Netflix a já jsme skvělou spolupracovali,“ uvedl autor.
A na výsledku seriálu je to vidět. Ačkoli se nejedná o přímou adaptaci komiksu – pořad se jím pouze nechal inspirovat a vypůjčil si některé postavy, neustále na něj odkazuje nejen v samém úvodu, kdy se Miyamoto Usagi uvede v plné kráse, ale i díky flashbackům, ve kterých Yuichi vzpomíná na činy svého předka, nebo ve chvílích, kdy si představuje boje a dobrodružství, jež bude zažívat. V tu chvíli totiž počítačová animace přepíná do 2D podoby a drží se vizuální podoby Sakaiovy práce. Silné černé kontury vybarvené vodovými barvami jsou pastvou pro oči všech milovníků komiksů. Tvůrci seriálu Douglas a Candie Langdaleovi příběh posunuli o tisíc let dopředu. Yuichi a jeho přátelé brázdí ulice města Neo Edo (přičemž Edo byl v 17. století název pro Tokio). Jedná se o jeho futuristickou podobu na počátku 27. století, která kombinuje tradiční kulturu s moderními technologiemi.
Příběh Yuichiho velmi připomíná příběh Tří mušketýrů. Nováček přijede do města, myslí si o sobě kdo ví co, všechny své budoucí spojence proti sobě nejdříve poštve svým neomaleným chováním, aby je poté získal na svou stranu a společně vybojovali důležitou bitvu. Ovšem nikoli za čest královny, ale tentokrát za jeho předka, kterého všichni mylně považují za zrádce, který zabil šóguna. To vše s roztomilými zvířátky v hlavních rolích, které mají hebkou srst a nádherné oči. A ani na detaily se nezapomnělo, králík má uši svázané do ohonu jako správný samuraj, čumáček strukturovaný tak, že vypadá jako skutečný, žádnému ze zvířat není vidět ocásek – liška ho má místo culíku na hlavě, abychom si ji nespletli s jiným zvířetem –, a když se králík pohybuje po městě, úžasně se mu při chůzi leskne vzor na kalhotách.
Každý díl má zhruba třicet minut, přičemž v každém z nich je minimálně jedna bojová scéna a vždy je v ní představený padouch (má jméno a dozvíte se, v čem vyniká nebo čím škodí, a naopak, a to platí nejen pro yokaie, ale i pro různé místní gangy, které ovládají jednotlivé části města). Hlavní hrdina je na zabití, neboť nepřemýšlí a stále jedná impulzivně, čímž neohrožuje jen sebe, ale i své přátele. Není to tedy tradiční klaďas, kterému budete držet pěsti od začátku, a ani yokaiové nejsou tak úplně zlí. To vše se diváci dozvídají postupně, a jelikož na sebe díly plynule navazují, tvoří jednotný celek. Epizody samozřejmě končí vždy v nějakém napínavém bodě, takže děti mají tendenci pustit si všech deset najednou, aby o nic nepřišly.
Za zmínku ale rozhodně stojí i hudba od Aiko Fukushimy (pracovala v hudebním oddělení i pro film District 9), která kombinuje moderní tvrdší hudbu s tradičními japonskými hudebními nástroji, takže skvěle zapadá do celého konceptu příběhu z Neo Eda. Děti se u Králíka samuraje budou bavit určitě a na své si přijdou i dospělí, kteří spíše pochytí jednotlivé vtípky a komiksový odkaz. Za sebe mohu jen doporučit.