Recenze: Metanol - při tomhle filmu si panáka rozhodně nedáte
Při pročítání propagačních materiálů k Metanolu jsem nečekal, že by mohlo jít o film s tak výrazným dopadem, naléhavým vyzněním a kvalitou, která se na obrazovkách jen tak nevidí. Režisérka Kopáčová spolu se scenáristy Lenkou Szántó a Matějem Podzimkem, hereckým ansámblem a realizačním týmem odvedli vskutku důkladnou a profesionální práci. Události kolem nechvalně známé metanolové aféry nahustili do dvou filmových částí o celkové délce tří hodin a první díl věnující se době před odhalením viníků nabídli v neděli večer obrazovky (a následně ivysílání) divákům.
O aféře pančovaného alkoholu, během níž dvojice mužů namíchala smrtelný (v mírnější variantě oslepující) metanol s lihem, aby snížila náklady, což životem odnesla padesátka lidí, slyšel snad každý. Následně byla vyhlášena prohibice a nedávno byla dvojice hlavních viníků odsouzena na doživotí. Film Terezy Kopáčové k případu přistupuje s nebývalou civilností, která hraničí s dokumentárním stylem. Nevinnost, ale neodvratnost a hrozba budoucích tragických událostí, vyskakuje na každém kroku.
Divák se seznámí s dvojicí "míchačů" v podání Davida Máje (přijde s nápadem přimíchat metanol) a Tomáše Bambuška (poskytne výrobní prostředky a kapacity), kteří mají vše tak říkajíc na háku. Ale pouze do doby, než to všechno praskne a ze všech médií začnou prosakovat informace o dalších a dalších zmařených životech. Tvůrci se pídí po motivacích, které zprvu nevinné a bezproblémové kriminálníky vedly k nebezpečnému činu - postava "lůzra" Davida Máje se potácela v dluzích a chtěla rodině dokázat, že ji nabídne víc, než ostatní. Bambušek zase vystupuje jako "devadesátkový" vekslácký pohrobek s výstavní ruskou modelkou po boku, nechybí mu sebevědomí, namachrovanost a jižanské flegmoušství. Když si to spojíte s tím, co v kauze následuje, chce se vám mu skrze obrazovku vlepit minimálně facku. A to jsem se musel hodně ovládat.
Akce dvojice "míchačů" je prostříhávána příběhem jedné moravské rodiny, v níž otec a matka mladé matky (Kristýna Podzimková) zemřou po požití pančovaného rumu. Scény zmaru, smutku a bezmoci jsou nejsilnějšími v celém filmu. Je z nich cítit, že je režírovala žena a dokáží vybudit emoce na maximum. Jenže nikdo tu není černobílý - dobrý, špatný. Každý má své mouchy a skládanka složitých charakterů, motivací a reakcí i na délce celovečerního filmu jednoznačně nenudí. Smutným "hrdinou" je ovšem distributor namíchaného destilátu v podání Lukáše Vaculíka, který stojí někde mezi dobrem a zlem, má zkušenosti kšeftaře, dospívajícího syna, ale jak se objeví ještě jedna šance "dokázat si, že na to mám", tak se jí prostě chopí.
Metanol: Trailer
Vtíravá kamera s citem pro detail, střihač se smyslem pro dynamiku a hudba mixující cimbál a elektroniku dotváří výsledný pocit, který vás vtáhne. Civilnost, komediální detaily, "chcípáček" v podání Davida Máje, při jehož chování zamrazí, bezútěšné emoce, drama i akce. Divák se v tom neztratí a jednoznačně to udrží jeho pozornost.
Sem tam si člověk není jistý, jestli může všemu, co se na scéně odehrává, věřit ("míchači" si na wikipedii zjistí, že když do metanolu přidají etanol, nikomu se nic nestane, a tím to hasne!, žádný "kamarád" chemik na obzoru...). Divák ale musí zírat s otevřenými ústy na to, co všechno v případě aféry prošlo a jak je možné, že to došlo tak daleko. Na případu se podílelo nejen podsvětí a obchodníčci, překupníčci, kteří si po garážích míchali své rumové "draky", ale též lékaři s přístupem k metanolu a podobně. Svůj podíl na událostech měl zcela jistě i fakt, že po levném alkoholu byla (a stále je) poptávka. Autentické záběry moravských sídlišť a poflakujících se bandiček kolem boud s pochybnými prodejnami to dokládají.
V druhé části snímku Metanol (vysílat se bude v neděli 29. 4. večer) se máme dočkat vyprávění z pohledu státních vyšetřovatelů, kteří na celé události dlouhé měsíce pracovali a museli z desítek obviněných dostat co nejpřesnější informace. Čekají nás nové postavy a známé pokračování příběhu. Z té první části na mě nejvíc zapůsobil zmar mladé matky, která během pouhých několika hodin přišla o oba rodiče, a smutek v duši Lukáše Vaculíka, jednoho z hybatelů kauzy. To ho vážně ani jednou nenapadlo dát si "panáka" nebo poslat inkriminovanou tekutinu na chemický rozbor dřív, než bude pozdě? Zoufalství, bezmoc a zdánlivá neškodnost z tohodle filmu na diváka čiší měrou vrchovatou. Přiznám se, že od televizního "kusu" bych to vůbec nečekal.